Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valdemar,
ztra Vilm.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POVÍDAKY (1)
 
Kdysi jsem, ze smutku, psala po veerech, co m bhem dne potkalo. Pro potšení svých pátel jsem tch asi padesát povídaek nechala vlastním nákladem vydat. A m te Marie Zieglerová (Mara) pobídla; dovolte mi, kdo rád nahlííte do SeniorTipu, nabídnout je i vám všem. To dobré potení!
 

OBYEJNÝ DEN
 
Musím vypadat njak obzvláš hloup, e m asto oslovují przkumníci veejného mínní. U Alberta oslovil m peliv obleený staík, poté m doprovázel mezi regály a poloil mi pi tom asi ticet otázek. Všechny se týkaly mé spokojenosti s firmou Albert. Odpovídala jsem vlídn, trpliv a pravdiv, protoe já pece nikam nespchám.
 
Pozdji v lékárn jsem nerada shodila reklamní tabuli s letáky o tom, jak i ve stáí si mu zachovat duševní svest. U ezníka koupila jsem praseí ocásky.
 
Doma m radostn pivítal mj slepý pejsek. Vyvedla jsem ho na louku plnou lutých pampelišek a psích hovínek. Podél cesty kvetly bílé trnky. Cestou  dom  sbírala jsem  oblázky a sotva jsme došli, zaalo lejt jako z konve. Veer jsme oba spokojen okusovali praseí ocásky.
 
Nejlíp je doma.
                               
 

NESPCHEJTE MARN !
 
Ráno pršelo, já jsem  musela  vyvenit pejska  a  potom  ho  vyfrotýrovat, pezout  svoje  zablácené  boty  a  vzít  si  istý  kapesník a  brýle  a  mobil  a  penenku  a  deštník  a  spoustu  dalších  vcí, dleitých  pro  zdárnou  návštvu  zubae.
 
Pacifik  mi  neujel, do  ordinace  jsem  dorazila  vas. Všechno  dleité  si  ale  mu  dát  za  klobouk: zapomnla  jsem  doma  svoje  tetí  zuby.  Zdšen  se  raduji:  komu se  honem  stane, aby  pišel  k  zubai  bez  zub ?
 
Mou  zubakou  je  moudrá paní  doktorka  Rektoíková a  tak  jsme  si  alespo  pkn  popovídaly  a  ona  m  tšila: to  máte  jedno,  berte  to,  jako  e  jste  si  vyjela  na  návštvu.
 
Povídám  jí: moje e, já  vás  vdy  ráda  vidím. A  ona  byla  ráda  i  sestra  paní  Wíznerová  byla  ráda, e  brzo  vypadnu  a  ony  se  v  klidu  naobdvají.
 
Tšila jsem se, e  pojedu  vlákem  podél  Sázavy  dom a  pitom  si  pkn  petu  noviny,  které  jsem  ráno  stihla  vzít  ze  schránky. A  kdy  vlak  pijel  a  já  se  tam  usadila,  pišla  jsem  na  to, e  noviny  jsem  nechala  leet  v  ekárn  na  idli. Tak  jsem   holt  neetla  a  pemejšlela  jsem  si.
 
Vyjasnilo  se  a  já  hledla  na  eku,  jak  se  v slunci  tpytí.
 
 

VDY ZAKLEPAT !
 
V dom ádili instalatéi. Všude plno dr a prachu, voda ádná. Vladnka se uchýlila na WC, odkud vyslala signál SOS voda. To uslyšel instalatér Louka a galantn pinesl plný kbelík ze sklepení. Vstoupil do bytu usmívaje se a zamíil ke dveím malé místnstky.
 
Soubn s mým zavoláním  POZOR  JE  TAM VLADNKA zaklepal pravou rukou na dvee s obrázkem panenky, kbelík snaiv tímaje v ruce levé, stále s úsmvem. Viditeln hodlal vstoupit. V miku se však vzpamatoval a zvánl.
 
Kbelík odloil u dveí a rozpait odešel, tiše našlapuje.
 
Text a foto: Olga Janíková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 03.03.2018  10:47
 Datum
Jmno
Tma
 03.03.  10:47 KarlaA
 03.03.  10:26 Mara
 03.03.  09:49 Von
 03.03.  02:15 Vclav