Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Teodor,
ztra Nina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 
ivot tropí hlouposti aneb mé ivotní paradoxy a renoncy (71)
 
Další dv hezké dovolené u Baltu, které se daly poídit bez deviz, spadají do poloviny let sedmdesátých. V roce 1975 jsme byli s dalšími temi rodinami v NDR a docela stylov u s novým Wartburgem. Jeli jsme do Prerowa, kteréto jméno pipomíná, e pochází od Polabských Slovan.
 
U píjezd do místního kampu na plái byl dobrodruný, nebo cesta vedla písitými dunami. Sice na nich byly poloeny betonové panely, ale pouze v šíce jednoho vozidla a na tém dvou kilometrové cest bylo vdy asi po pti stech metrech jakési rozšíení, aby se auta mohla vyhnout!
 
Samozejm jsme zde ze zvdavosti navštívili i nudistickou plá a ruku na srdce – jednou to stailo! Docela zajímavé ale bylo, sledovat nkteré pánské zvdavce, kteí chodili po plái s plavkami v ruce… Další legraní záitek je z místní restaurace v kempu. Všechny naše dti v rozmezí asi od sedmi do patnácti let jsme veer nechali ve stanech, a si uijí, a zašli jsme si na pivo. Proti našemu samozejm nic moc a navíc dlouhé fronty u výepu, protoe to byla samoobsluha. A asi kolem desáté hodiny jsem byl ad já, abych vystál tu pivní frontu. Byl jsem asi desátý a ten íznivý had se jen pomalu zkracoval. Bylo mn sice divné, e za mnou u nikdo nestojí, ale neznalý pomr jsem to ignoroval. Po nkolika minutách m lovk pede mnou upozornil na cedulku, kterou ml povšenou na zádech, a na které stálo – Der letzte Kunde! Nehled na jazykové asociace m to dosti zarazilo, ale teprve kdy opravdu ten pede mnou dostal svých posledních pár piv a mne u výepní nenatoil, tak jsem konen pochopil, co ta cedulka znamenala!

 
 
 
O rok pozdji, tedy v roce 1976, ve stejném sloení rodin jsme byli opt na Baltu, tentokrát v polské Ustce.
 
Tam byl ovšem kemp tak strašný, e jsme to chtli vzdát a odjet nkam jinam. Nakonec nám pomohl jeden domorodec, který nás nechal stanovat na svém pozemku kousek od kempu, kde jsme mli „kadibudku“ sami pro sebe. I z této dovolené jsme si odvezli mnoho zajímavých záitk, od zhlédnutí prvního stripteasu v místní vinárn po dlouhé hledání „zatutlaného“ výepu na místní „hlavní“ tíd Ustky. Byl za jakýmsi labyrintem, tvoeným betonovými zdmi a vchod do nj jsme asi tikrát pešli, ne jsme se trefili! To, co jsme vidli, i spíše nevidli v krámech a za výklady, bylo také velmi zajímavé.
 
Nejvtším záitkem ale byla okruní plavba podél pobeí. Bylo vtrno, docela slušné vlny a zvaovalo se, zda lo vbec vypluje. Jedna z nás to vzdala a jak se ukázalo, udlala dobe! Lo byla sice vtší, ne ta kdysi ve Warnemünde, ale výletníky nezachránilo ani podpalubí, kde byl bar a kde to houpalo o trochu mén. Vtšina dostala poádnou moskou nemoc a vtšinou i s patinými následky. Plavba byla zkrácena a po opuštní lodi byl z pevné zem docela zajímavý pohled na rzn barevné „šavle“, které vykreslily výmšky útrob mosko-nemocných pasaér na bocích té jinak hezké lodi! Jmenovala se Halka.
 
Nemohu ale skonit tímto jist nechutným záitkem a tak ješt dodám pár zajímavostí.       
 
Jeden z nás vezl sebou na tuto dovolenou malý ruský bateriový televizor Šilelis, na kterém jsme se se znan stídavými úspchy pokoušeli chytit penosy z olympiády v Montrealu. Zajímavé jist je, e i jméno tohoto sovtského zázraku elektrotechniky leccos napovídá! Podnikli jsme i jednodenní výlet  podél pobeí Baltu k východu do Gdyn a známých Sopot a dále a do starobylého Gdasku, kde slušn pršelo. V tamních lodnicích byl tehdy zrovna klid, ale o tyi roky pozdji tam vznikla Solidarita! Závr této dovolené byl opt znan turistický – podél celého pobeí naopak na západ a do Šttína. Pak podél Odry k jihu a dále pes hranice a do Berlína. Tam jsme pespali ve velkém slušném kempu u jednoho z blízkých jezer a další den jsme pokraovali do Prahy.
 
Pak ješt bylo njaké to putovaní po Maarsku poátkem osmdesátých let s rodinou švagra, jeho manelka v té dob pracovala v praské poboce maarské cestovní kanceláe Ibus. S nimi jsme byli na krásném koupání v termálních bazénech na východ v Egeru a také v Budapešti, kde jsem si na Margaretin ostrov vzpomnl na roztomilý fejeton Rudolfa Kesana, nebo tam u kasy opravdu byla na zdi vodorovná ára, a kdo byl menší, ml vstup zdarma. Tehdy ovšem u naše dti tímto „sítem“ neprošly a naše forinty ubyly. V maarské metropoli jsme spali ve sjednaném privátu a velkým záitkem pro nás také byla ohromná budapešská trnice, jaká u nás tehdy nemla obdoby.
 
Text a foto: Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 22.01.2018  17:34
 Datum
Jmno
Tma
 22.01.  17:34 Alena
 18.01.  15:19 Vclav Podkovn za vzpomnky!
 18.01.  11:51 Von
 18.01.  11:12 ferbl
 17.01.  23:05 Ivan
 17.01.  12:09 Vesuvjana dky :-)))