Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Darina,
ztra Berta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 
ivot tropí hlouposti aneb mé ivotní paradoxy a renoncy (74)
 
Do tchto vzpomínkových paradox si snad mohu dovolit i zaazení nkolika svých cest sluebních, které se konaly v letech 1970 a 1985. Všechny ti smovaly na východ od elezné opony, nebo na opanou svtovou stranu jsem nikdy nebyl „nominován“.  Poprvé jsem vyjel - tedy spíše „vylétl“ koncem íjna 1970 na krátkou stá do moskevského CIPu. A tu zkratku asi musím vysvtlit  - jedná se o Centrální institut pogody - tedy poasí. Na našem tehdejším ministerstvu „Les, vod a strání“ jsem odevzdal vojenskou kníku, dostal sluební pas, adresu našeho vyslanectví, další „dleité“ pokyny a u nevím kolik rubl. A protoe opravdu nepíšu cestopis, ale jen vzpomínkové paradoxní stípky, mohu jich i zde pár zaadit.
 
Shodou okolností jsem se v Praze o svých ptaticátých narozeninách asi týden ped odletem seznámil s jedním Moskvanem, redaktorem technického asopisu, kterého si „nabrnkla“ rozvedená kolegyn mé první eny. Ruslan se s Prahou louil nerad, moc se mu u nás líbilo a za „vstup spátelených vojsk“ se nám velice omlouval. Dokonce mi sám navrhl, e bychom si mohli navzájem vymnit njaké peníze. To se mi hodilo, nebo jsem si chtl v Moskv koupit fotoaparát, jednookou zrcadlovku Zenit.
 
500 Ks jsem tedy vymnil za 50 rubl, které jsem ml dostat a Moskv, protoe Ruslan se vtší mnoství rubl neodváil vyvést! Dal mi však své moskevské telefonní íslo dom a také adresu Technického nakladatelství, kde pracoval. V Moskv jsem se mu pak po dva dny nemohl dovolat, a pomalu jsem se luil se svou ptistovkou. Ale pak další den odpoledne jsem šel hledat to nakladatelství. Bylo poblí centra Moskvy, kupodivu jsem ho brzy našel, a co následovalo, je neuvitelné! Ve vrátnici nebyl nikdo, klidn jsem vešel do velké budovy a prvního lovka, kterého jsem potkal, jsem se zeptal, kde má kancelá Ruslan. Ml jsem zejm štstí, dotyný to vdl a tak jsem v prvním pate po nesmlém zaklepání vstoupil do prázdné místnosti. Chvíli jsem ekal, ale nikdo nepicházel, a protoe na stole byl telefon, drze jsem ho pouil. Rozechvle jsem vytoil Ruslanovo íslo a na druhém konci drátu se ozval jeho hlas. Kdy jsem ekl, e volám z jeho kanceláe, zdsil se! Rychle jsme se dohodli na schzce a druhý den odpoledne Ruslan v obchod njak obešel frontu a za chvíli jsem drel nový foák v ruce. Dokonce mi bylo sdleno, e mám štstí a mám výrobek urený pro export! Ruslan m pak pedposlední den mého pobytu pozval na opulentní veei do novináského klubu. Krom jiného jsme samozejm mli kaviár, který jsem moc nemusel, ale také erstvé raky z eky Moskvy, po nich zbyl na stole poádný „binec“. A ješt jedna pikantérie. Vte - nevte, po mírném sondování jsem si u stolu v úzkém kruhu asi pti lidí dokonce troufl dát k lepšímu pár našich anekdot o SSSR a Rusech! Samozejm jsem odvahu dostal a po pár „stakanech“ vodky a divil jsem se hned dvakrát. Pítomní mi pochválili mou ruštinu, asi ze zdvoilosti, a navíc nkteré anekdoty dokonce znali! Te u se ale opravdu musím vrátit ke své sluební cest.
 
