Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jana,
ztra Viola.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Košálov, koka ke koce

aneb

jak Timmy zklamal

 
Máme sobotu, od rána krásn jasno a pedpov slibuje vymalovanou oblohu.

 
 
 
Te u jen zvolit  správný smr a cíl /mj návrh na Mariánskou Týnici nedoznal nadšení/, Kvta navrhla: Košálov /beru, vím e eské stedohoí má procestované/, neznám a jsem ujištna, e cesta na „kopec“ je nenároná. Radji se neptám, kolik kopc je turisticky pístupných /myslím v turistické míe odpovídající našemu vku/, protoe v eských podmínkách jsou pedpokládám pístupné všechny/, po odpovdi  by m zaaly bolet nohy.
 
Auto se dalo zaparkovat na konci obce Košálov /alespo nezapomeneme kde je/ a vzhru k cíli. Ped cílem informaní tabule o historii hradu  – moc známo toho není, ale vta, e hrad získali v dob husitských válek do vlastnictví neznámým zpsobem Kaplíové ze Sulevic  nás pobavila - jak by ne, djiny se stále opakují.  Cesta je, jak bylo avizováno, opravdu nenároná ale jen ke kýené met /v našem pípadu ke zícenin/. Pi pohledu na ediové výstupky, po kterých se drápali lidi jdoucí ped námi /pohled na n  mi pipomnl  kamzíky v zoologické zahrad, i kdy si nejsem jistá zda tam mají tak nároný terén/, mi bylo jasno, e pší „lenošení“ bude potrestáno.  Vydrápala jsem na na první stupe, pi pohledu na další jsem to  vzdala.  Interier zíceniny si odpustím, nahoru bych se ješt dostala, ale ten sestup!
 
Pesvdila jsem se, e se mám ráda a odolala lákání Kvty, jaký bude nahoe výhled. Ta to nevzdala a zmizela v útrobách zíceniny. Timmy znejistl, situace, kdy se naše smeka rozdlí povauje za psychické trauma /jeho psí rozum a instinkt mu velí být u všeho a se všemi/, tak jsem zvolila taktiku úplatku v podob mistiky s krmením, které jsem vylepšila kouskem šunky z mé svainy. Tu milostiv pozel a zbytek ignoroval v oekávání návratu Kvty. Kdy se konen objevila zmizel  zbytek krmení /jak má také vdt jestli má njakou svainu?/ a pišla další zrada, Kvta se vydala na okruh  pod zíceninou. Vyítavé pohledy Timma jsem se snaila zmírnit psí dobrtkou /tyinkou/, tu  pijal /a pak e láska nejde pes aludek i u psa/.

 

Po návratu Kvty zavládlo nadšení, které dlouho netrvalo, nebo jsem byla  vyslána na okruh se sdlením, e bych pišla o fantastickou podívanou. Tomu nelze odolat a mimo jiné bych si pipadala jako zbablec, tak  a si to ti dva spolu uijí.  Asi uili, dostal další tyinku se sdlením „mla jsem co dlat ho udret“. Kdyby se udlovala medaile „Koza turistina“, tak bezkonkuren dnes vyhrála Kvta. Já jsem si skuten  uila, pohled na krajinu odehnal moji chmuru, e jsem vzdala zíceninu /mla jsem stejný výhled  cca o 5 metr ní/.
 
 
Popisovat vidnou krásu nebudu /to u udlalo mnoho povolanjších/  a  ped  zpátení cestou jsme se rozhodly zastavit se na Skalce /zámek se zíceninou -  ví/.  V plánu byla pedem avizovaná místa a to msto Tebenice a Tebívlice /podívat se za Ulrikou se nekonalo, bylo zaveno  /lánek o Ulrice von  Levetzow a Tebívlicích od Kvty najdete zde/
 
