Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leopold,
ztra Otmar.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 

Strýek Jirka
 
Njak jsme se zapomnli u babky na lahvovém. Tak hluboko klesl strýek Jirka z Prahy.  Pivo v Praze pil jen jako štamgast toené – plze u Šnel na Malé stran. Tady v té naší zapadlé polodivoin mu musela stait v part mén otesaných, ale zato upímnjších chlap z polí a les obyejná lahvová kutnohorská desítka. Proloili jsme ji ovšem obas vtším i menším rumíkem.
 
Tak jsme popíjeli, nkdy stíleli divoké holuby, nkdy krmili prasátka ve chlév, jindy káceli naklonné stromy a ti starší asto zavzpomínali na husarské kousky z dob svého mládí. Nkde se tomu íká „došlo na enský“. Asi tato ást debaty byla inspirací dalších úvah praského strejdy. V té dob u taky nebyl pochopiteln ádný zajíc, vdy jeho dcerce u se lýtka také dokázala s fortelem zaervenat.
 
Dom do hájenky jsme doejbrovali trochu šejdrem. Na dvoe ped stodolou najednou Jirka s neodvolatelným drazem pronesl: „Jedu na striptýz do Zrue!“ Kde sebral informaci o takovém podniku ve msteku na Sázav je záhadou. On to prost konstatoval. Jeho Tudorek stál za vraty ve stodole. enské, kdy zjistily jakou „kámen mele“, vzaly zámek a vrata pkn na petlici zamkly.
 
To ale nemohlo pekazit plán chtivce enské krásy bez závoje, o kterémto potšení muských oí se nám v dob panování úcty k údernicím, zpívajícím s vlasteneckým zanícením sovtské astušky v eských krojích, mohlo zejména na venkov jen snít. Vdy ne nadarmo se tradovalo, e nejznámjším pornografickým filmem sovtské produkce té doby byl velkofilm „Lenin bez ušanky“! Avšak podle Jirky striptýz ve Zrui je a on tam bu jak bu pojede.
 
Co je zámek na vratech? Pivo s rumem bylo nápojem jiných silák! Vzal Jiík dosti velký kámen a namíil na zámek. První rána se nechytila. Byla krátká – do deva. Zato druhá vyšla perfektn. Jene nepovolil zámek. Ten náraz neudrely ruce chtivého diváka. Kamene se ujala zemská pitalivost a místem, kam smovala osa pohybu kamene, byl palec na pravé noze dobyvatele.
 
To byl úplný konec všech choutek na noní zájezd a šlo se spát. Brzy ráno na nás ekalo hejno divokých holub v Boroví.                                 
 
Jirka dokázal vnímání pírody vnovat daleko víc soustednosti a asu, ne leckterý profesionální myslivec. Dokladem toho, byl jeho vztah k divokým holubm. Kadý z nás má svou oblíbenou zvíenu. On si potrpl na holuby. A mi nkdo ukáe Praáka, pro kterého divoký holub vyhrává! Vydrel nekonen dlouho sedt v místech, kam pisedali, a ekat na zapleskání kídel v korunách vysokých smrk, na miknutí šedomodré barvy letek záblesk bloby na krku. Dokázal se udret a nevystelit. Kdy zaaduje holoubek na vysoké stromy, bývají i osmiky broky slabé. Je toti obalen peím natolik, e to pohltí projektily tak, e nemohou uškodit. I kdy holuba nco náhodou náhle popadne, co je moné málokdy pi jeho opatrnosti, pustí tolik peí, e to útoníka odradí.
 
Na takováto ekání byla nejlepší spolenicí, i kdy to nebylo v souladu s pedpisy, maloráka. Flintika nedorostlá, ale tak pesná, e se s ní daly dlat skoro zázraky. Jene mla jednu chybu. Do cesty kulice se nesmlo postavit ani stéblo trávy, nato kousek obalené vtviky smrku. To potom nebeský sklená nevdl, kam dív skoit! Kolik takových zbytených ran jsme vystelili. Jiné bylo stílení z kulovnice osmiky. Tam zstal tunel v korun, ale rána sedla!
 
V oné dob naše troufalost narostla tak daleko, e jsem zkusil, a ne bez úspchu, i zajíce v plném bhu, a to malorákou. Pak se to stalo.
 
Dreli jsme siestu na lavice pod oknem zelené hájenky, kdy Jirka vyskoil, vítil se do baráku, aby vzáptí vybhl s malorákou v ruce a hybaj dozadu ke plotu. To u jsem vidl dvod jeho poínání také. Holub sedl na samé špici vysokého smrku, krajáku. Bylo to tak daleko, e jsem ml dojem, jakoby ten na špici jehlinatého stojánku vbec nebral v úvahu stelce, opírajícího svou zbra o plot. To jsem si alespo myslel.
 
Po rán se holub zaal propadat korunou, peí se prášilo kolem dokola. Nafoukl se stelec a pehlédl, jestli se všichni dostaten obdivujeme jeho kumštu. Ml skuten pro! Byla to opravdu obdivuhodná vzdálenost. Docela jsem mu tu trefu závidl.
 
Pak došel na místo, kam úlovek dopadl a nijak moc rychle jej nesbíral. Stál a zdálo se, e se bu nemu diví, nebo váhá. Pak koist sebral a pomalu vykroil na kíovou cestu k nám. Jene u ne krokem generála, který vyhrál bitvu.
 
U na dálku se mi najednou zdálo v peí holuba njak hodn úbli. Jak by také ne? Holubici, kterou Jirka kdesi práv levn koupil a tady jsme ji tko usazovali, u nikdo ivot navrátit nemohl!
 
Proto ta suverenita sedícího holuba ped ranou. Být to divoký, urit by neekal. Polévka byla dobrá, jen Jirka se jí ani nedotkl…
 
Antonín Suk
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 09.11.2018  18:36
 Datum
Jmno
Tma
 09.11.  18:36 Alena
 07.11.  13:56 Vendula
 07.11.  13:45 Marta
 07.11.  08:50 ferbl Pro vechny
 07.11.  07:55 Bobo -:)))