Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Johana,
ztra Bohuslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz


Tip pro vs
Navtivte nov poradny...

Chcete-li mt vlastn E-mailovou schrnku, pstupnou odkudkoliv, vyuijte TipMail.cz. Mete zde zskat zcela zdarma e-mail adresu, kterou si zaregistrujete.

Letem, svtem...
21.08 - Liptl:48. Mezinrodn folklorn festival
LIPTLSK SLAVNOSTI 23.- 28. srpna 2017, Liptl.
Folklorn spolek Lipta, zaloen ped 87 lety, je jednm z hlavnch poadatel ... (vce >>>)
Zdenk Penica

20.08 - Praha:Jednou z klovch osobnost letonho ronku festivalu Dvokova Praha je Radek Babork, kter se pedstav v trojjedin roli: Je kurtorem komorn ady, vystoup ... (vce >>>)
Lucie underlikov

Zasmjme se
31.07 - Kdy se fotbalov brank Novk musel pro snenou zrakovou schopnost vzdt aktivn sportovn innosti, zeptal se ho reportr, zstane-li i nadle s fotbalem ve styku. Na ... (vce >>>)
Pavel

Pranostika pro tento den
26.07 - Svat Anna chladn zrna.
O sv. Anne iteka sa nane.
Svat Anna ito ala.
Anna u nepee.
Kdy na svatou Annu pr, mokro se do stodoly nos.
Kdy na sv. Annu pr, ... (vce >>>)
Jitka

Dobr rady
31.07 - Psobte na veejnosti sebevdom?
Pla a zakiknut lid mvaj problmy se seberealizac, jsou nezdka pehleni a zhusta nedocenn, pestoe jejich profesn a lidsk ... (vce >>>)
Jitka




Dom
Zde si mete nastavit SeniorTip jako vai domovskou strnku. To znamen, e se vm strnky SeniorTip zobrazi pokad pi sputn vaeho prohlee nebo po kliknut na ikonu dom. Kliknutm ZDE se provede nastaven vai domovsk strnky na adresu strnek SeniorTip.cz.


"Projekt "Internet a senioi" podporuj:

MORAVSK OSTRAVA A PIVOZ

Nadace rozvoje obansk spolenosti

Carrefour

SEVEROMORAVSK ENERGETIKA

VTKOVICE TOURS

AGENTURA PRO REGIONLN ROZVOJ

OVAK

EU
Letem, svtem...
05.08 - Petice:Dm historie Peticka bude hostit vstavu Fenomn IGREK v Peticch od 5. srpna do 15. jna. Mezi vystavovanmi exponty naleznou nvtvnci i tentokrt originln zpracovan IGRKY. Nyn v podob rodka Petic, autora esk me vnon, Jakuba Jana Ryby a architekta a dosud nejvtho eskho mecene Josefa Hlvky.

Pedstavitele obou vznamnch osobnost pro spolenost EFKO, eskho vrobce spoleenskch her a IGRKA, navrhl a vtvarn realizoval pan Miroslav Svoboda. Dm historie Peticka pod vstavu ve spoluprci s eskm vrobcem hraek, spoleenskch her a IGRKA, spolenost EFKO - karton, s.r.o. Petice pat ke krsnm zastvkm letnho putovn po zpadoeskm kraji. Le na star obchodn cest, vedouc povodm Berounky pes Plzeskou kotlinu a dle proti proudu eky hlavy a do Bavor. Pyn se bohatou histori, j tvo i velkolep barokn kostel Nanebevzet Panny Marie s milostnm a zzranm obrazem Divotvrkyn Petick. Vstava Fenomn IGREK navtv pozoruhodn msto, kter i ona obohat o historii, vvoj i souasnost vroby tto, dnes ji legendrn, hraky.

"Dm historie Peticka v Peticch je mstskm muzeem s expozic obchodu, emesel a ivnost pedevm z prvn poloviny dvactho stolet. Vedle stlch expozic jsou pro nvtvnky kadoron pipravovny krtkodob tematick vstavy," uvd Drahomra Valentov, vedouc muzea. "Zajmav je stl expozice originlnho kupeckho krmu z prvn poloviny 20. stol., s funkn registran pokladnou, dobovm vhernm automatem, odmrnm vlcem na petrolej a adou dalch dobovch expont. V expozici emesel jsou uniktn funkn hodinov stroje, model vodnho mlna a mal dlny mstnch emeslnk od evc po kove," dodv Drahomra Valentov.

