Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ludvk,
ztra Bernard.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Drby a stípky ze ikovské republiky (7)

Taková to byla velká láska...

V em spoívá magická atmosféra ikova?

To kdybych vdl... (odmlel se) Najdete tam teba bezdomovce, romskou komunitu, a navíc jsou tam ješt poád rázovití starousedlíci. Je to prost nejlepší místo k ivotu. I kdy se hodn mní.

 
Jan Saudek, fotograf

* * *

„Kurvááá, lidiky, to nevíte, jakého já mám hajzla manela!“ – ozval se enský hysterický hlas z okna manel Aleny a Ivoše Pšenikových. Byla to zoufalá reakce na beznadjné napomínání ješt nespících nájemník, kteí u chtli mít, po celodenních strastech i radostech, konen klid. Jen u Vaous naproti v pátém poschodí tomu bylo jinak.

„Bokááá! Nech u toho vaení a poj se rychle koukat! Vypadá to slibn. U to zaalo! Máme tu lepší program, ne je v té naši bedn.“ Domovní dvrnice Vaousová práv dokonila svíkovou, kterou si u pedem uvaila na nedli - má k ní pijít její syn se snachou na svátení obd. Ješt rychle vypnula plynový sporák, pak v obýváku televizi, vzala si pod sebe do okna polštáek, aby ji netlail parapet do jejích gigaprsou, a poloila se pohodln do druhého okna hned vedle svého manela Edmunda. V ikovské ulici zaalo toti první noní nejsledovanjší program - lepší od televizního.

„Boka! Nezapomnla si v kuchyni zavít okýnko? Slyšíš? Aby nám tam ten Paoutových hajzl zase nco neseral. Ten ízek mu nikdy nezapomenu! Oni snad tomu kocourovi nedávají nic rát...“ – neopomnl se Edmund své Boenky ješt rychle zeptat.

Ten hajzl kocour se jmenoval Ezop, byl erný jako uhel a stalo se, e jednou peskoil ve svtlíku z okénka Paoutových záchodu do kuchyky Vaousových a odnesl si jeden telecí ízek, velký jako epice. Od té doby ho masoravý ezník Vaous nenávidl, a kdy nemohl v kuchyni nco najít k jídlu, tak podezíral chudáka Ezopa, e to urit seral on.
Nevraivost tch dvou byla oboustranná – oba se toti nemli v lásce. To zvíe to vycítilo, e ho soused nemá rád.
Jednou, kdy nebyli Vaousovi doma, tak se Ezop doma nudil a vydal zase na loveckou výpravu pes svtlík k nim do bytu - v lonici se vykadil Edmundovi na isté povleení doprosted jeho postele. Pomsta byla sladká. Je zajímavé, e vdl, na které polovin manelské postele lehává Edmund. Co pak následovalo, by se dalo nazvat domovní obanskou válkou. Postiený ezník Vaous dlouho sliboval, e to tomu kocourovi nedaruje a otráví ho jedem na krysy, co nebylo teba, ponvad Ezop njakým záhadným zpsobem sletl z ímsy pátého poschodí a rozplácnul se na chodníku.


Na protjším chodníku klimbal sebou ze strany na stranu parádn podnapilý Ivoš Pšenika. Nevybírav a se sprostými výrazy astoval v druhém pate svou enu Alenu, aby mu hodila klíe od domu, ponvad ty své pi cest z hospody dom nkde ztratil. Jeho ena s tím pitím nebyla za svým muem vbec pozadu. Ne se jí vrátil muíek z putyky ped dm, tak staila ze alu, e ji Ivoš nevzal s sebou do hospody, obrátit do sebe celou flašku Býí krve a k tomu ješt plku láhve Praského výbru a bylo vymalováno. Alenka se rozhodla, e svého miláka potrestá a nepustí ho vbec dom a nechá ho na ulici na snhu do samého rána. Manelé Vaousovi v pátém poschodí ani nedutali a s naptím sledovali, jak to všechno dopadne. Zatím ve vedlejším byt u Paout konila trplivost. Hlava rodiny Antonín natahoval pes obývák hadici napojenou na vodovod v kuchyni.

