Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jana,
ztra Viola.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POÁTKY FILMU (3)
 
JAN  KOLÁR
 
Další postavou z poátk našeho filmu, kterého jsem ml est osobn poznat, byl sedmdesátník Jan Kolár. Sedmdesát let, celý lidský vk, z nho asový odstup vytídil u dávno všechny bláhové sny mládí. A pece Janu Kolárovi byly dopány vavíny, solidnost a posvcení, jimi dokázal ozáit filmové nebe. Je to neuvitelné, ale tomuhle mui bylo vskutku jen njakých dvacet let, kdy se mu to podailo poprvé. Bylo to roku 1917, kdy mladý Lucernafilm vypsal jarní konkurz na filmový námt. Student Kolár se pihlásil se svým „Uitelem orientálních jazyk“ a kupodivu vyhrál, kdy porota usoudila, e „sujet má velmi zajímavé thema a ukládá reii tší, vdné otázky.“ Honorá byl vskutku královský, celých sto korun!
 
Druhým impulsem na cest za filmovou slávou byla dobrodruství Polykarpa, na nich pracoval se svým pítelem Karlem Deglem. Od pana Havla, majitele Lucerny, kde vznikl první opravdový kinosál pokrytý tapetami a lemovaný zlatými lištami, vymámili pár krejcar a zaalo se toit. Jene trojice lamp Jupiter jako osvtlovací park byla píliš slabá na to, aby prosvítila celkové zábry a tak trvalá tma pi projekci byla jen chvílemi perušena dobe prosvícenými detaily, které rychle zas mizely v hlubokých temnotách. Film „Polykarp aprovizuje“ se tedy musel obejít bez slavnostní premiéry.
 
Tehdy se také Jan Kolár rozhodl pro cestu nejsnazší, pro film, celý natoený na zasnených pláních kolem Prahy, kde si se svtlem nemusel dlat nejmenší starosti. Tentokrát se nezkušený Polykarp zapletl do vtšího dobrodruství, kdy se seznámil se slenou. Flirtování této dvojice ovšem pihlíel slenin snoubenec
A tak na domluvenou schzku pišel  místo sleny její snoubenec. A tady, na sákovací dráze, došlo podle všech zákon tehdejších grotesek ke stetnutí a souboji obou sok. Polykarp, dkladn uválený ve snhu, pochopil, e za takovou ob ádná enská nestojí … Nejcennjší na tomhle filmu byla pravdpodobn dokumentární  hodnota natoeného pásu. Mu za kamerou sebral náhodou do zábru také skupinku zbdovaných rakouských infanterist, pochodujících po silnici.
 
Ale nejkouzelnjší vzpomínky Jana Kolára se asi váí k Excelsiorfilmu, zaínající spolenosti. Excelsior si tenkrát, v letech první svtové války, vepsal do svého štítu odváné heslo, které slibovalo divákm, e nová spolenost bude šíit svtlo na zemi. Místo toho ze šestipokojového bytu v dom Na Perštýn pipravovalo pravideln  hlubokou tmu celé tvrti. Sotvae se ozáila svtla atelieru jasným svtlem Jupiterek, zaaly praskat pojistky a hoet kabely. Na místo inu se pak sjídly pohotovostní ety elektriká! Šéfem Excelsiorfilmu byl nkdejší zpvák, pan Baláš.
 
Tak na píklad film Utrpením ke sláv, který zapoal Libušiným proroctvím a konil Masarykem, byl vlastn spíš utrpením ne slávu, jí se mu nikdy nedostalo. Navíc pan Baláš dal kamee málo filmu, take kameramani museli otáet klikou jen velmi pomalu, aby pidlený celuloid stail zaznamenat celé utrpení Excelsioru. Nebylo pak divu, e se pi normální rychlosti promítaek zmnilo poklidné ehnání Jana Amose Komenského v trhavé poskakování na zpsob policejních honiek z Chaplinových film. A tak se natáelo znovu a znovu, nakonec u herci ani hrát (zadarmo) nechtli; tenkrát ješt outsider Excelsiorfilmu, Karel Lama, musel zastat osm filmových rolí najednou od prvních Pemyslovc a k legionám. Ti mli v  Excelsiorfilmu také neslavnou premieru, kdy tvrci, nemajíce pontí o legionáské uniform, vypomohli si kombinací rakouské uniformy a sokolské epice. Kdy byly poslední metry dotoeny, byla u Praha plná legioná a nikdo si u nevzal na svdomí riziko premiery.
 