Odletli jsme a i v Moskv jsme pistáli bez problém, ale organizace mé cesty trochu „zahaprovala“ u na vyslanectví, kdy naveer tam „pracoval“ pouze vrátný! Naštstí po chvíli našel obálku s mým jménem, kde byly další pokyny – adresa hotelu pro ubytování a adresa CIPu. Ubytoval jsem se a na pokoji jsem spal se dvma eskými studenty, kteí studovali v Kyjev a byli zde na nkolikadenní návštv. Hotel byl opravdu mezinárodní, mne nejvíce zaujali Korejci – samozejm severní, kteí kadé ráno provozovali na „zajímav“ ovonných chodbách rozcviku! O zajímavých „toiletách“ se nebudu zmiovat, je to snad dost známé! Na snídan a veee jsem chodil do bufetu poblí hotelu, obdy jsem si posléze koupil v „CIPu.

Druhý den ráno jsem jel metrem do institutu, kde se do organizace opt vloudila chybika. Oekávali toti meteorologa stedndobé pedpovdi, a já byl tehdy ješt „krátkodobý“. Narychlo mi tedy hledali odpovídajícího kolegu. Po dvanáctileté výuce ruštiny jsem sice tento svtový jazyk (s mírnou smsicí slovenštiny) jaktak ovládal, ale moc mluvit se mi z pochopitelných dvod nechtlo. Mj prvodce byl ale Sibian a ml pro mé „nechtní“ kupodivu pochopení…  Co íci ješt o mé stái - nic moc! Na jedné pedpolední konzultaci, podobn jako u nás, se nkolik minut meteorologové dohadovali, zda bude druhý den v Moskv snit nebo pršet, a tak jsem se osmlil a navrhl déš se snhem. Kupodivu to akceptovali, a tak jsem se jeden den podílel na pedpovdi poasí pro Moskevskou oblast! Te nevím, zda se tím mám chlubit…
 
Pro mne nejzajímavjší bylo oddlení „celosvtových“ pedpovdí. Protoe tehdejší sovtské lostvo „jakéhokoliv zamení“ operovalo doslova ve všech oceánech a moích, muselo mít pochopiteln i podrobné informace o poasí v celém svt.

 
     
A tak jsem poprvé vidl synoptické mapy jiní polokoule. Jsou zajímavé tím, e je na nich všechno meteorologické „obrácen“! Proudní v tlakových níích i výších je obrácené, severák tedy není krutý, ale naopak teplý tropický a krutý je zde „jihák“ vanoucí od Antarktidy. Ukázka této mapy je pochopiteln podstatn mladší! Ke konci íjna jsem pak byl svdkem mimoádných pedpovdí. Blíilo se výroí Velké íjnové revoluce a ješt ped tím ml kamsi lett velký Brenv! No – bylo zajímavé, jak kolegové kmitali!

V Moskv zaínala pomalu zima, dle „mé“ pedpovdi opravdu padal déš se snhem, a tak jsem toho po mst moc nenachodil.

 
  
              
Prošel jsem se pochopiteln po Rudém námstí, ale piznám se, e vtší dojem ne známý chrám Sv. Blaeje na mne udlal malý kostelík na Arbatu mezi paneláky, kterým nesahal ani do druhého patra! Navštívil jsem i známý a tehdy otesný obchodní dm GUM. Vtšina  starých devných podlah zde páchla olejem, ale pesto jsem koupil pár hraek pro dti. Dodnes pak mám ped oima opravdu nepeberné ady matrjošek a sošek Lenina, s epicí i bez ní, ve všech velikostech a z nejrznjších materiál.
 
Jinak jsem ješt poznal, e nejtší práce, napíklad úklid na ulicích a podobné, vykonávají zde v Moskv - a zejm i v celé té velké, široké zemi - eny, zatímco pánové tvorstva - mui si kliánko „uívají“ vodky… A to by ze zem, kde zítra znamenalo vera, asi stailo! „Dleité“ bylo, e od té doby jsem - jak se tehdy íkalo - mohl radit, protoe jsem byl v Moskv!
 
Obrázek FrK Kratochvíl a foto internet
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 25.02.2018  10:52
 Datum
Jmno
Tma
 25.02.  10:52 Vesuvjana dky
 24.02.  19:16 Von Pro Vclava
 24.02.  13:15 Vclav Oprava cittu ...
 24.02.  11:18 Vclav
 24.02.  08:14 Von
 23.02.  16:04 ferbl
 23.02.  13:34 oga jankov
 23.02.  06:47 Jitka