"Vzpomnka na Jakuba Rybu jde opanm smrem. V Romitle pod Temnem, kde byla vstava Fenomn IGREK v roce 2015, jsme si pipomnali jeho mrt /+ 8. 4. 1815/ a v Peticch jeho narozen /*26.10.1765/. Na tom je krsn vidt, putovn charakter vstavy," uvd Zdenk Rau, kurtor vstavy. "Kad vstava je doplovna o novinky z produkce firmy EFKO, take i ten, kdo byl na vstav ped nkolika lety, najde zde nov IGRKY, MultiGO i deskov hry. Vstava vznikla ped esti lety v Technickm muzeu v Brn," dodv Zdenk Rau.

"Prostednictvm vstavy Fenomn IGREK navtvujeme velice zajmav msta," k Miroslav Kotk, majitel spolenosti EFKO.

"eskou mi vnon Jakuba Jana Ryby znaj snad pln vichni, jeho rodn msto pak ji mlokdo. Vm, e vstava i tentokrt seznm nvtvnky se zajmavostmi z vroby a vvoje znm esk hraky - IGRKA, ale stane se teba i inspirac k zajmavmu vletu jihozpadnch ech," dodv Miroslav Kotk.

Cena vstupenek na vstavu je pro dospl 25 K a pro dti od 6 let za 15 K.
Jakub Jan Ryba, osvceneck pedagog, spisovatel a hudebn skladatel se narodil v Peticch v roce 1765 v uitelsk rodin. Jeho otec byl v Peticch poduitelem a regenschorim kru petickho kostela, matka pochzela z rodiny petickho vzdlance, uitele Josefa Krnka. U jako osmilet uml dobe hrt na klavr, uil se na housle, varhany a violoncello. Svoji touhu vnovat se pouze hudb musel v dob studi poddit nepznivm osobnm pomrm, a proto v uitelskm kurzu zskal kvalifikaci pro vuku na farnch kolch. Po prvnm psobiti v Mnku pod Brdy a do sv smrti v roce 1815 uil a tvoil v Romitle pod Temnem. Od roku 1935 m v Peticch pod kostelem, v mstech star koly, pamtnk.

J. J. Ryba byl autorem celkem zhruba 1300 kompozic rznho rozsahu a nejrznjch forem, z nich dalekoshle pevaovala duchovn hudba (soust katolick liturgie, na latinsk, v mal me tak na esk texty). Z tohoto pedpokldanho potu se jich dochovala jen st. Stylov vychz Rybova ranj tvorba z princip ranho klasicismu s pevahou homofonie. V prbhu asu vak klasicizujc zamen Rybovy hudby dle vyzrv a ve skladbch napsanch po roce 1800 se msty pibliuje a ran romantickmu hudebnmu jazyku. Rybovi pat primt v kompozici uml svtsk psn s klavrnm doprovodem na esk texty (12 eskch psn, vyd. Praha 1800). Z mimoliturgick hudby je poteba uvst nkolik orchestrlnch kompozic (symfonie, kasace), komorn hudba (zejmna smycovch kvartet), koncert pro slov nstroj s orchestrlnm doprovodem a esk psn a kantty. Pozoruhodnou rove m hudba pro varhany (rukopisn sbornk Novae et liberatae cogitationes, 1798). Jeho nejznmj skladba esk me vnon "Hej, miste!" vznikla v roce 1796.

Josef Hlvka, c.k. stavebn rada, architekt a mecen evropskho formtu se narodil v Peticch v roce 1831. Po studich na Akademii vtvarnch umn ve Vdni se vnoval architektue a stavitelstv. Sotva ticetilet zvtzil v souti o stavbu Dvorn opery ve Vdni. Jeho ivotnm dlem je komplex crkevnch staveb v ernovcch na Ukrajin, kter je od roku 2011 zapsn v seznamu pamtek UNESCO. Byl poven dohledem pi dostavb Svatovtsk katedrly v Praze, poradcem pi pestavb Karltejna, navrhoval studie rekonstrukce Karlova mostu, dil a financoval prce v chrmu sv. Barbory v Kutn Hoe. Uniktn jsou Hlvkovy mecensk aktivity. A do zaloen Nadn Josefa, Marie a Zdeky Hlvkovch v roce 1904 rozdal pes 800 tis. zlatch, vetn ohromnho pspvku 200 tis. zlatch esk akademii pro vdu, literaturu a umn, jej ustaven v roce 1891 Hlvka prosadil. Do sv smrti v roce 1908 hostil na zmku v Luanech osobnosti eskho hudebnho, literrnho, vdeckho i veejnho ivota (A. Dvoka, J. Vrchlickho, J. Zeyera, V. Sldka a dal). Pro chud, nadan studenty postavil v Praze Hlvkovy koleje. Vznamn studenti a osobnosti jsou z jeho majetku prostednictvm Nadn J. M. a Z. Hlvkovch oceovni a podporovni dodnes.

