Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Matou,
ztra Darina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 
ivot tropí hlouposti aneb mé ivotní paradoxy a renonce (76)
 
Blíí se závr tchto snad alespo pro nkoho zajímavých mých ivotních paradox a renonc, jakýchsi stípk pamti, a opt se dostávám k proklaté politice. I kdy jsem byl jako souást mlící vtšiny za totality lovk programov apolitický, pes to se na mn politika podepisovala u od raného dtství. Hned na zaátku protektorátu nám dtem vštpovali rodie, e nemáme vbec vyslovovat nkterá slova a jména. Mezi n patilo práv slovo politika, ale i republika a jména Masaryk a Beneš! O svém dtském „politickém“ angamá ve volbách v roce 1946, kdy jsme pepisovali komunistickou jedniku na národn socialistickou tyku, jsem u psal, a také další politické události z let padesátých se tu u probíraly. Stále jsme byli rodii utvrzováni v tom, e doma se mluví jinak, ne mezi cizími lidmi! Kdy to tak zptn promýšlím, tak na tom, e komunisté kádrovali dti podle rodi, vlastn nco bylo! Opravdu velmi záleelo na tom, jaké morální priority si dít z rodiny odneslo. A u jsem se také piznal, e tatínkovo poválené politické selhání mi urit pomohlo zejména pi pijímakách na vysokou školu, i kdy na tu „mou“ matematicko-fyzikální fakultu se studenti píliš nehrnuli. Ale z padesátých let mám jednu politickou vzpomínku par excellence.
 
Na pesném datu nezáleí, bylo to asi v roce 1954, ale jednoho krásného dne – a to doslova – se mi ve Vrchlabí dostal do rukou jeden z leták z „nebe“, které tehdy shazovaly na naše území vzdušné balóny. V tom letáku jsem se doetl zajímavosti, a to teba i naprosto neškodné, které nám byly zatajovány. Tak teba, e mladiké francouzské dívce Francios Saganové, tedy mé vrstevnici, vyšla nádherná novela Dobrý den, smutku. Fotka autorky na tom letáku byla nevalná, ale málem jsem se do té mladiké spisovatelky platonicky zamiloval! Z další velice zajímavé zprávy jsem se dozvdl, e amerití pracující stávkují za to, aby mli parkovišt blíe svého podniku a aby mli na chodbách více automat na zmrzlinu a na Coca-colu. Dále zde byla jakási citace z našeho listu Kovák, která pekrásn dokumentovala, jak byli naši pracující oblbováni. Jako ukázka „bídy“ amerických nezamstnaných se v tom snad jen resortním plátku uvádlo, e pobírají „jen“ 52 dolar týdn! Prmrný msíní plat po mnové reform v roce 1953 byl u nás asi 1 200 Ks a soudruzi „kovátí redaktoi“ zejm pedpokládali, e naši pracující neznají kurz dolaru – tehdy asi 50 K! Vím, e to nelze jen tak pepoítávat, ale nedivím se, e našim nejvyšším papalášm ty letáky z balón byly trnem v oku.
 
Svazáckou košili jsem samozejm oblékal pi vystoupeních gymnasiálního pveckého souboru a také jsem u stydliv prozradil, e jsem v ní i maturoval. Na vysoké škole jsem se pak bez ní u obešel, ale pak mne v roce 1960 a v Komoanech pekecali kamarádi, abych vzal funkci pedsedy SM. A tak jsem opt jednou a u opravdu naposled oblékl tu modrou košili, kdy jsem s kolegyní byl nucen strávit celý den na jakési konferenci v praském hotelu Internacional v Podbab. To je ten, o nm Jan Werich íkal, e - je tam vidt v, na ní další, na ní vika, a je to dsn vysoký a dsn vošklivý! O vnitní výzdob pak radji pomlím.

Mimochodem, teprve po mnoha letech jsem se dozvdl, e ta „spolusvazaka“ chodila do gymplu s manelkou jednoho z mých nejlepších pátel z fakulty. Byl jsem jim dokonce na svatb za svdka. Ten pítel po roce 1968 emigroval a setkali jsme opt a koncem roku 1989 v praské Redut, v den kdy byl prvn zvolen Václav Havel. To jsou paradoxy!
 
V dob Praského jara jsem ml Kristova léta. To hezké období pro mne nezosobuje Dubek, ale  píchod našeho druhorozeného dítte, a to e jsme mu dali jméno Ivan, nemá s rusofilstvím vbec nic spoleného. Moná ale naopak paradoxn to rodinné rozšíení a nové starosti nám pomohly v rozhodování, zda emigrovat i nikoliv. Jak jsem se vyhnul lnu rodné strany a jak jsem tém ticet let „kolaboroval“ na rzných podnikových kulturních a sportovních akcích, to u jsem tady na sebe u kdysi prásknul. No – a vzpomínky na historické události poslední srpnové dekády roku 1968 si ponechám na píšt.
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 28.03.2018  10:09
 Datum
Jmno
Tma
 28.03.  10:09 ferbl
 27.03.  11:18 Von
 27.03.  09:25 oga jankov
 27.03.  06:00 Ivan
 27.03.  05:23 Vclav