 

Mezi okny ml, tak jako Vaousovi, pipravenou munici shnilých rajat a ješt jinou mkkou zkaenou zeleninu. Zahájil palbu na opilce. Munice byla v krátkém ase vystílena, bohuel bez jediného zásahu – zato omšelá šedivá fasáda protjšího domu dostala zajímavou kropenatou malbu. Jediný, kdo ml v odstelování úspch, byl zaslouilý dchodce plukovník Hubený ze tetího patra. Snad to byla jeho specializace odstelovae. Trefil narušitele noního klidu rovnou do zad shnilou okurkou, a to zadunlo. Za tuhle pesnou trefu sklidil v celé ulici nemalý aplaus. Tlak vody v hadici u Paoutových byl slabý a tak neml ten patiný efekt. Tryskající voda nedosáhla protjšího chodníku.   Agresivita na obou stranách manel Pšenikových pesto neustala, ba ješt více zesílila.

A asi po hodin vzájemných sprostých nadávek hodných dladi a za škodolibého kiku z oken okolních obyvatel se zaal Ivoušek mírnit. Kdy dvakrát po sob mu ujely na náledí nohy a zapíchnul se hlavou do nahrabaného snhu na okraji chodníku, stával se z nho pomalu pokorný a prozkehlý beránek pipravený na poráku. Jak se podruhé pracn ze snhu vyhrabal, tak u zaal, drkotaje zubama, s prosíkem.

„Ájo, A-a-aleneko mo-mo-moje, ne-neblni a pu-pus mne do-dom! Mn u je ti ta-ta-taková šílená zi-zi-zima, e-e-e to nepeiju, vdy já jsem zazapomnl v ho-hospod mj ka-ka-kabát. Strašn mne bo-bo-bolí ru-ruka. A-asi ji mám zlámanou.“

„Odtáhni tam, kde si se takhle voral!“ - jeela Alena a byla dál neoblomná, jak by ho neslyšela a byla hluchá. Za chvilku vyletla z okna druhého patra na chodník peina a za ní polštá s kikem, aby jí povedený manílek dom nechodil a do rána na chodníku se vychrápal.  

„Aleno, neblbni a pus toho tvýho starýho u dom! My u chceme spát. Ráno musím vstávat a jít do práce makat, zatím co ty budeš, náno pitomá, s tím svým drahouškem zase vyspávat!“ Byla to rozezlená Bohunka z protjšího domu.     
Bohunka Ptáková byla matkou pti dtí a s tou její prací to nebylo taky nijak havé, mla na starosti úklid pti barák, kam chodila jen zídka kdy, kdy u si nájemníci stovali, ale pro gái si chodila na OPBH* pravideln a nikdy nezapomnla. 
Její hlavní slušnou vejdlenou inností bylo celkem výnosné neslušné povolání sociální pracovnice pro sexuchtivé mue, o které nebyla nikdy nouze. Bohunka byla rarita téhle ikovské ulice – kadá její ratolest byla toti zapoata jiným tatínkem a tahle zaslouilá matka se o všechna dcka starala v mezích svých moností, inteligence a schopností, jak jen mohla. S tou vrozenou inteligencí to bylo u slabší. Rozhodn ale její ptáátka hladem netrpla. Jednou za as  navaila kotel bramborové nebo drškové polévky na celý týden, e u tetí den dcka nemohla na tu polévku ani pomyslet, hned jim bylo špatn – nejradji, kdyby to šlo, by ji navaila do zásoby ve van. Mít tu samou polévku kadý den k snídani, k obdu a veei, bylo u pespíliš moc. Její nejmladší ptiletý synánek Milánek se snail nechu k polévce ešit po svém. Obas potají vypouštl v kuchyni pi obd papouška Korelu s úmyslem, aby mu pistál v talíi s bramborakou. Jednou se tak stalo a Milánek si to dobe zapamatoval, ponvad maminka polévku vylila, ptáka opláchla a, jeliko nemla u jinou, tak u víc nedostal - musel se spokojit s krajícem chleba se sádlem a cibulí. Vypouštní na „svobodu“ se ale stalo pro papouška jednou osudné. Potají vypuštný pták pistál Bohunce Ptákové ne v polévce Milánka nýbr na rozpálené pánvi u s rozhaveným tukem.
„Mamííí, nco se ti pálí v kuchyni a smrdí to strašn! Slyšíš?“ Byl to Milánek, který sedl v obýváku a hrál si s autíky. ekal, a mu polívka vychladne a doufal, e korela mu zase hladce pistane v polívce. Maminka se upravovala v koupeln na druhou smnu sluby „sociální“ pracovnice a zapomnla, e v kuchyni má pánev s tukem na sporáku. Samozejm papoušek u nebyl k pouití, ani se nedal opláchnout. A tak skonil svj poslední let i s pánví v popelnici.
 

