Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ctirad,
ztra Drahoslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála rodiny
 
Je docela zajímavé, e v dlouhých zimních veerech kdekdo obas zavzpomíná na své pedky a zejména na ty, kteí nás opustili. ím je lovk starší, tím se to asi stává astji a ani já samozejm nejsem ádnou výjimkou. Jestlie se ale nyní pustím do chvály rodiny, nebude to nic píliš nostalgického. Nejsem tak domýšlivý, abych zde chválil vlastní rodinu, take to bude chvála rodiny an sich a pi ní se opt neobejdu bez nkolika nutných definic. Pi tom se budeme pohybovat v naší evropské oblasti, take pomineme pro nkoho moná pitalivou rodinu polygamní, tedy mnohoenství i mnohomuství a také rodinu neúplnou.
 
Definic rodiny je samozejm habadj, ale snad postaí tato základní sociologická: Rodina je skupina osob navzájem spjatých pokrevními svazky, manelstvím, v poslední dob i dalším podobným právním vztahem, ale i adopcí, a její dosplí lenové jsou odpovdní za výchovu dtí.
 
Mli bychom denn chválit staré známé heslo – rodina – základ státu, protoe sociologové zcela správn povaují rodinu za pvodní, základní a nejdleitjší spoleenskou skupinu i dokonce instituci, jejími vtšinou nezastupitelnými funkcemi je reprodukce, výchova a penos kulturních vzor. Na druhé stran bychom ale mli pranýovat novjší heslo z doby normalizace – kdo neokrádá stát, okrádá rodinu.
 
A tady si dovolím malou osobní odboku, kdy si vzpomenu, e asi nejvtší vliv na mne ml v dtství osmdesátiletý dda, který mi etl pohádky, uil m prvním písmenm i prvnímu klepání na klávesy klavíru i harmonia, na jeho šlapací pedály jsem ješt ani nedosáhl.
 
  
 
     Pro zajímavost si dovolím uvést prastaré fotky rodiny mých pradd asi z roku 1880.
 
Pojme ale hloubji do historie. Pro starou tradiní rodinu byly nejdleitjší vztahy ekonomické a tak zejména na venkov vlastn ili ve spolené domácnosti nejen pokrevní píbuzní, ale i podruhové a ele. Pozdji ale na statku zstával pouze prvorozený syn, který po skonu otce ddil majetek. Musel vyplatit svou matku i sourozence, a aby nemusel usedlost prodat, vtšinou se to dlo tak, e jim vyplácel dvakrát do roka, na jae na svatého Jií a na podzim na svatého Havla tak zvané vejrunky. Na menších usedlostech pak to bylo jednodušší, tam vtšinou byli sourozenci jak tak vyplaceni a staí rodie asto odcházeli u díve na vejminek, který se nacházel v blízkosti.
 
Souasná moderní rodina se tomuto starému tradinímu modelu velmi vzdálila. Bhem 20. století se mní postavení eny ve spolenosti a tím i základní vztahy v moderní rodin. Ekonomický tlak postupn vyadoval, aby v rodin pracovali oba manelé a tím vtšinou zbývá bohuel málo asu na výchovu dtí. Do manelství se vstupuje pozdji, pibývá rozvod, porodnost je regulována antikoncepcí, pibývá nemanelských dtí. Práv tyto nechvályhodné rodinné záleitosti oste kontrastují s pomry ve starých tradiních rodinách a pitom jedinen vypovídají o morálních hodnotách, postoji k ivotu i o rzném ivotním standardu. A protoe tch nechvályhodných rodinných záleitostí bohuel pibývá, musím brzdit a obrátit pozornost tená na chvályhodnjší kolej.
 
V poslední dob je moderní pátrat ve svých rodokmenech, co je jist u opt chvályhodné. A tak si dovolím pipomenout nkolik starých pojm, které se u z našich pamtí vytrácejí. Patí k nim na píklad u uvedený vejminek a zejména vejrunky, ale také nkolik zajímavých píbuzenských vztah.
 
V rzných schématech, pipomínajících pavouky, ve kterých se zakreslují píbuzenské vztahy, ale i v genealogických výzkumech je osoba „já“ oznaena jako probant a píbuzní se dlí na pedky, sourozence, potomky, strýce, tety, bratrance, sestenice, synovce, netee, píbuzné vzniklé ktem a satkem, nevlastní píbuzné a píbuzné nebotík. Je docela moné, e si ani neuvdomujeme, kolik píbuzných máme! A v kadé z tchto skupin najdeme pojmy, které u vtšina z nás ani nezná nebo zanikly. Pipomeme si alespo ty nejzajímavjší.

Otcovi se íkalo i ot a matce má, matiny rodie byli staeek a staenka, ale ty se ješt v nkterých našich krajích pouívají. V pedcházejících generacích byl pak nejen pradd, ale i peddd a naddd. U sourozenc zanikl pouze termín brat, u potomk pak prvenec jako první syn-následník a o generaci dále zavnuk a podvnuk. 
 
Ve skupin strýc a tet zaniklo nkolik pojm. Ujec (dnes strýc) byl matin bratr, stryna (teta) byla ena otcova bratra, ujina (teta) byla ena matina bratra - a pozor – tetec byl mu otcovy sestry a posel mu matiny sestry – a dnes to jsou prost strýcové.
 
A z jedné vody naisto se te podívejte se, kdo všechno býval bratranec a sestenice. Strýenec, bratran, bratec, bratenec, tetnec, tetic, sestrovec, ujen, ujenec, bratrana, strýena, strýenice, tetnice, tetna, ujena, ujenice. V kategorii synovc a neteí zanikla jména – bratrovec, potet, a bratranice a ne.  U píbuzných vzniklých ktem zanikl pouze kmoch, co byl normální kmotr.
 
V kategorii píbuzných vzniklých satkem, kterým dnes íkáme vtšinou švagr a švagrová pak jména svak, svat, starosvat, svatka, starosvatka, ale i neslýchaná – deve a zelva (stále švagr a švagrová) a dále test, testa, švekr, švekruše (tchán a tchýn).
 
Z nevlastních píbuzných stojí za pipomenutí tém zapomenutí pastorek a pastorkyn (nevlastní bratr a sestra), ale zejména velmi zajímavé názvy -  zmáený otec (neznámý otec) a také jednobišní polobratr (spolená matka) a jednokrevní polobratr (spolený otec).

Do kategorie píbuzných nebotík se krom sirotk a polosirotk nkdy poouchle zaazuje i známý termín slamný vdovec!
 
Uf – tak to máme za sebou a doufám, e jsem neunavil. Není se co divit, e Vlasta Burián dovedl stvoit perfektní monolog o tom, jak se rzným prolínáním píbuzenských vztah stal sám sob ddekem! A docela by m zajímalo, zda by šla všechna ta pojmenování peloit do jakéhokoliv cizího jazyku!
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 19.12.2018  08:59
 Datum
Jmno
Tma
 19.12.  08:59 Von
 18.12.  09:57 Vesuvjana dky
 18.12.  09:49 Ivan
 18.12.  08:37 Kvta
 18.12.  07:23 Karla I.
 18.12.  07:01 zdenekJ