Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leopold,
ztra Otmar.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zapomenuté osudy - 17
 
Zapomenuté osudy zajímavých a statených lidí, které osobn poznal Slavomír Pejoch Ravik, si pipomínáme vybranými píbhy, je vtšinou spolu s ním dokumentoval fotograf Bedich Kocek. Jsou to vzácné doklady o poátcích mnoha aktivit a slueb, je dnes u povaujeme za samozejmé.
 
Nahlédli jsme mezi detektivy v dob, kdy ješt chodili pšky a jejich hlavní zbraní byla pouhá intuice.
 
Film, dnes všudypítomný, byl ve svých poátcích a tajemný a jeho prkopníci pro nj asto obtovali i zajištnou „solidní“ existenci.
 
Nejinak tomu bylo i v další profesi, mezi aviatiky. Jejich odvaha ped více ne sto lety se dnes jeví  neuvitelná. Seznamte se s nkolika jejich osudy.

 

NAŠE POÁTKY LÉTÁNÍ
 
Okídlené projekty musí se lidstvu konen pece zdait,
kdy ryba plove, pro by lovk neploval,
kdy pták letí, pro by lovk nelítal.
JAN NERUDA roku 1869
 

FRANTIŠEK RYPL
 
Peskome celých dvacet let od  hrdinského létání pilot, jako byl Vilém Stanovský. Devátého kvtna roku 1945 dosedl na kbelské letišt opancéovaný Iljušin. Byl to první spojenecký letoun, který pivedl na opuštné vojenské letišt František Rypl.  Vystoupil z kabiny, odpálil k obloze signální raketu, která za nkolik okamik navedla na pistávací plochu druhý letoun s rudými hvzdami na kídlech. František Rypl  se tenkrát zdrel jen tak dlouho, kolik minut mu zabrala kontrola letištních budov a odeslání prvního pozdravu en a dtem. Prvního lístku po šesti letech války… Pak se znovu rozjel po startovací ploše, zakrouil nad Hradany a cestou nad Nerudovou ulicí a Staromstským námstím shodil balíky leták.
 
Jak je to dávno; cesta z jiních ech pes Maarsko, Jugoslávii a Libanon do Francie, kde piloti chtli bojovat, ale nedostali stroje. Bolestné zklamání, které jim pipravila britská generalita tsn po peletu kanálu La Manche. „Sovtský svaz dnes vstoupil do války proti Nmecku“, ekli jim. A kdy piloti, zoufalí z poráky Francie, zaali v hangárech jásat nadšením, dozvdli se, e šlo jen o malou psychologickou zkoušku. „Jste unaveni. Zdecimováni, nemli jste vidt Francii a bude vbec lepší, kdy se pojedete rekreovat do nkterého z našich stedisek,“ konstatovali dstojníci britské armády. Teprve, kdy se zdvihly z nmeckých letiš tké svazy bombardovacích letoun hitlerovské Luftwaffe, kdy Anglie trpla nedostatkem pilot, vzpomnli si na ty zdecimované, unavené dobrovolníky.
 
Otevíráme starý letecký deník, ve kterém je úhledným písmem vepsán kadý start denní ern, noní erveným inkoustem. A také typ letounu, hodiny strávené   ve vzduchu a jméno druhého pilota. Pár ísel, nkolik – pro laika – nesrozumitelných údaj. A pece lovka z tch stránek ovane atmosféra války. Najednou jsme nkde vysoko nad mstem, dole, v hloubce sedmi tisíc metr se leskne ocelová Teme a mezi tím  tisíce malých krychliek rodinných domk a miliony lidí, jejich ivoty závisí na odvaze tch nahoe. Piloti se dívají na miniaturu msta pod sebou a napjat poslouchají vzdáleným píkazm pozemního personálu. „Bandité picházejí. Bandité plus z jihu … „ ozývá se ze sluchátek.
 