Nebylo divu, e i nejodvánjší financiei nakonec zaveli své prkenice a spolenost Excelsiorfilm se poloila. Takových pád zail eský film bezpoet.  Klasickým píkladem jsou brati Škorpilové, kteí protoili ve filmu svj ddický podíl  sušického Sola! Ovšem, kadé otoení klikou kamery pece jen ubíralo tvrcm film na naivit a nezkušenosti. A kdy nakonec v pokladnách eských výrobc zacinkala první cizí valuta, byl to jen logický závr dtinského tápání. Naším prvním vývozním filmem se stal, ne náhodou, Kolárv Píchozí z temnot, hrzostrašný fantastický píbh. V naší první detektivce, v Otráveném svtle, se zase tlupa bandit zmocnila sensaního vynálezu studeného svtla, jakýchsi laserových paprsk. Tlupu nakonec zlikviduje dcera vynálezce, slavná Anny Ondráková; to byl další zahraniní úspch. V berlínských atelierech se zrodil další Kolárv film – Zpv zlata – první eský velkofilm, jak psaly noviny.
 
Pro Kolára se stal ten velkofilm osudným ivotním mezníkem. Krom toho, e celé dílo reíroval, zahrál si také druhou hlavní roli. Pi nezvládnutém skoku z druhého poschodí dopadl, místo do pipravené hromady sena, na dládní. Tam bolestí omdlel, pece však se za pár minut natáelo dál. Pozdji mu poškozené obratle vnutily ortopedický korset a dokonce na celé dva roky nemocniní lko. A pak tu sehrála svou roli ješt jedna pevratná událost, která pispla ke spoleenskému debaklu mladého reiséra. Na programech veera filmové ligy, který se ml odehrát 15 .února 1922, nebylo vlastn nic víc ne jen slibný název hry o kanceláích Raritafilmu a ovšem také vynikající herecké obsazení. Lóe tenkrát zaujali výrobci eského filmu a naneštstí i jejich eny v nádherných toaletách.
 
Satira o atmosfée naší filmové tvorby probíhala v pohod do okamiku, kdy na plátn z kanceláe editele Raritafilmu vybhla jedna z hvzd jen v kombiné. Solidním manelkám pán podnikatel stail ten krátký výjev na  scén Rokoka, aby zahájily, jak íká dr Kolár, svatou díví válku proti filmu. Podnikatelm nezbylo, ne se k tomuto dokonalému taení kapitálu pidat. Navíc naše hospodáství zasáhla krize a tak, jestlie ješt v osudném roce 1922 bylo natoeno dohromady 34 film, bylo to v roce 1924 u jen osm snímk.
 
Uštvaný Kolár se zaal ivit jako urnalista, Theodor Pištk pracoval v bufetu Lucerna a reisér Slavinský, který pro vnou slávu eského filmu  slézal ped kamerou konstrukci petínské rozhledny a k vrcholu, cestoval s dámským prádlem. Reisér Kranský pevzal matinu kominickou koncesi, první milovník Jan Walter Spreerger opravoval kamna a Ladislav Struna, pomocný reisér a vynikající filmový herec, pomáhal malíi Tichému malovat na reklamy biograf obrázky kovboj, Tarzana a vláka Rin-Tin-Tina.
 
A zatímco tahle parta svádla svj tký existenní boj, pesthoval se Kolár definitivn do nemocniní postele, aby tak promeškal nový rozbh filmové produkce. A pak ten slavný meteor ješt jednou zablikal pi tvorb výpravného filmu o kníeti Václavovi, aby pak zhasl docela. Jen tu a tam si na nj vzpomnli dávní pátelé z Barrandova malou filmovou rolí soudce, editele nebo vysokoškolského profesora.
 
Tch sedmdesát let sedlo proti mn jako ztlesnní tch dávných djin filmového pásku. Šediny pikryly mladou naivitu i velké prohry ivota. A pece tu zstalo ješt cosi neukoneného. Na stn Kolárova bytu visí obraz mue, sedícího u prázdného stolu. Ruka malíe tu zachytila postavu opuštného lovka, který se dívá kamsi do dálky, jakoby ješt poád na nco ekal.  A u toho velkého kulatého stolu, se stejným výrazem sedl proti mn Jan Kolár. Tak kariera Jana Kolára zapadla nadobro archivním prachem. Zstaly po ní u jen kartotení lístky filmového archivu a snad trosky vzpomínek dávných ctitel.
 
 
Text: Slavomír Pejoch-Ravik
Foto: Bedich Kocek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora
 
 
 
 

Komente
Posledn koment: 11.05.2018  08:03
 Datum
Jmno
Tma
 11.05.  08:03 Von