Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Josef,
ztra Svtlana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POVÍDAKY (11)
 
Ptactvo za oknem
 
Zima zaala nenápadn, bez snhu. Za svým oknem nabízím ptactvu semínka, mák, kousky jablek. Piletla sýkora koadra, zobla si a brzy je jich zde ji nkolik. Sýkorky nikdy nezobají samy. Jak objeví potravu, dají signál ostatním a u se slétají jako malí pestí papoušci.
 
Druhý den se objevilo nkolik sýkorek modinek. Jsou malinké, lehounké a veselé. Koadry je mezi sebe pijaly a nkolik dní pi tom zstalo. Zdálo se, jakoby v celé velké zahrad jiného ptactva nebylo.
 
Jak dny ubíhaly, ulehl do zahrady mráz a popadával sníh. Piletl brhlík, dokonalý elegán. Ladné tlo, dlouhé a štíhlé, barvy v polotónech, jakoby uletl z japonské kresby. Váný a sebevdomý, stále jakoby soustedný do sebe. Nedal sýkorkám najevo svou pevahu, jen uritý odstup tady byl. Ale zobali všichni spolen.
 
Objevila se ervenka, naechraný kulatý chomáek s bystrým okem, nesmlá pipinka. Nazobala si a odletla, bez svého hejna. A u tu byla další sýkorka, uhelníek, zvaná lidov babka. Ptáek šedavých odstín, ale stejn radostný, jako jeho pestré píbuzenstvo.
 
Marn vyhlíím strakapoudy, nkde tady pece budou? Napadla spousta snhu a mráz zesílil. Pidala jsem za okno syrové sádlo. A u tu byli. Probudili m ráno stakatem svého zobáku a pracovali pak piln celý den. Zdaleka nejvtší ze všeho ptactva, zobák jako strašná zbra.
Ale nechávají drobné ptáky ivit se ve své blízkosti  a oni beze strachu tuto vznešenou svrchovanost pijímají. Strakapoud se po nich ani neohlédl, pracoval na svém sádle a nevadilo mu, ani kdy ta drobotina mu z jeho kusu udibovala.
Pi tušení nebezpeí ulétá strakapoud jako první. Je plachý, ze všeho ptactva za oknem nejplašší.
 
Toho rána, kdy byl mráz arktický a sníh pokryl vše, zatmlo se okno rozepjatými kídly velkého dravce, snad poštolky? Temná kídla vrhala velké tlo proti oknu zas a znova, ale marn. erstvé sádlo zstalo dravci odepeno, byl na to okno píliš velký, neml se kde zachytit. Zklaman odletl kamsi a zanechal za sebou tíse. Chvíli trvalo, ne se domácí ptáci odváili do svého teritoria.
 
Kosové, to je zvláštní kapitola. Tkopádný intelekt! Šmejdí v zahrad pod jablonmi, dobývajíce ze snhu podzimní spadaná jablka. K oknu zrak nepozvednou, pachtí se ve snhu. A tu jeden objeví se zázrakem na vtvi velkého smrku, temná naechraná buchta, a nehnut hledí. Potom pece jen neohraban pistane na okn, hledí zas nehnut, popojde k potrav a dá se do jídla. Láduje se jako stroj, nekonen dlouho. Piletí strakapoud a usedne k svému sádlu. Ani nezane klovat a u kos se proti nmu postaví a s oteveným zobákem cosi vyhrouje.
Co zbývá moudrému strakapoudovi? Oteve zobák a nadává taky. Oba dlají na sebe ramena. Krky nataené proti sob, tlo pipravené k boji a pak oba vzlétnou. Strakapoud svin tepe kídly do vrcholu smrku, kos plachtí k zemi jak  petíený bombardér.
 
A u jsou tady drobní ptáci, v pestrém reji nalétávají za okno, popadnou sousto a frrrrrr do výše. A za nimi další a další. Je to víení nádherné, jen ho zhudebnit. Kam se hrabou kosové, vdy oni se perou o sousto i mezi sebou!  Ale kde jsou stehlíci? A pnkavy? A kde vrabci proletái? Snad nevymeli?
 
Zapsáno ve stradonickém mlýn 2. února 2010
 
Vrabci piletli! Poátkem bezna objevili mé ptaí okno a navštvují ho pravideln. A brzy po nich piletli mlynaíci. Mlynaíci do mlýna.
 
Zapsáno 21.bezna, v první jarní den.
 
* * *
 


Letní vzpomínka
 
V zapadajícím slunci nade mlýnem létaly vlaštovky. Proti modrému nebi se jich tepotaly desítky jako motýli pro radost.
 
Naše stradonické vlaštovky vyvedly mladé a já myslím, e  mláata ze spátelených hnízd se spolen cviila v letu, který je brzy eká smrem jiním.
 
Vzlétaly vysoko nad stechy mlýna a zase se spustily tak nízko, a mi krouily kolem hlavy a štbetaly; bylo to úasné.
 
Text a foto: Olga Janíková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 17.12.2018  23:05
 Datum
Jmno
Tma
 17.12.  23:05 olga jankov
 17.12.  15:41 Mara
 17.12.  11:46 KarlaA
 17.12.  10:05 Vesuvjana dky