Snad tohle napomenutí Bohunky pomohlo – ob byly toti dobrými kamarádkami. Okno od bytu se zavelo a za chvilku u Alenka, ješt stále spílající, odtáhla Ivouška dom a hned potom peinu a polštá. Peci jenom mla ho a on zase ji ráda.  

Také se zavela okna u Vaous a Edmund znechucen se odebral s Boenkou na loe, protoe to dnešní divadlo netrvalo dlouho a za hodinu trvání skonilo. Byla jedna hodina po plnoci. 

Na druhý den odpoledne mohli obyvatelé vidt, jak Ivoš a Alenka zavšení a zahlední do sebe kráejí do hospody -  vrkajíce na sebe jak dva holoubci, jako by se v noci nic nestalo. Holubika se pevn drela svého holoubka z pravé strany. Z levé to nešlo, ponvad ml ruku v sáde zavšenou na krku. Taková to byla velká láska, e i ten k s Janem ikou na ikabergu dojetím zaslzel!

Podobná vystoupení byla nkolikrát do msíce, ale ne všichni nájemníci se bavili - skoro pokadé byly nepetrit na Národní výbor odesílány naléhavé stínosti, které se snad pokadé trestaly pokutami, ale ty nemli Pšenikovi z eho zaplatit, a tak se pokraovalo s rušením noního klidu vesele dále. Nenapravitelnou situaci si pak obané ešili po svém - odstelovali oba manele ze svých oken vším moným a na druhý den ulice vypadala jako po velkém uliním mejdanu. Kde nemohl pomoct Národní výbor a Veejná bezpenost, tam jednoho dne pomohl sám Bh. 

Uprosted jedné horké letní noci se najednou z nieho nic zase ozvalo na celou ulici hysterické jeení spojené s pláem - "Mj Ivoušek je mrtvej! Mj Ivoušek je mrtvej!" se stále dokola srdceryvn opakovalo. Ivouš se toti zpil v hospod tak, e v ní zemel a kamarádi spiai, aby hostinský nepišel do maléru s úady, ho odnesli do bytu, kde ho mrtvého poloili do manelské postele. Rychle se pak z bytu vytratili a za chvilku Alenka ke své hrze zjistila, e v posteli má mrtvého manela.  
Kik a plá byly tak zoufalé, e všichni nájemníci usoudili, e to bude nejspíš pravda. Celá ulice si tu noc oddychla. 

A takhle skonil píbh jednoho nešastného i svým zpsobem šastného páru. A taková to byla velká láska - a za hrob.
   
 
*OPBH = Obvodní podnik bytového hospodáství
 
Václav idek
 
Související lánky: Drby a stípky ze ikovské republiky
Nepátel se nelekejte... - 1
Eva v Adamov rouše - 2
Vykouíme je jak meláky - 3
Pro ikovandy milovaly Toníka paouta - 4
Jak ikovský konstábl zatýkal Paouta - 5
Jak vdova Šmejkalová dlala striptýz... - 6
 
Poznámka autora: Rád bych touto cestou podkoval mému dobrému a dlouholetému píteli kreslíi Miroslavu Šestákovi za spolupráci na této sérii mých vzpomínek. Jeho skvlé ilustrace se staly nedílnou souástí mých text, bez kterých si ani nedovedu mé lánky pedstavit.  
 
* * *
Anotaní kresba: Antonie Kadlasová, akademická malíka 
Ilustrace © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny lánky autora
 


Komente
Posledn koment: 27.03.2018  02:42
 Datum
Jmno
Tma
 27.03.  02:42 Ivan
 26.03.  22:32 evussa Pozd, ale bude to tady.
 26.03.  15:42 Ctirad Zajmav povdn
 26.03.  05:47 Ivan
 26.03.  04:38 Pavel K. Zajmavost o ikov
 25.03.  11:35 Vclav idek Upmn dky poslm ...
 25.03.  10:56 Jana Reichova
 24.03.  23:43 Ivan
 24.03.  14:20 Vclav idek
 24.03.  13:25 Olga Jankov
 24.03.  12:13 zdenekJ
 24.03.  09:06 ferbl
 24.03.  08:02 Von
 24.03.  05:17 Jitka