Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Daniel,
ztra Miloslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

MILADA

V pátek 18. kvtna jsem se šel podívat na film, který eská vláda umouje promítat v zahraniních mstech s vyšším potem krajan. Film Milada má slouit jako varování ped brutalitou reim, jakým byl nacistický reim "tisícileté" nmecké íše (co se stalo s tmi 995 roky, bhem kterých mla vládnout?), nebo s "vnými asy" (bhem kterých mla svtu vládnout sovtská vláda?).

Ale jestlie film o Milad Horákové (uvedl ho generální konzul R v Torontu Ivan Pouch) ml být varováním ped hrzami komunistického systému, jak se podailo komunistické stran v R, aby byla dnešním ministerským pedsedou pozvána do jeho vlády?

Šel jsem se na film podívat, abych si bu potvrdil, nebo vyvrátil nkteré výroky, které jí byly bhem procesu piítány, a zaznamenal pro sebe, jakým hrzám byla ve vzení vystavena, dozvdt se, co její vrazi udlali po poprav obšením s jejím tlem. Pítel Alexander Havrlant, který mne na film v kolekové idli dovezl, film spravedliv ohodnotil jako citovou odezvu chudou na fakta.

Hlavn jsem chtl slyšet z jejích úst výrok, který, jestli ho vykla, by ji v panteonu národních hrdin zaadil hned vedle Husa: "Vím v svobodu a rovnost pro  všechny. Jsem proto zrádkyní? Odmítám tak zvanou lidovou demokracii v eskoslovenské republice, protoe ji povauji za nedemokratickou. Pracovala jsem proti ní. Kyby se stal zázrak a já byla propuštna, pracovala bych proti ní  znovu."

Také jsem neslyšel její údajný výrok, ve kterém varovala proti riskování ivotem. Jestlie ho vykla, ukázala vedle statenosti i moudrost.

Obdivoval jsem izraelskou hereku Ayelet Zurerovou, které byla svena role Horákové, hlavn v okamicích, kdy jí její vyšetovatel nabídl pijmout pozici, nebo se k „nemu“ piznat. Horáková reagovala mlením, které jejího vyšetovatele - akoliv ml adu fyzických lidských znak - musel pocházet pímo z pekla.

Se soudní výpovdí Milady Hrákové jsem se setkal prostednictvím radia v uprchlickém táboe v Ludwigsburgu zaátkem roku 1949. V té dob v táboe bydlela jak rodina Jiího Corna a Karla Jeábka, tak v dob, kdy se proces s Horákovou konal, i manel Horákové, a ti všichni napjat poslouchali penos soudního pelíení.

 

O nkolik rok pozdji jsme se sešli v Torontu a zaloili jsme Klub Milady Horákové. 2. ervence 1953 se v torontském Museum Theatre konala tryzna za enu, která svému svdomí obtovala svj ivot. Slavnostní projev uinila kanadská federální poslankyn Margaret Aitken. Cituji: "A se toto století bude uzavírat, dr. Milada Horáková bude legendou a jedním z nesmrtelných jmen tohoto století.“ Nádhernou kresbu Milady vytvoil malí Jaroslav Šejnoha, povoláním diplomat, který pracoval za války v kancelái prezidenta Beneše a pozdji jako velvyslanec v rzných státech. Jeho kresba byla s láskou reprodukována mistrem tiskaem a milovníkem poezie, Jaroslavem Reichlem.

(Nkolik ivotních fakt o Milad Horákové: narodila se 25. 12. 1901, graduovala jako doktor práv na Karlov univerzit, pracovala v oddlení sociální pée msta Prahy, po vypuknutí 2. svtové války se zapojila do podzemní práce proti nacistm, byla zatena, vznna na Pankráci a v Terezín a odsouzena nejprve k trestu smrti, který jí pi odvolacím ízení zmnili na 8 let tvrdé práce. Trest si odpykávala do dubna 1945 v enské vznici v Aichachu u Mnichova  v blízkosti Dachau, kde ji osvobodila americká armáda.
 
 
 
Foto (Vra Kohoutová): generální konzul CR v Torontu Ivan Pocuch zahájil v kin  The Revue Cinema v Torontu festival eského filmu Czech That Film
Po poráce Hitlerova Nmecka byla vyznamenána sl. a francouzskou vládou (prezidentem de Gaulem), zvolena prezidentkou eskoslovenské rady  en, vícepedsedkyní Unie Osvobozených Politických vz a Spolenosti Spojených národ v eskoslovensku. Byla rovn zvolena poslankyní, ale po komunistickém pui rezignovala v roce 1948.

Zinscenovaný politický proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy se konal v dob od 31. kvtna do 8. ervna 1950. V nm byla odsouzena k trestu smrti, a 27. ervna 1950 v 5:35 hodin obšena zvlášt trýzniv, tzv. dlouho trvajícím škrcením, a nepohbena - jak konstatuje památník na olšanském hbitov. Její ostatky jsou dnes uloeny na Vyšehradském hbitov. V Praze existuje na deset rzných památník této hrdinky. Rozsudek byl v roce 1968 zrušen, ale rehabilitována byla a v roce 1990. 

V roce 1991 byl JUDr. Milad Horákové in memoriam udlen ád T. G. Masaryka I. tídy. Roku 2006 jí byla udlena Prezidentská medaile svobody (ocenní udlované prezidentem Spojených stát amerických, které je spolen se Zlatou medailí Kongresu nejvyšším civilním vyznamenáním ve Spojených státech amerických. 26. íjna 2007 jí byl in memoriam udlen Zásluný kí, jedno z nejvyšších armádních vyznamenání.

 
Josef ermák
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 12.06.2018  11:54
 Datum
Jmno
Tma
 12.06.  11:54 Blanka K.
 12.06.  06:40 Vclav Podkovn Pepka ermka
 08.06.  00:20 Ivan
 07.06.  20:21 Terezie erbkov
 07.06.  17:51 Blanka K. Ven pane ermku
 07.06.  17:34 Blanka K.
 07.06.  15:41 Vclav idek
 07.06.  13:13 oga jankov
 07.06.  08:27 Von
 07.06.  01:22 Ivan