Srnec

Horký Luděk

Milý čtenáři
Každé léčení je takové, jaké si jej snažíme udělat sami. Každá negativa mají i svá pozitiva. Pokud jsem měl nějaký volný porehabilitační čas, tak jsem se vydával především do lesa, či polí. Zde strávený čas, jsem však pro mnohé asi překvapivě, opět věnoval individuelnímu rehabilitačnímu programu, tentokráte však zaměřenému na jiné oblasti léčení. Snažil jsem se občas i myslet na vás a dívat se na vše nejen svýma očima. Zcela jistě by vše viděl pan Ferbl, Vladimír, Jana, Květa a další nejen věrní čtenáři portálu.
Za období svého zdejšího pobytu jsem pořídil slušnou řádku snímků. Vybrat z nich ty nejzajímavější, nebylo až tak snad, neb každému se líbí něco trochu jiného. Snímky jsem se snažil vždy rozdělit pouze do jedné skupiny, kterou uvedu vždy samostatně. Pamatoval jsem však na slova Ládi Křivánka a Mirka Sígla, že méně, někdy znamená více. Zda se mi to však podařilo, ponechám na posouzení čtenáře.
Pro úplnost ještě uvádím, že všechny snímky jsou pořizovány z ruky, bez stativu. Ten by mi totiž asi ani nebyl nic platný, neb převážná většina pořízených snímků byla o rychlosti pořízení záběru. To, že jsem mnohdy nemohl ani zvolit optimální program k daným podmínkám, jistě asi nemusím hovořit. Nejde proto v tomto případě o kvalitu záběru, ale o pokus zachytit atmosféru, či situaci.

Příjemné zážitky při prohlížení snímků Vám přeje
Váš
Luděk Horký

Srnec
Srnců jsem měl štěstí za celou dobu vidět několik. Vždy se jednalo o individualisty hlídající si svůj revír. U všech již byla letní srst, různého však zbarvení. Paroží již bylo slušně vyvinuté a prozrazovalo stáří příslušného srnce. Na velká stáda srnčí zvěře jsem za celou dobu nenarazil.

21.06.2019  11:28

21.06.2019  11:46