Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ivan,
ztra Adriana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

10 mýt a omyl o zdraví a výchov ps
 
lenové týmu prvního online zdravotního a úrazového pojištní ps a koek v R PetExpert sestavili ve spolupráci s uznávanou odbornicí na psí medicínu a výchovu ps a vedoucí týmu Veterinární kliniky MVDr. Martinou Naeradskou seznam deseti mýt a omyl souvisejících se zdravím a výchovou ps. Jak tedy správn pistupovat k péi a výchov vašeho psího lena rodiny?
 
 
Mýtus 1: Fena musí mít alespo jednou za ivot štata
I kdy z vdeckého hlediska je to úplný nesmysl, je to stále rozšíená povra, která vede pouze k tomu, e se útulky plní štaty. Není pravda, e je to dobré pro zdraví feny, naopak mít štata je velká zát pro organismus. Fenky musí ivit sebe a ješt štata, a pokud nejsou správn krmené, mohou mít naopak velké zdravotní potíe. Dalším milným argumentem pro to, aby fenka mla štata, je údajn niší riziko zánt dlohy a nádor mléné lázy i falešné bezosti, co je také nesmysl. Jediné, co prokazateln zamezí rozvoji zántu dlohy a tumor vajeník je kastrace. Nejlepší prevencí rozvoje nádor mléné lázy je pak kastrace provedená ped prvním háráním, nebo mezi prvními dvma háráními. Já osobn doporuuji kastraci mezi prvními dvma háráními, aby fenka pohlavn dospla a tlo mohlo lépe dozrát, ne se provede takový zásah.
 
Mýtus 2: Kadý pes se ke mn hodí, musí se pizpsobit

Lidé si dneska asto vybírají psa dle vzhledu, ani by si peetli, k emu bylo dané plemeno šlechtno, nebo k emu se pouívalo. Tak napíklad velmi aktivní lovk by si neml poizovat plemeno, které je velmi zatíené rznými zdravotními vadami, jako jsou krátkolebá plemena. „Mla jsem majitele, který byl upímn pekvapený, jak to, e s ním ten anglický buldok neme chodit bhat kadý den na 30 minut?! No, protoe se to zvíe dusí u jen, kdy musí ujít pár krok,“ popisuje MVDr. Martina Naeradská. Pes je dnes asto brán jako doplnk a kdy se „ivá kabelka“ nechová dle pedstav svého majitele, tak bu skoní v útulku, nebo je oznaena za agresivní zvíe, které by se mlo utratit. A je tu ješt tetí monost zvíe psychicky zlomit a pimt ho chovat se dle pestav svého majitele. Tomuto stavu se íká nauená bezmoc (learned helplessness) a majitelé ho mají obzvlášt rádi, protoe pes poslouchá a nezajímá se vbec o svt okolo, pišel na to, e nic jiného nemá smysl a je ve stavu hluboké deprese. Takových zvíat bohuel pibývá, protoe „poslouchajícího“ psa chce mít kadý a kdy to ješt vidí televizi, tak to musí být správn.
 
Mýtus 3: Pes ije jen chvíli, není teba nic plánovat
Kdy si poizujeme psa, je to závazek na mnoho let a stejn jako, kdy rodie plánují dít, je teba plánovat a pizpsobit ivot ivému tvorovi, který s námi zane sdílet domácnost. Pes ije prmrn 10-15 let a na to je teba myslet. Není to jen módní doplnk na pár msíc, je to ivá bytost, které musíme pizpsobit svj ivot a denní reim. Bude potebovat spolenost, venení a zdravotní péi. Kdy je mladý a zdravý, tak jeho pée není nároná, potebuje jen okování a sem tam si pivodí njaký úraz. Ale kdy stárne, zane potebovat astjší kontroly u lékae a pípadn lébu, stejn tak jako stárnoucí lovk potebuje více lékaské pée. Pokud nechce majitel neustále myslet na to, kolik ho to me stát, kdy se nco stane, je dobré si zvíe pojistit. Pokud si majitel zvíe pojistí u jako mladé, me pojistka výrazn pomoci, kdy je staré a skuten potebuje veterinární péi. Na trhu u je mnoho moností, je teba si jen vybrat. V zemích jako je nap. Anglie, nebo Švédsko u je vtšina zvíat pojištných.
Útulky jsou plné starších ps, které nkdo odloil, protoe zaali být svým majitelm na obtí, a u kvli obyejnému stáí, nebo kvli tomu, e potebovali péi, kterou jim majitelé nechtli nebo nemohli poskytnout.
 
