Nco
ze ivota
Ticet let jsem si nosila prci dom. Jednoho dne jsem zamkla psac stl i dvee od kancele. Zstaly tam papry a dokumenty a cel realizace poadu se usadila v hlav. Nejen jednoho poadu, ale hned nkolika, protoe jejich pprava se prolnala. Teba v roce 1975 jsem vyrobila tinct inscenac a jet nkolik dalch poad. est dl ml seril Kamenn d, a proto se mi tento rok tak vepsal do pamti. Dnes se divm, e to m hlava vydrela. Ale zejm byla dobr a hlavn prostorn, slo padestdevt.
Piel as, kdy jsem dvee kancele musela zamknou naposledy a v hlav zstaly jen nepotebn zbytky. asem v n bylo neuviteln przdno. Nic, nic, nic Vydrelo to jen chvilku, do prvnho dotazu na kulat devn koleko, na jeho el se vyptval mj tenkrt malink a dnes u dospl vnuk. Tomu koleku se kalo svrchnek a to krsn slovo mi v przdn hlav vybudilo to, co se do n zapisovalo od mld a vznikl prvn fejeton a po nm ada, ada dalch. Tm z dtstv, kter vtinou popisuj ivot v m rodn obci Trojanovicch v letech tictch a tyictch minulho stolet, jsem dala nzev Odrobinky a nkdy bych je rda vidla vechny pohromad!
Potom vznikaly
dal, zabvaly se prac mou a mch koleg, tenkrt v eskoslovensk televizi,
phodami herc znmch i neznmch a tm jsem
dala nzev Co televizn divk
nevidl. Odvyslaly se v roce, kdy televize byla zral tyictnice. Tak
ekaj, e si je budou moci souborn pest teni v ase 50. vro ostravsk
televize. Ten slavn okamik jejho zatku byl 31. prosince 1955.
V roce 1989 jsem mla to tst, e jsem nai sametovou revoluci provala v Praze. Ihned po nvratu jsem la do eskoslovenskho rozhlasu v Ostrav, kde jsem pracovala ped nstupem do televize kdo si nepamatuje - tenkrt to byl jeden podnik a do televize odchzeli problematit pracovnci, protoe Bhv, co to bude!!!. Jeden z nich byl potom osmnct rok editelem. Zdenka Baronov m v rozhlase trpla mnoho let a j jsem mohla provat radost nap. z poad A lta b텓. Bylo jich mnoho, kter jsem vyrobila a prvn jsem natoila v Kanad. Podaily se mi i nkter dal poady a nauila jsem se dokonce i stihat (jedno z milch setkn bylo s Tomem Baou).
Moje hlava se
naplnila i zcela jinmi projekty. V roce 1989 jet za totality, jsem se
vypravila do USA Texasu. V roce 1991 jsem si sama sestavila televizn tb,
vydali jsme se tam a natoili tyi filmy. O rok pozdji jsem se tbem a svm
bratrem odjela do Kanady. Projeli jsme tuto krsnou zemi od vchodu k zpadu a
opt nateli; v obou ppadech jsme se tak setkvali s krajany. Vznikly dal
tyi filmy. A potom v rozhlase ada poad o tch, kte z na zem odeli, o
souasncch i o potomcch tch prvnch osdlenc.
V roce 1992 jsem
vymyslela a pomhala organizovat Prvn kolov festival v Ronov pod
Radhotm, o rok pozdji Preclkovou sout u pleitosti 700 let zaloen obce Lichnov. Moj dlouholetou ptelkyn byla vzcn ena, nrodopisn pracovnice
z Hutiska Solance, tetika Vilma Volkov. Zavedla m do domova dchodc
v Podles u Valaskho Mezi a tam pak smovalo mnoho mch aktivit
prostednictvm jedn obyvatelky, nesmrn inteligentn Liduky Pavelkov. Od
narozen nestla na vlastnch nohou, nechodila do koly. Pesto, kad jej
dopis je jako ten nejlep
slohov kol. Kdy jsem ji vidla na posteli
rozzenou jako slunko, pilo mi zcela samozejm, e pro ni musm nco
udlat. Nejdve to byl sponzor, kter koupil televizor, pak vlet do Lourd a
v roce 1998 dky laskavosti asopisu Xantypa a cestovn kancele Firotour
letla po prv letadlem a do Tunisu.
V roce 1956 jsem se provdala za Josefa Juraka, narodily se nm ti dti. Bohuel, Zuzanka a Ivoek ns opustili, zstala nm jen jedna dcera Martina. Vdycky se nm snaila vynahradit bolestnou ztrtu, kterou jsme jako rodie utrpli a nikdy ns nezarmoutila. Provdala se a mm vnuku Zuzanku a vnuka Jana, z nich se meme jenom radovat.
I kdy u mm njak ten kek na krku, hlavu mm stle plnou npad. Jen je nen kde realizovat. V dencch m fejetony nechtj a tak jsem rda, e mi je uveejuje Seniortip. Teba mi i nkdo po jejich peten nape hana.juracakova@volny.cz