Zasmìjme se
07.12 - Pane Novák, co poøád dìláte na té zahrádce?
To je tak. Moje ¾ena se uèí hrát na klavír, synátor na housle a já se uèím trpìt a ovládat.
Povídá pan Novák pøi pohledu na sousedovu zahrádku: Já vám øeknu, pane Jost, taková malá zahrádka má taky své výhody. Pøelétne nad ní vla¹tovka a máte pohnojeno.
Kdy¾ se se¹ly dvì sousedky u plotu svých zahrádek, povídá paní Nováková své atraktivní mladé sousedce: Prosím vás, mohla byste se zítra zase opalovat na va¹í zahrádce nahoøe bez?
A proè, prosím vás?
Víte, já bych o tom øekla man¾elovi. Potøebuji toti¾ na na¹í zahradì posekat trávu.
Tatínek se chystá porazit na zahradì letitou ¹vestku. Malý Kája nejdøív jen kouká a pak se ptá: Tatí, proè kácí¹ tu ¹vestku?
Proto¾e u¾ je suchá, Kájo, odpovídá otec.
To je ¹koda, táto, oponuje synek. Kdybys ji nechal, mohli bychom z ní rovnou èesat su¹ené ¹vestky.
Pøedstav si, vèera ryji zahrádku a najednou koukám - koruna! Strèím ji do kapsy, ryji dál a za chvíli zase - koruna! A to se opakovalo sedmkrát!
Ale jdi, to snad byl nìjaký poklad?
Ne, mìl jsem jen dìravou kapsu.
Sousedka se ptá sousedky: Jak docílíte, ¾e vá¹ man¾el pracuje s takovým zápalem na zahrádce?
Pravidelnì mu øíkám, aby to nedìlal, ¾e je na takovou døinu u¾ starý.
Pavel