Mýtus 4: Poídit si psa pes inzerát na internetu je bezpené
Je opravdu teba dobe vybírat, ODKUD si budoucí majitel zvíe poizuje. Je velký rozdíl, jestli se jedná o psa od slušného chovatele, kam se na nj zajde nkolikrát podívat, od narození sleduje, jak roste, nebo jestli si poídí štn od neznámého lovka na benzínce nebo pes inzerát na internetu. Nejpodstatnjší rozdíl je cena veterinární pée. Ten první pejsek bude potebovat pravdpodobn jen okování a ten druhý bude stát spoustu penz za diagnostiku u veterináe, pokud vbec peije první týden. Psi z nevhodných podmínek asto trpí rznými nemocemi nebo vadami, asto mají dokonce falešné okovací prkazy a bhem prvního týdne v novém domov mohou uhynout nap. na parvovirózu. „Je velmi smutné, e lovk, který si vybírá mobilní telefon, nebo auto stráví hodiny u internetu vybíráním vhodného modelu, ale pokud jde o ivé zvíe, tak chce okamit a hned to, které si vybere, protoe je zrovna dané plemeno v mód. Pak se neme divit, e velmi snadno naletí pekupníkm,“ dodává Martina Naeradská.

Mýtus 5: Informace o okování se nemní
Svtová asociace veterinárních léka malých zvíat (World Small Animal Veterinary Association – WSAVA) vydala v roce 2015 nejnovjší verzi doporuení, co by se mlo kdy okovat a hlavn od kdy. Tato doporuení byla peloena i do eského jazyka a jsou voln ke staení (https://www.wsava.org/Guidelines/Vaccination-Guidelines). Obecn platí, e u štat z chov, kde se nevyskytuje ádná nebezpená nákaza pro psy, staí zaít s okováním a v 8-9. týdnech vku a poslední peokování pak dostávat ideáln ve vku 16 týdn, kdy u je niší hladina protilátek od matky. Kdy se ukoní okování díve, tak jak se to asto dlá ve 3 msících, nemusí mít a tvrtina štat dostatenou hladinu protilátek a me onemocnt nap. parvovirózou, protoe protilátky, které štn v krvi má, se naváou na vakcínu a její efekt pak není takový. Po prvních štncích vakcinacích, by mlo následovat peokování v 1 roce a pak u je moné nkteré z nemocí, jako jsou nap. parvoviróza (nebezpené prjmové onemocnní, virus napadá i bílé krvinky, me poškodit i srdce a další tkán), psinka (virové onemocnní, které podle formy napadá nervový systém, steva, ki nebo plíce, tzv. „psí spalniky“ – virus je ze stejné skupiny vir jako ten lidský) i hepatitida (virový infekní zánt jater), okovat 1x za 3 roky. Všechna jmenovaná onemocnní koní u vtšiny ps smrtí nebo trvalým poškozením zdraví. „Trend neokovat u dorazil i mezi majitele ps, a chtla bych ped ním drazn varovat, protoe jedinou skutenou ochranou je vasné a kvalitní okování,“ upozoruje MVDr. Martina Naeradská. Stejn tak i extrém okování všeho kadý rok není správný, protoe to zbyten zatuje imunitní systém. „Pro své klienty tedy vybírám vakcíny, které jsou šetrnjší k organismu ps a je tedy moné je okovat mén asto. Nebo pokud jim daný typ vakcíny nevyhovuje, testujeme protilátky pímo v ordinaci, a pokud jich má pes dost, okovat se nemusí. Je to podobný princip jako okování proti tetanu u lidí – pokud má lovk dostatek protilátek, okovat se nemusí. Okování proti vzteklin je v naší zemi povinné a ídí se dle registrace vakcíny, take se okuje 1x za 3 roky, ale také 1x za 2 nebo kadý rok, záleí na registraci vakcíny.“
 
