Zasmìjme se
28.09 - Potkají se dvì známé na høbitovì. První praví: Já jsem svému mu¾i zasadila na hrob fialku. Byla to jeho nejmilej¹í kvìtina.
Já zase tomu svému zasadila na hrob jalovec. Byl to jeho nejmilej¹í likér, vece na to druhá.
Nad hrobem na høbitovì hlasitì naøíká mu¾: Tys nemìl zemøít, tys nemìl zemøít!
Soucitný kolemjdoucí se s úèastí zeptá: Nìkdo z va¹í rodiny?
Ale ne, le¾í tu první mu¾ mé ¾eny!
Pøíbuzní a pøátelé doprovázejí nebo¾tíka na høbitov vzdálený dva kilometry od obce. Mezi pozùstalými je i staøeèek, belhající se o francouzské holi.
Kolik je vám let? ptá se pán kráèející po jeho levici.
Osmdesát osm, odvìtí na to slabým hláskem staøeèek. Tazatel uznale pokývá hlavou: To je rokù! To u¾ vám skoro nestojí za to vracet se zpátky do dìdiny...
Pavel