Ped odjezdem jsem si /jak jinak/ peetla co je tam zajímavého. V Tebenicích je muzeum eského granátu a stedovkých zámk, ale i  okolaterie. Název vzbudil moji zvdavost co se za tím, pro m záhadným názvem skrývá, dozvdla jsem se, e jde o cukrárnu na Paíkov námstí  s vynikající kávou, speciálními aji a run vyrábnými cukrovinkami /to poslední  ve mn emoce neprobudí, ale jak jde o kávu..../.  Protoe trasa ke Skalce vedla naped pes Tebenice, pesvdila jsem Kvtu, e pokud mám absolvovat další výstup, musím mít pedtím kafe. Bylo pijato /ne jako na Blaníku, kde jsem mla mít kafe a jako odmnu po zdolání rozhledny/ a všichni ti jsme zamíili do okolaterie, odpísáhla jsem, e Timmy bude hodný, /psi tam jinak nesmí/ asi je pesvdilo, e po výstupu na Košálov bude  jeho aktivita na bodu mrazu/.  Propagace nelhala, káva vynikající, k tomu nás nalákal ovocný ez a Kvta se odmnila  griotkou z run sbíraných višní  /nedivím se, kdybych neídila  asi bych také podlehla/. Pestoe jsme došli a k muzeu tak  vzhledem k asové tísni se prohlídka nekonala. A te vzhru na Skalku u Vlastislavi.

 
 
Nikdy jsme nevidly  pohromad tolik modrých podléšek, které vytvoily koberec, jako tady. V lese jsme je míjely ale v podob ojedinlých trs a tady tisíce kvt na jednom míst. Ješt se vyšplhat pod zíceninu hradní ve /bezproblémové, je tam zábradlí a vyhlídka je také obehnaná zábradlím, pocit jistoty k nezaplacení – ké by bylo i na Košálov/,  jiný úhel pohledu na krajinu, i kdy všude vévodí  majestátní zícenina hradu Hazmburk /tam jsem  byla  ale stojí za opakovanou návštvu/.
 

Vymalovaná blankytn modrá obloha, jak jsem nad ní na rozdíl od Kvty jásala, /moje nadšení ádný fotograf neme sdílet – chybí jim mráek bloskvoucí, jak popisuje básník/ jist pochopíte.
 

 
A jsme ve finále, ped námi návrat dom. Padla záludná otázka – co dnes napíšeš? 
Otázka jednoduchá, odpov tká.
 
Výlet byl OK, ale co mimoádného jsme zaily /nebo zaili/?    Nakonec  nco pišlo. Jsme u auta, Timmy hypnotizuje zadní dvee, aby u byl uvnit a mohl „omdlet“. My jsme kontrolovaly zda nám nco nechybí, opak se stal pravdou. Kde se vzala, tu se vzala koka, která se zaala lísat kolem Kvty, na m ta mrcha  vycenila zuby. To ne, zvíata miluji /s kokami pravda to moc neumím/  a najednou koka zmizela. Tedy nezmizela, ale usadila se na sedadle idie /dvee byly otevené/. V reklamách sice auto ídí rzná zvíata, ale e by i koka? Co te, kdy na ni sáhnu , nedopadnu bez újmy /viz pedem vycenné zuby/. Kvta pravila „já ji vyenu“ a koka na  vyslovené „kšá“ zareagovala a zmizela. Tady by záhada nebyla, ale Timmy po celou dobu, kdy koka vnikla do jeho rajonu, ani na hlasité pokyny  nereagoval a spal! Kdyby afnul tak by koka vystelila kosmickou rychlostí. A potom se spolehnte, e za ádných  okolností nezklame a bude si plnit svoje povinnosti /ty si plní v byt, hlásí pohyb po dom pekraující jisté decibely -jen nevím jaká je jeho hladina akceptovatelnosti/.
 
Co závrem: v poadí druhý letošní výlet se opt vydail, uloeno do pamti a pát si výstupy  na další kopce nebo hory… 
 
Text: Jana Hozáková
Foto: Kvta Rozntínská
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 25.04.2018  20:20
 Datum
Jmno
Tma
 25.04.  20:20 lba
 23.04.  19:48 Kvta podkovn
 23.04.  16:13 Jana Kolov
 23.04.  14:52 Karla I.
 23.04.  08:15 Von
 22.04.  15:42 Vesuvjana dky :-)))
 22.04.  12:27 oga jankov
 22.04.  08:26 ferbl
 22.04.  07:52 Vclav
 22.04.  06:19 Mara