Historie msta Petice sah do dvn minulosti. Prvn psemn zmnka o Peticch se ve k roku 1226. Tehdy se Petice jako trhov ves poprv objevily na listin krle Pemysla Otakara I. V roce 1239 Petice koupil kladrubsk klter benediktn a zdil zde probotstv. Za husitskch vlek se Petic zmocnili vihovt z Rzmberka a dreli je po dv stolet. V 18. stolet zashli benediktni do djin msta znovu. Nejprve zde obnovili probostv a v letech 1750 - 1775 nechali vybudovat barokn chrm Nanebevzet Panny Marie podle pln vznanho baroknho stavitele Kilina Ignce Dientzenhofera. Potkem 19. stolet postihly msto dva rozshl pory, pi nich mimo jin vyhoela tak radnice, pansk dvr i pivovar. To bylo pro msto velmi nelehk obdob. I toto tk obdob se mstu postupn podailo pekonat. V roce 1832 byla postavena nov radnice. Rozvjel se i obchod, proslul byly zejmna petick vron a tdenn trhy, a to ji od poloviny 19. stolet. K rozvoji msta pisplo vybudovn silnice z Plzn do Klatov, kter se zaala stavt v roce 1809. Od roku 1874 bylo mon vyuvat i eleznin spojen – tra z Plzn do Klatov prochzela v bezprostedn blzkosti msta. Postupn se Petice staly sdlem vech okresnch ad. Postavilo se mnoho novch budov: Okresn hejtmanstv, Okresn zlona hospodsk, nov sokolovna, Okresn soud, pota. Rozvoj msta pozastavily vlen udlosti - 1. a zejmna 2. svtov vlka. Tehdy se z okresu Petice stal pohranin okres sousedc s oblast tehdejch Sudet.

Spolenost EFKO, esk vrobce her a hraek, psob na eskm trhu od roku 1993. Po celou dobu se zamuje krom vroby tak na charitativn akce. Podporuje sponzorskmi dary adu mateskch kolek, zkladnch a zvltnch kol, dtskch domov a kojeneckch stav. Spolupracuje tak s eskm paralympijskm vborem na charitativnm projektu EMIL a zaadila se do projektu KLOKNEK na podporu tranch a oputnch dt. Tm ji od roku 2006 pravideln piv vnon drky a pomh tak jejich malm svencm prot radostnj Vnoce. EFKO zskalo nsledujc ocenn - FOR TOYS 2010 - cena GRAND PRIX za IGRKA. V roce 2011 obdrelo estn uznn v rmci projektu VIZIONI 2011. Ocenn bylo udleno za oiven tradinch dtskch hraek IGREK a uveden na trh nov srie, kter vyuv nejnovjch poznatk z oblasti didaktiky a dtsk psychologie. Projekt VIZIONI organizuje sdruen Czech Inno pod ztitou Ministerstva prmyslu a obchodu. EFKO zskalo v roce 2012 ocenn v souti "eskch 100 nejlepch" za strategickou hru ABAKU, kterou doporuuje rovn Mensa R, Jednota eskch matematik a fyzik a Univerzita Karlova. Rok 2013 pinesl oznaen "Sprvn hraka" 2013 za kreativn stavebnici ROTO START a za rodinnou spoleenskou 3D hru Join z bain a ocenn Nejlep novinka roku 2013 v kategorii Hry, puzzle a karty za rodinnou spoleenskou 3D hru Join z bain. Posledn cenu m firma z roku 2014 - oznaen "Sprvn hraka" 2014 pro soubor oblbench her Moje prvn hry. Vce informac na: www.efko.cz.

Technick muzeum v Brn je pspvkovou organizac se samostatnou prvn subjektivitou, je pmo zeno Ministerstvem kultury esk republiky. Svj sbrkov fond prezentuje formou muzejnch expozic a vstav, kter pod samostatn nebo ve spoluprci s jinmi institucemi vetn zahraninch. Pod konference a pednky. Rozvj edin innost. Vnuje soustavnou pozornost prci s veejnost, pedevm s dtmi a mlde. Plnn vdeckch cl dosahuje pvodnm vzkumem v oblastech vdeckotechnickho vvoje a muzejn dokumentac v oborech sv sbrkotvorn innosti. Vypracovv odborn posudky a doporuen, vdeck reere a expertizy. Napomh pi odborn vchov student formou odbornch prax a veden absolventskch a zvrench prac. Ve spoluprci s vysokmi kolami a dalmi odbornmi pracoviti zajiuje vuku v oborech muzeologie a konzervovn - restaurovn. Vydv osvden k vvozu pedmt kulturn hodnoty podle pslunho zkona a eventuln podv nvrhy na prohlen tchto pedmt za kulturn pamtku. Zapjuje sbrkov pedmty k elm studijnm a vstavnm. Zajiuje innost dobrovolnch spolupracovnk muzea, zejmna prostednictvm Kruhu ptel TMB.
Kateina ehkov