Zasmìjme se
30.06 - Man¾elka vyèítá man¾elovi, který se pohádal s její matkou: Jestli mamince okam¾itì nezavolá¹ a neomluví¹ se jí, tak skoèím pod vlak! Man¾el zvedl telefon, vytoèil èíslo a povídá: Haló, Roberte, jsi to ty? Tak s tou kulovnicí u¾ k nám chodit nemusí¹. Man¾elka to bude øe¹it sama!
Pan Novák se ptá své ¾eny: Copak bys, miláèku, letos chtìla k na¹emu výroèí? Ko¾ich, nebo radìji pojedeme do Rumunska?
Pojedeme do Rumunska. Sly¹ela jsem, ¾e tam jsou ko¾ichy o mnoho levnìj¹í.
Man¾el se vrací pozdì v noci domù a ptá se choti le¾ící v posteli: Tak, drahá, na copak jsi myslela, kdy¾ jsem tu nebyl?
Man¾elka odpovídá: Myslela jsem na to, jak je pøíjemné, kdy¾ mi tady nechrápe¹ do ucha.
Man¾elka nadává man¾elovi: Poøád jen sedí¹ u televize. Kdybych od tebe ode¹la, tak si toho ani nev¹imne¹!
Ale v¹imnu, v¹imnu, proto¾e koneènì poøádnì usly¹ím, co v té bednì øíkají.
Potkají se dvì sousedky na chodníku.
... a va¹emu man¾elovi se u¾ daøí lépe?
Ale dìlá mi starosti. Nemohu se ani hnout od jeho lù¾ka.
V¾dy» jste ale øíkala, ¾e jste mu obstarala o¹etøovatelku...
No právì proto!
Potká pan Novák svého souseda a ptá se: Tak co, pane Nový, jak se vede va¹í paní?
Pøi divném pohledu svého souseda si uvìdomí, ¾e jeho ¾ena u¾ dávno zemøela, a tak se sna¾í zachránit situaci: Poøád na stejném høbitovì?
Pavel
