Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Teodor,
ztra Nina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 

Srnec 2/3
 
A zase pršelo. Tentokrát nenapršelo jen na Zelené aleji, ale i na vnitní výstelku mého aludku. A nebyla to voda, bylo to nco hutnjšího – nejspíše Becherovka. Skonila toti njaká velká sláva na lesním závod. Maminka vrela, tak jsem vzal kulovnici a hajdy ven. Šlo o erstvý vzduch a hlavn o klid! Takový urputný enský proslov dokáe zacloumat s daleko silnjšími jedinci, ne jsem já. A moudejší prý vdy radji ustoupí, obzvlášt tehdy, kdy je ten druhý v právu.

Pes ostruiní za hájenkou jsem se penesl jako holoubek pes jaloveek. Kulovnici hlavní pod levou rukou a pabou pod rukou pravou. Prost – fešák mysliveek! Zdála se ta alej o nco málo uší ne obvykle. Ale šlo to. Dojdu si k Novému rybníku, okouknu, co je nového pod hrází a kolem Prosového lesíka se vrátím zpátky. Všechno, co je tam, kde nemá být, vyprchá a bude zase dobe. Jak ta Becherovka, tak maminin proslov.

Tu zase ped velkým krmelcem mi pešel pes cestu kus srního a zase to byl práv ten, kterého jsem u dlouho hledal! Mizera, postavil se provokativn ve kmenovin, tak na šedesát metr. Stál jsem na cest. Ta nevdnice muška na konci hlavn lezla všude jinde, jen ne do hledí. Kousek, snad metr ode mne, byl kmen silného smrku. O ten se tak opít! Jene – zatím jsem ješt stál na cest a moje zámra opisovala krásné elipsy kolem erveného tere. Ten stál klidn. Vidl, o co se jedná. Docela se mi zdálo, e se pošklebuje. Nic ho nemohlo pivést z míry.
 
Vykroil jsem ten metr dopedu, kulovnici opel o kmen, jen chybl cíl! Ten se mezi tím pesunul do olšové tykoviny pod cestou. Byl tam vidt a nebyl. Po velkých neúspších v pedcházejících lovech jsem byl opatrný. Nebudu peci riskovat, aby se mi doma smáli dva. Dan ze škodolibosti a zhrzené psí cti a maminka ze zadostiuinní její enské pravdy.  Tak jsem radji nestílel. A ten koumák stál a díval se, jak jdu zpátky k hájence. A ta cesta byla u normáln široká.
 
Déš byl prvodcem našich setkání snad pokadé. Kombajnéi popíjeli pivo v hospdce u babky. Nešlo sekat, obilí bylo mokré a na zem. Skoro dva dny sice nepršelo, ale jen tak vytrvale milo! Déš nedéš padal shry na revíry, ve kterých mla probíhat srní íje. A ona také probíhala, srní láska nezná meze. A je-li vázána na urité období, jak je zvykem u tch, co ijí ve volné pírod, musí se termín píchodu omladiny na svt dodret. Není moné, aby se koloušci rodili v prosinci nebo a v únoru. To jenom lidé a v poslední dob i divoáci zapomínají na tento pírodní zákon! Inu – ím je ní do koryta, tím je blí k bezstarostnosti.
 
V rohu za Prosovým lesíkem byla pšenice. Stopy po srní íji byly tak zeteln vidt, e jsem je nemohl pehlédnout. A kdo jiný by tady mohl vládnout, ne „náš“ paša od hájenky! Pi jeho síle se nic jiného nedalo pedpokládat.

 
 
Vyšlapaná kola v poli vypadala, jakoby uprosted chtl kdosi z obilí svázat snop a byla na dálku viditelná. Byly to stopy rafinovanosti lásky srní krásky. Jen ona v tom nejvtším roztouení, kdy se ozývá tenkým hlasem, dokáe sebe a svého partnera dostat do toho pravého stavu varu, jaký je k jejich lásce poteba. Je to mnoho povyku a mnoho pohybu, který u tak opatrné zve, jako je srní, pekvapí. Ješt víc je napodiv to strojené upejpání srní nevsty. Není divu, e jsou v uritých okamicích jejich milování tak utahaní, e je nezvedne z dobrého krytu, jakým je obilí, vbec nic. A kdy je mokré, snad dokáe tu rozproudnou krev dobe ochladit. Tedy v tom pšeniném poli, nkde uprosted, leel mj srnec. Jen jak na nho? Vábnika ve chvílích, kdy má vedle sebe srnu, není moc platná. Tohle pole však nebylo tak široké, aby jeho sted byl z dostelu. Jene pouze z volné ruky. Ale mladická odvaha nezná meze!
 
Pokraování píšt…
Srnec 1/3
 
Antonín Suk
 
* * *
Foto: pixabay.com

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 23.01.2018  10:09
 Datum
Jmno
Tma
 23.01.  10:09 ferbl
 22.01.  17:14 Alena
 22.01.  13:33 Vendula