Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Matou,
ztra Darina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z POHÁDKY DO NEPOHÁDKY a pak zase zpátky (16)
 
eknete si – jsme pece magazín pro seniory!  Ale ivot je rovn plný krásy a tím radosti. íkáme – práv proto pohádky a íkanky. Kdopak má v dnešní uspchané dob as na tení a vyprávní pohádek svým dtem a vnouatm a to i pesto, e si pamatujeme, jak dtství bylo nejkrásnjším asem našeho ivota, které obohacovalo naši fantazii a bylo plné taj a pekvapení, pitom bylo jedno, kde jsme ili a ím jsme byli obklopeni.

Na základ úspšnosti Babibajek paní Marie Zieglerové jsme se rozhodli pedstavit našim tenám novou serii pohádek pro vás a vaše dti i vnouata a hlavn také pro ty, kteí nezapomnli na kouzlo vyprávní našich prarodi i rodi a rádi na nj vzpomínají. 

Vtipný název „Z pohádky do pohádky a pak zase zpátky“ dává tenám znát, jaký úasný výbr bude obsahovat a jaký bude tento 22 dílný seriál, to nakonec budete moci posoudit sami – od klasických s princeznou takovou i makovou a k moderním obrazm souasného ivota, dalo by se íct pohádky nepohádky, do kterých spisovatel Eduard Svtlík mistrn vloil své ivotní zkušenosti a nenásilnou formou bude psobit nejenom na nás, ale nenásilnou formou také obohatí i ty naše drahé nejmenší.

 
Redakce Senior Tip
 
* * *
 
Dva brati

Matj a Blaej byli brati. ili spolu, hospodaili, ale lišili se od sebe jako noc a den, jako tkopádný valach od hbitého híbte. Matj byl pracovitý, od rána do veera se nezastavil, ale del jen proto, aby ml co nejvíce vcí. Z nieho jiného se neuml radovat. Mladší Blaej k ivotu moc nepoteboval, tak to s prací nepehánl, zato poád nkde bloumal, s ním si hrál, bavil se a asl, jak je ten svt veliký a zajímavý.

Jednou se vydal pes pole a louky k obzoru, díval se po nebi, díval se po zemi, a tu spatil na cest devnou píšalku. Zvedl ji a zkusil do ní fouknout. Hlas mla tenký, ale tak milý a vábný, e se hodil do kroku i k poslouchání. Zahrál dtem, které se máchaly v potoce, vyprovodil eledína s krávami na pastvu, pak si sedl na mez a hrál babkám v epném lánu. Ne se nadál, byl tu veer a ekala ho cesta dom. Foukl do píšalky a ekl si jen tak pro sebe: „Kdyby tak pro m pijel koár, to by byla krása!“

Ne se zvedl a oprášil si kalhoty, ozval se na cest hrkot kol, o kamení zazvonily podkovy, objevila se bryka z panského statku a koí volal: „Hej, chlape, nechceš svézt do vsi?“
„To mi pálo štstí,“ ekl Blaej, vyskoil na kozlík a dal se do hraní, aby jim cesta lépe ubíhala.

Druhý den byla sobota, a tak zstal doma, otevel okna, sedl si na pec a sáhl po píšalce, e se nauí njaké nové písniky. Nejprve ho napadaly pomalé a táhlé melodie, pak se mu prsty trochu rozhýbaly a tóny byly stále hbitjší a veselejší. Do dveí nakoukl jeden soused, potom druhý a za chvíli byla svtnice plná poslucha. Blaej hrál a hrál a úpln mu vypadlo z hlavy, e ml zatopit a uvait obd. Bylo u skoro poledne, a tak si povzdechl: „Škoda, e nemám kouzelný stoleek. ekl bych: Prosti se – a bylo by to.“ A bel se podívat, nenajde-li v kurníku njaké vajíko, které by mohl rozklepnout a usmait, aby bratr nehuboval, a pijde z trhu. Kdy se pak vrátil do svtnice, sousedé u byli pry, ale na stole uvidl kastrlek s masem, mísu brambor, dbánek kyšky a dv pkná jablíka. A ml pro bratra parádní obd!
Bratr však hned poznal, e to není z jejich kuchyn, a Blaej musel vyprávt, jak našel píšalku, jak na ni hrává a jaké podivné vci se djí.

Matj se chytal za hlavu. „Ty jsi ale bulík, Blaeji! Vdy jsi našel kouzelnou píšalku.“ A hned se mu sevelo srdce závistí. „Pj mi ji, a si ji taky vyzkouším.“

Blaej mu ji pjil, ale Matj ml prsty hrubé, tkopádné, trvalo dlouho, ne z ní vyloudil pár tón. Sotva se mu to podailo, hned si pál truhliku zlaák. Ale nic! „Cos mi to nabulíkoval?“ uhodil na bratra.

Blaej se dušoval, e mu ekl istou pravdu, e si nevymyslel ani slovo.
„Tak si vzpome, co jsi hrál,“ naléhal bratr. „Jaké písniky?“
„Nevím u, co to bylo, ale vdycky jsem hrál pro njaké posluchae.“

Tohle se Matjovi nelíbilo. Nejradši by se s píšalkou zavel ve stodole, aby nikdo nevidl, co si vyaruje. Co ml ale dlat, kdy chtl vyzkoušet, jestli je ta píšalka opravdu kouzelná? Musel vyzvat bratra, aby pivolal sousedy.
„Lidiky, pojte sem!“ rozléhal se za chvíli Blaejv hlas po vsi. „Te bude hrát na píšalku Matj. Uspoádá pro vás koncert.“

Sousedé kroutili hlavu, ale scházeli se.
Matj sedl na peci, nadýmal se jako holub a ztka zdvíhal prsty, aby z té zatracené píšalky dostal aspo kousek písniky. Kdy dohrál, ekl polohlasem: „A máme v jizb nový stl, novou truhlu, novou pec… A njaké pohoštní pro sousedy,“ dodal kysele. Nic se však nestalo, odnikud nepiletla ani noha od stolu, ani jeden koláek.

Sousedé se mohli usmát a Matj myslel, e se hanbou propadne. Mrštil píšalkou o zem a ze vzteku ji rozdupal.

Blaej byl pár dní smutný, pak si ale uízl vrbový prut, udlal si novou píšalku – a svte, div se! Kdy na ni pkn zahrál, nkoho s ní potšil a pál si nco rozumného, skoro vdycky to dostal.
 
Eduard Svtlík
* * *
Ilustrace © Eva Rydrychová
Ilustrace pro anotaci © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 16.06.2018  10:53
 Datum
Jmno
Tma
 16.06.  10:53 Von
 16.06.  09:08 miluna