Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ladislav,
ztra Lubomr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z POHÁDKY DO NEPOHÁDKY a pak zase zpátky (20)

eknete si – jsme pece magazín pro seniory!  Ale ivot je rovn plný krásy a tím radosti. íkáme – práv proto pohádky a íkanky. Kdopak má v dnešní uspchané dob as na tení a vyprávní pohádek svým dtem a vnouatm a to i pesto, e si pamatujeme, jak dtství bylo nejkrásnjším asem našeho ivota, které obohacovalo naši fantazii a bylo plné taj a pekvapení, pitom bylo jedno, kde jsme ili a ím jsme byli obklopeni.

Na základ úspšnosti Babibajek paní Marie Zieglerové jsme se rozhodli pedstavit našim tenám novou serii pohádek pro vás a vaše dti i vnouata a hlavn také pro ty, kteí nezapomnli na kouzlo vyprávní našich prarodi i rodi a rádi na nj vzpomínají. 

Vtipný název „Z pohádky do pohádky a pak zase zpátky“ dává tenám znát, jaký úasný výbr bude obsahovat a jaký bude tento 22 dílný seriál, to nakonec budete moci posoudit sami – od klasických s princeznou takovou i makovou a k moderním obrazm souasného ivota, dalo by se íct pohádky nepohádky, do kterých spisovatel Eduard Svtlík mistrn vloil své ivotní zkušenosti a nenásilnou formou bude psobit nejenom na nás, ale nenásilnou formou také obohatí i ty naše drahé nejmenší.
 
Redakce Senior Tip
 
* * *

Ondra od jezera

Král Jezerního království ml tuze domýšlivou dceru, ádný z nápadník jí nebyl dost dobrý. Nestailo jí, e pro ni pijídli na ušlechtilých koních, piplouvali s krytými luny, e pro ni posílali pepychové koáry. Umanula si, e se vdá jen za toho, kdo si pro ni piletí a dopraví ji na své sídlo nejkratší cestou – vzduchem. Královna jí domlouvala, e zstane na ocet, ale co si princezna vzala do hlavy, to jí nikdo nevymluvil. Král to dal tedy vyhlásit a hned se našli pošetilci, kteí zatouili po nejbohatší nevst v zemi. Vymýšleli nejrznjší zpsoby létání, padali z oken, viký, hradeb a ví, ale nikdo nevzlétl. Zato bylo plno rozbitých hlav, polámaných rukou a nohou.

Ve vsi na druhém konci jezera il chalupník Ondra. Vtšinou pracoval na poli, ale kdy ml chvilku volna, vyplouval s lokou na vodu, krmil labut, racky, ryby a rozhlíel se po svt.

Tehdy jeden svobodný soused chytil labu, zabil ji, pivázal si její kídla k paím a e prý si poletí pro princeznu. Ne si natloukl nos, vydalo se pár jiných hlupák k jezeru pro labutí kídla a chtli se uit létat. Ondra jim jejich bláznovství rozmlouval, ale marn. „Uhni nám z cesty,“ kieli na nho, „nepekáej!“ Ondra se kvli zabité labuti rozzlobil, vrhl se na n a pral se s nimi tak dlouho, dokud je nezahnal od jezera.

Potom jiný svobodný mladík nachytal koš ryb, vyndal z nich vzduchové mchýe, svázal je k sob a vil, e kdy se k nim piváe, budou ho nadnášet jako rybu ve vod. Sotva se to rozkiklo, našlo se znovu pár blázn, vzali sít a hnali se k jezeru. Ondra na n volal: „Mjte rozum! Vzduch není voda. Copak v nm budou stoupat rybí mchýe?“ Ale lidi, které poblázní vidina bohatství, ádná slova nezadrí. Ondra se musel znovu pustit se všemi do kíku. Utril plno modin a boulí, ale nakonec se mu podailo zahnat dom i pobláznné rybáe.
 

Rozpálené hlavy se za as uklidnily, Ondra vyjel znovu na jezero, vyhlíel labut a bál se, e u nikdy nepiletí. Ale ty se objevily a dkovaly mu, e jim zachránil ivot. Potom se zeptaly: „A co ty, Ondeji, ty se nechceš o princeznu ucházet?“

„Co o to,“ ekl Ondra, „enskou ruku bych doma poteboval, vdy jsem na všechno sám, ale nevím, jestli je princezna ta pravá. A krom toho – copak me lovk létat?“
„S naší pomocí ano,“ ekly labut. „Jestli to chceš vyzkoušet, udlej nám postroje, zapáhni nás do loky a uvidíš!“

Ondra tedy vyrobil lehké postroje, sedl si do loky, zapáhl do ní dvanáct labutí, ty se rozjely po hladin, vznesly se do vzduchu a letly ke královskému sídlu.

Jakmile se labutí speení piblíilo k zámku, lidé se zastavovali, zvedali hlavu k obloze a volali: „Podívejte, vzduchem letí lo. Lo ve vzduchu. Vzducholo!“

Ondra drel na dlouhých opratích šest pár blostných labutí, jemn je ídil a pistál s nimi tsn u behu, nedaleko altánku, kde práv svaila královské rodina. Všichni vybhli ven, mnuli si oi a nemohli tomu divu uvit. Ondra vystoupil z loky, drobátko sklonil hlavu a ekl: „Peju pkné odpoledne. Piletl jsem si pro princeznu.“

Te teprve všichni doista zkoprnli, protoe vidli, e to není ádný urozený pán, ale obyejný chasník z vesnice.

První se vzpamatoval král. „První ást podmínky jsi splnil,“ ekl hlasem jako mílius. „Te musíš ješt dokázat, e jsi schopen odlett s naší dcerou dom. Ale jestli tvoje létající loka unese dv osoby, to se musí nejdív vyzkoušet. Jist uznáš, e takovou zkoušku nebude podstupovat má jediná dcera.“

Posadili mu tedy do loky dveku z kuchyn, která byla stejného stáí a postavy jako princezna. Ondra vzal do rukou oprat, pobídl labut k letu, ale ouha! Náklad byl pro n píliš tký, nemohly se vznést. Ondra u se smioval s tím, e se vrátí dom s ostudou, ale vtom piplavalo velké hejno ryb, kterým také zachránil ivot, opely se hubikami o dno loky, zabraly ploutvemi, loka se rozjela jako po másle a labut se vznesly do vzduchu.

 
 
A pak Ondra s Boenkou, tak se ta dveka jmenovala, letli nad jezerem, nad loukami a lesy a dívali se na zem z výšky, z jaké ji dosud ádný lovk nespatil. Za chvíli se ale Boenka zaala chvt zimou i strachem a Ondra ji musel pevn objímat, aby se tolik nebála a bylo jí teplo. Zalíbilo se mu to tak, e kdy pistál doma, neml u chu vracet se pro princeznu. „Co bych s ní ostatn dlal?“ íkal si. „Vait jist neumí a v hospodáství by nadlala víc škody ne uitku.“

Vzal si Boenku, ml s ní kupu dtí a spokojen si ili.

A co princezna? Byla ráda, e se nemusí provdat za obyejného venkovana, a dále ekala, a pro ni piletí njaký vznešený princ na létajícím koberci. Nevím jen, zda se dokala.

 
Eduard Svtlík

* * *
Ilustrace © Eva Rydrychová
Ilustrace pro anotaci © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 06.01.2019  09:44
 Datum
Jmno
Tma
 06.01.  09:44 Jana
 06.01.  08:43 Von