Mýtus 6: Kastrace psa vyeší jeho problémy s chováním
Díve panoval názor, e kdy se pes vykastruje, bude hodný a u nebude útoit na jiné psy. Nejen e to není pravda, co se ukázalo i ve studiích, dokonce kastrace psa, který útoí ze strachu, me jeho chování ješt zhoršit. Studie, které se zabývaly vlivem kastrace na projevy agresivity ps, naopak ukázaly, e kastrace me dost asto toto chování ješt zhoršit. To, e pes nemá varlata, vede sice ke sníení hladiny testosteronu a pokud se pes choval agresivn díky vysoké hladin testosteronu, tak kastrace pomoci me, ale je to jen zlomek pípad. V drtivé vtšin pípad jde spíše o chování, které se pes nauil projevovat díky tomu, co se okolo nj dlo a bez zmny chování majitele a správné práce se psem to ešit nepjde. Pokud se bude kastrovat agresivní, ustrašená fenka, me se toto chování ješt zhoršit, protoe pohlavní hormon progesteron zvíe pirozen zkliduje a ješt pomáhá zvyšovat hladinu serotoninu v mozku, co ješt více pomáhá zvíe uklidnit. Kastrací se tento mechanismus „uklidování“ odstraní.
 
Mýtus 7: Dominance a pravidla smeky
Teorie dominance a pravidla smeky jsou omyly, které jsou bohuel stále velmi zakoenné v rámci výcviku ps, a spousta ps díky tomu trpí. Teorii dominance popsal Prof. David Mech, který je americkým expertem na chování vlk, ve své první knize The Wolf: The Ecology and Behavior of an Endangered Species (1970). Jeho pozorování vycházela z pozorování vlk v ZOO, kde ijí v nepirozených podmínkách na omezeném prostoru, s omezeným píjmem potravy. „Je to asi, jako kdybychom pozorovali vzn ve vznici a na základ tohoto pozorování pak vyhlašovali, e to takto chodí v lidské spolenosti. Naštstí neznám moc knih o lidech, které by vysvtlovaly, e lidská spolenost funguje stejn jako ve vznicích, ale bohuel znám mnoho knih o výcviku ps, i nkolik televizních poad, kde se vysvtluje, e TAKTO to funguje v rodin se psem, a proto bychom jako správní majitelé mli psovi rznými zpsoby neustále dokazovat, e není vdcem smeky,“ íká Martina Naeradská.  Sám Prof. Mech te objídí svt a pednáší o tom, e se mýlil, jene bude trvat roky, ne tento omyl pestane ovlivovat výcvik ps. Teorii dominance velmi dobe popisuje a zárove jednotlivé argumenty vyvrací Barry Eaton ve své knize Psí dominance: Mýtus nebo skutenost? Popisuje, jak asi vnímá pes to, e musíme jíst první, e mu musíme pošlapat pelíšek, kdy nedlá co má, abychom mu dokázali, e jsme „v hierarchii nad ním“ a další podobné nesmysly. Vlí i psí smeky fungují jako rodiny, kde je vedoucí rodiovský pár, který smeku vede. Vdci smeky se stávají ti nejlaskavjší a nejtrplivjší jedinci, kteí se starají o blaho ostatních. Mli bychom se od nich uit, jak se hezky chovat ke svým „dtem.“
 
Mýtus 8: Není teba peovat o zuby
Spousta majitel ps je pesvdena, e není teba peovat o psí zuby, protoe to dív také nikdo nedlal. Jene si neuvdomují, e psí zpsob ivota se razantn zmnil ve srovnání s divoce ijícími psovitými šelmami. Kdy il lovk v chýších a jeho zdrojem obivy byl lov mamut, tak si také neistil zuby, jene umíral mnohem díve ne te a ve vyšším vku obvykle u mnoho zub neml. Dnešní psi u neloví, lovk je krmí rznými zpsoby, a díky veterinární péi také ijí mnohem déle. Správná pée o zuby a dásn zahrnuje kadodenní ištní vhodným kartákem a pastou, nebo pípadn návlekem na prst z funkních vláken. Rzné roztoky a pamlsky mají jen minimální úinek a nkteré z nich jsou dokonce toxické. Konkrétn jeden celkem populární bylinkový roztok obsahuje mimo jiné chlornan sodný, co je to samé, co je v isticích prostedcích jako je nap. SAVO. Nkteré lidské pasty na zuby obsahují zase xylitol, co je umlé sladidlo, které je pro psy velmi toxické, mohou uhynout i po velmi nízké dávce v keích.
 