A pak se nkde v dálce objeví masy hitlerovských letadel, semknuté do  nedohledných koberc. Chvílemi se nkterý letoun zapotácí a klesne v mranech koue k zemi. A lavina se pece valí dál k mstu a  další letadla jen jako prohnutá guma zaplní prázdná místa ve formaci. Pak se ze sluchátek ozve rozkaz, piloti zapnou forsá a vyrazí proti  formaci, která ješt jen na malou chvíli, ne  ji stihai rozdlí, vyuije své obrovské palebné pevahy. A zatímco dolní patra britského svazu zahájila boj, horní patra vidí za sebou houf Messerschmitt. Obrátí se oste proti nim a najednou je celá obloha protkána svazky stel a na nkolik minut se prostor kolem stane nepehlednou zmtí samostatn bojujících letadel. František Rypl si vybral na mušku jedno ze stovek letadel, pibliuje se, ale v poslední chvíli mu peletí ped kabinou jeden z eskoslovenských pilot a za ním nmecká stihaka. Neekan se mu  objevila uprosted míidel. Te jen stiskne spouš a z Messerschmittu se vyvalí nejdíve blavý mráek koue a brzy za ním také plameny … Je to vlastn jen nkolik málo vtein. Hitlerovci stoí svj kurz k francouzskému pobeí a František Rypl zakrátko dosedne na letištní plochu v Duxfordu. Oteve svj deník a zapíše do nj jednu jedinou ádku. Jedinou kolonku knihy, která se pomalu za pár msíc zaplní.
 
Ne vdy koí Ryplovy starty tímhle happyendem. Jednou eká na nmecké svazy takka hodinu, paliva v nádri zstane tak sotva na deset minut a Ryplovi se uprosted boje zakucká motor a letadlo zane bezvládn klouzat k zemi. Tam dole jsou louky, rovina ale lidé ji od obzoru k obzoru pokryli silnými kly,  které mají zabránit v pistání hitlerovským výsadkm. Nakonec i v tch zoufalých podmínkách poloí Rypl svj stíhací letoun na  zem.  Jednou v mlze zase narazí na barieru strom osm stovek metr ped letištm. Druhý pilot, polský serant Gajek je na míst mrtvý a Rypl napolo v bezvdomí vyleze z hoících trosek tsn ped zaátkem ohostroje vybuchujících kyslíkových lahví, náboj a signálních raket. S proraenou lebkou koní na nemocniním lku, kolonku deníku píší pátelé, zatímco dstojníci pátrají po jménu, narození a náboenství pilota, který snad  v této chvíli nemá u ádné šance.
 
„Náboenství?“ ptají se.
„Bez vyznání!“
„To není moné,“ namítají. „Kadý dstojník Royal Air Force musí mít njaké náboenství.“
Pak kohosi z komise napadne spásná myšlenka: “A v jakém kostele vás ktili?“
„ V ímskokatolickém,“ odpovídá v mrákotách Rypl.
„No tak vidíte,“ pokyvují spokojen dstojníci, „tak jste tedy ímský katolík …“  a pošlou do pokoje knze, aby udlil poslední pomazání.

 
 

A protoe v té dob pro britské stíhae u pomalu boje skonily, obloha nad Anglií u byla docela istá a bezpená, chtl Rypl odejít na sovtskou frontu, kde v tch posledních, rozhodujících msících války mohl být daleko uitenjší.
A tak kufr vzpomínek vypráví i o  sovtském generálovi Samochinovi, který zacvioval eskoslovenské piloty pro obsluhu tkých opancéovaných Iljušin. Rypl ovládl jejich ízení tak dokonale, e si mohl dovolit nad Pemyšlem leteckou akrobacii. Netušil, e opancéovaný letoun má jen devnou kostru v ocasu a e ho ústy generála Samochina stihne hned po návratu hluné a nepíliš vybrané uvítání. Pílba a kupka vyznamenání pak vyprávjí o bojích první eskoslovenské smíšené letecké divize nad Ostravou. O letech nad peplnnými silnicemi moravského severu, kde Rypl s desetilennou skupinou letadel niil prchající vojenské transporty, první linie okop a betonové pevnosti.
 
Nu a pak, jednou, po šesti letech války, dostal František Rypl píkaz k prvnímu letu prvního sovtského letounu do Prahy. To bylo onoho 9.kvtna roku tyicátého pátého. Pilot Rypl se díval z ptaí perspektivy na hoící trosky hitlerovské ozbrojené moci, na opálené trosky letoun, které poznamenaly všechna eská letišt, na lidi dole na cestách, kteí poznávali výsostné znaky na kídlech. A František Rypl mohl bilancovat i svj malý podíl ve velké válce; tehdy dostala pro tohoto generála svoboda svou konkrétní hodnotu.
 
 
Text: Slavomír Pejoch Ravik
Foto: Bedich Kocek a archiv Františka Rypla
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 16.10.2018  22:15
 Datum
Jmno
Tma
 16.10.  22:15 OLGA JANKOV
 16.10.  21:43 ferbl
 16.10.  19:01 Von