07.07 - Ptá se velitel: Vojáci, dnes máme cvičení logiky. Zadání: Louka je dlouhá 70 metrů, tráva je vysoká 30 centimetrů. Kolik je mi let?
Přihlásí se vojín Novák: Čtyřicet.
Výborně, vojíne, a jak jste na to přišel?
Hlásím pane majore, že mám kamaráda, tomu je dvacet a je napůl blbej.

Vlídný důstojník je na inspekci v kasárnách. Tam je teď mnohem mírnější režim. Jde k prvnímu vojákovi, položí mu ruku na rameno a ptá se: Tak co, jak se daří, můj synu? Nehladovíš? Dostáváš dost?
Ale ano, všechno je v pořádku, ale vy jste můj otec? To bude mít máma radost, už vás dvacet let hledá.

Vojín Novák žádá velitele o dovolenku kvůli přírůstku v rodině. A co se vám narodilo? zajímá se velitel.
Prosím dvojčata.
Tak to jste chlapík, gratuluji! A jak se vám to tak podařilo?
To právě potřebuju zjistit. Na opušťáku jsem byl přece jen jednou!

Generál přehlíží jednotku nastoupenou do dvouřadu. Obrátí se na poručíka: Co je to za dlouhý nos, který tam vyčuhuje z řady?
Hlásím, že to je vojín Novák, kterého příroda obdařila nezvykle dlouhým čichovým orgánem.
Tak proč ho, proboha, nepostavíte do druhé řady?
Hlásím, pane generále, že právě tam stojí.

Dva vojenští kuchaři připravují oběd, když přišla inspekce ze štábu. Podejte mi naběračku! zavelel plukovník. Když se tak stalo, zalovil v kotli a nabral trochu tekutiny, kterou vydatně ochutnal. To má být polévka? pravil pak výhrůžně.
Ne, pane plukovníku, na to jeden z kuchařů, to je voda, ve které myjeme nádobí.