Mýtus 9: Pes musí automaticky zvládnout být sám
Majitelé jsou pesvdení, e u i malé štn musí zvládnout být doma samo. Pomrn asto se píše, e pes je smekové zvíe, ale stejn tak, e štn si musí hned zvyknout na to, e bude doma samo. Pes je opravdu smekové zvíe, a pokud je nucen být doma o samot tak trpí. Vlk i pes byli vdy smeková zvíata a proto nememe ekat, e se za pár desítek let pizpsobí našemu ivotnímu stylu, kdy po tisíce let byli zvyklí ít ve smekách. Jednoduše nemají v genech to, e je meme na 8-10 hodin nechat doma o samot a odejít do práce. Pozorování vlk a také ps na dálném východ ukazují, e fena NIKDY nenechává štata o samot a do vku 6-8 msíc a vdy jim „zaídí“ tetu na hlídání. „Myslet si tedy, e si poídím štn, vezmu si na 14 dní dovolenou a pak to bude OK je opravdu zcestné. Nauit na samotu lze, ale je teba být velmi trplivý a postupovat dle toho, co pes zvládá a co u ne a zbyten na nj netlait, jen proto, e potebuju jít na mejdan,“ radí MVDr. Martina Naeradská. Dnešní doba nám velí, e se všechno musí pizpsobit našemu konzumnímu zpsobu ivota, ale psi toto prost nedokáou, nemohou se tak rychle pizpsobit. „A díky tomu pak v ordinaci neustále ešíme rozkousaný nábytek a obleení, zdemolovaný byt, štkání a vití, kdy je pes doma sám. A to hlavn v pípadech, kdy majitel nechává malé štn doma o samot. Prakticky nikdy neeším problémy ps majitel, kteí pracují z domova.“
 
Mýtus 10: Kadý pes potebuje spoustu pohybu, ím víc tím líp!
Ano, pes potebuje pohyb, ale všeho s mírou. Navíc jsou u ps velké rozdíly mezi plemeny. Nap. pokud bude krátkolebý (brachycefalický) pes aportovat v lét dostaten dlouho vyslouí si váný kolaps a pokud to peije tak pobyt v nemocnici. Bohuel je stále rozšíený mýtus, e všichni psi potebují stále nco honit, za ním bhat, aby se „vybhali,“ nikdo u bohuel nepemýšlí nad tím, e potebují hlavn mentální stimulaci a pokud ji nemají, tak stejn jako lidé hloupnou a ztrácejí schopnost sociální komunikace s ostatními psy. Pokud pes provozuje pouze nauenou fyzickou aktivitu, nebo loví – typicky házení aport, vyuívá pouze svj instinkt a cca 2 % své mozkové kapacity. Pokud takovou aktivitu provozuje dostaten dlouho a asto, stane se doslova závislý na házení mík, na adrenalinu, který se mu pi tom vyplaví a z jeho majitele se pak stává jeho dealer – drogový dealer. Pokud pes nco loví, chová se instinktivn, jeho hladina adrenalinu je mnohdy tak vysoká, e ani necítí, e se zranil. asto si pak petrhne vazy v koleni a ani nekulhá. Píroda zaídila, e kdy jde do tuhého, vyplaví se adrenalin, aby organismus zvládl „stres“. Výborn toto vysvtluje biolog Robert Sapolsky v knize Pro zebry nemají aludení vedy (Why zebras don't get ulcers), vetn vlivu stresu na zdraví a sociální chování. V tomto se bohuel psi vbec neliší od nás lidí, ím více stresu, tím více zdravotních potíí a mén sociálních dovedností a tak máme parky plné ps, kteí aportují, honí se za míkem a pak chtjí „serat“ všechny ostatní psy…
Jak psa pak z takového bludného kruhu dostat? Jednoduše pestat být jeho drogovým dealerem a vymyslet njakou spolenou aktivitu, která bude psa mentáln stimulovat. Píkladem me být teba hersenwerk – hlavolamy pro psy, nebo pachové práce, nebo prost jen oichávání zastávek mstské hromadné dopravy.

 
Ondej Hampl


Komente
Posledn koment: 27.03.2019  06:40
 Datum
Jmno
Tma
 27.03.  06:40 Mara