Vlašim

Horký Luděk

Pro ty, kteří jsou odkázáni na rehabilitační ústav v Kladrubech (jako moje maličkost) a ty, kteří milují tento pozoruhodný kraj, si dovoluji napsat opět několi řádek a doplnit je o své fotografie. Možná "Vás" zaujmou, možná "Vás" pohladí po duši a na chvilku zapomenete na strasti běžného života, právě tak jako tomu bylo u mne, když jsem procházel tímto krajem, či si tato místa připomínám při psaní těchto řádek.

„Vlašim“ je hospodářským a kulturním centrem Podblanicka. První zmínky jsou již z počátku 14. století. V té době však bylo město rozděleno na dva správně samostatné celky. Městem se stalo od roku 1580. Čas můžeme zde strávit jen tak chozením po krámcích nebo využít k prohlídce pamětihodností.

„Hrad“ - na ochranu brodu zde byl postaven kolem roku 1318, z něhož se zachovala část severního křídla s válcovou věží. Za vlivného rádce Karla IV., Jana Očka z Vlašimi, byl hrad přestavěn na kastel francouzského typu - čtvercového půdorysu s věží u nás poměrně ojedinělé architektury.

„Renesanční zámek“ vznikl přestavbou na počátku 17. stol., kdy byl původní objekt přestavěn na zámek. V té době byla zvýšena věž o osmibokou nástavbu a v koutě nádvoří bylo postaveno schodiště s arkádovými sloupy.

Zámek je využíván pro muzeum Podblanicka - vlastivědné sbírky, expozice historie zdejší zbrojovky a podobně. Prohlídka trvá kolem jedné hodiny.

O vánocích zde bývá výstava „Betlémů“. K vidění zde bývají Betlémy rozličných provedení od nejjednodušších vyrobených z papíru, či archového papíru určenému k polepení překližky a následnému vyřezání s náměty Alše a jiných malířů. Miniaturní Betlémy jsou vyrobeny ze skořápek vlašských či kokosových ořechů. Největší pozornost jak malých, tak velkých diváků však lákají Betlémy figurkové z rozličných materiálů.

Skvostem jsou Betlémy s postavami v lidovém oděvu, jehož základem je dřevo s polychromovanou sádrou, například od Italského sdružení v Římě.
Největším překrásným Betlémem s množstvím velkým figur bývá Betlém z přelomu 19. - 20. století vyrobený v Čechách z polychromovaného dřeva s pozadím oleje na plátně.

Kdo příliš nepospíchá, může se zde seznámit i s historií vzniku Betlémů a jejich posláním. Pro mnohé pak bude překvapením, že kolébkou vzniku byla Itálie, odkud se později výroba a tradice začala rozšiřovat do ostatních oblastí světa.

„Gotický kostel“ svatého Jiljího pochází z let 1522 - 1523. V r. 1830 - 1831 byla zvýšena kostelní věž. Jedná se o jednolodní stavbu s opěráky, která je polygonálně ukončena kněžištěm s pozdně barokním přístavkem oratoře. Okna mají moderní výzdobu.

V klenbě presbytáře svorník se znakem Trčků z Lípy. Na hlavním oltáři obraz sv. Jiljí, poustevník od J.V.Myslivečka z roku 1886. U bočních stěn lodi cenné barokní sochy svatého Šebestiána a sv. Rocha od řezbáře J.A.Quittainera (1709-65). Nad nimi na zdi fresky sv. Jiří a sv. Václava od L. Nováka z počátku 20. stol. Cínová křtitelnice z doby založení kostela.

Před kostelem, jistě nepřehlédneme sochu svatého Jana Nepomuckého, kde si též můžeme přečíst i o jejím osudu.

„Husův sbor církve československé“ pochází z let 1924 - 1926. Kostely CČSH jsou označovány jako sbory, neboť nejde jen o pouhé stavby, o shromaždiště k bohoslužbám, ale o živá společenství věřících, o náboženské obce. V kostele se také nachází kolumbárium pro ukládání uren.

Kdo se chce toulat Vlašimí, nalezne zde ještě například bývalou „synagogu“ z počátku 19. století, „kašnu“ se sochou rytíře Záboje, „Husův dům“ s deskami se jmény padlých spoluobčanů v obou světových válkách a jiné zajímavosti.

Především v letním období lze maximálně využívat zdejší pěkný sportovní areál, kde nechybí ani pěkné koupaliště s bazény nejen pro nejmenší návštěvníky, ale i pro ty odrostlejší s možností si zahrát i míčové hry.

Při našem dalším cestování si jistě svoji pozornost zaslouží řeka Blanice a její bezprostřední okolí, které svým podmanivým kouzlem dalo podnět ke vzniku četných osad jak skautských, tak i trempských, především v období začátku 20. století.

„Skautská základna“ zde měla jak dny plné štěstí a rozmachu, tak i dny plné smutku a útisku. I přes tyto skutečnosti je v současné době života schopná a pomalu opět nabírá svůj dech. Skauti mají ve Vlašimi svoji Klubovnu a v Měsíčním údolí svoji osadu.

Hvězdárna se nachází na jižní straně nad Vlašimí a byla otevřena v roce 1961. Je přístupná každý pátek po setmění.

Váš
Luděk Horký

13.03.2014  18:53

13.03.2014  19:25