Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Romana,
ztra Albta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Nejkrásnjší Vánoce? V polární zái!
 
„Kdo zail Vánoce v Grónsku, nechce je trávit jinde. Odehrávají se uprosted ti msíce trvající mrazivé polární noci, kdy oblohu obas protnou tanící závoje polární záe,“ shodují se Alena a Jaroslav Klempíovi. Ped jednadvaceti lety našli na nejvtším ostrov svta svj druhý domov.
 
Poznali nejen dobrodruství, dech beroucí krajinu a pírodu, pokorné, moudré a laskavé lidi, ale i pozoruhodné propojení se svou rodnou zemí, je otisklo své stopy i na oslavách vánoních svátk.  
 
Grónský Jan Amos Komenský
Vtšinu jich Klempíovi v posledních dvou desetiletích proívali bu v hlavním mst Nuuk, nebo 560 kilometr severnji, ve ty a pl tisícovém Ilulissatu. “Dív se jmenoval Jacobshavn, dánsky Jakubv pístav. Pojmenovaný byl po svém zakladateli Jakobu Severinovi, zakladateli velké spediní firmy, potomkovi eskobratrských exulant.
 
Kdy po bitv na Bílé Hoe musely opustit vlast tisíce lidí eskobratrského vyznání, poskytl. mnoha z nich azyl v saském Herrnhutu hrab Zinzerdorf. Kdy byl jednou pozván dánským králem do Kodan (Grónsko je dodnes souástí Dánského království), setkal se tam s Eskymáky. Napadlo ho, e by k nim mohl vyslat jako misionáe Moravské bratry. “Ti se tam roku 1733 po strastiplné cest vylodili s pytlem jemene, aby ho zaseli a s pomocí boí sklidili. Jene na vn zmrzlé pd si z tch zrn mohli upéct akorát placky. Bez pomoci Eskymák by zahynuli,” pipomíná Alena Klempíová, která ve spolupráci s místními badateli zpracovala historii misií Jednoty bratrské v Grónsku. “Oni je zase nauili mnoha emeslným dovednostem, hlavn stavaským.”
 
Hlavní pínos misioná však byl duchovní a kulturní: poloili zde základy kesanství a písemnosti. V roce 1736 vybudovali pisthovalci modlitebnu Nová Morava, která stojí dodnes. Po válce se v ní byla zaloena první grónská univerzita, nyní slouí jako sídlo ombudsmana.
 
Dodnes je uctívanou osobností Samuel Kleinschmidt, misioná Moravských bratí v druhé generaci, pezdívaný grónský Jan Amos Komenský. Sestavil stále platný grónský slovník a gramatiku, do místního jazyka peloil rovn Starý i Nový zákon.
 
“Ve zdejších kostelech zní chorály moravských bratí a na Štdrý den se v nich hraje Kleinschmidtv chorál Vánoní hvzda vyšla, pvodn chorál Jednoty bratrské ” líí Jaroslav Klempí, díve profesionální flétnista a dirigent. “Kleinschmidt tam pivezl housle, malé varhany, a hlavn esové nástroje. Gróané si je i pes tuhý mráz, kdy pimrzají nátrubky ke rtm, oblíbili. Jsou nesmírn muzikální, v kadé osad s pár desítkami obyvatel mají malý kostelní sbor.”
 
eská a moravská stopa je patrná i na vánoních stromcích, které vedle grónských a dánských vlajeek krášlí perlikové ozdoby z Poniklé na Semilsku. “V Grónsku stromy nerostou, dlouho je nahrazovaly umlé, v poslední dob se dováejí z Dánska,” vysvtlují Klempíovi.
 
Ajunnginniarna! Dobrou chu!
Vánoní idylu za polárním kruhem jim nekazí ani fakt, e teplota nestoupne nad minus 30. “Ped devíti lety se v Ilulissatu drel po ti týdny mráz na minus 42,” vzpomíná Jaroslav Klempí a dodává, e ani tak nebojují s chladem, ale s tím, co dlá chlad s technikou: “Zamrzají fotoaparát a kamera, take je musím zahívat v bund, aby se nerozhodily ipy. Kadá fotka ze zimy má cenu zlata.”
 
Pípravy na vánoní svátky neustávají ani v tak krutých mrazech. “Obchody jsou otevené, pee se chleba, dají se koupit všechny druhy potravin vetn ovoce i zeleniny. Jen se pak doma nedávají do ledniky jako u nás, ale do teplotních box, íkáme jim tepliky,” vysvtluje paní Alena, která se u neme dokat, a se zase setkají s grónskými páteli, popejí si Juullimi! (Hezké Vánoce), vymní si drobné dárky, nejastji run vyrobené, zajdou spolen do kostela a pak zasednou k bohat prostenému stolu.
 
Kapra na nm nenajdete, štdroveerní veei kralují alky (rackovití moští ptáci), husy nebo kachny, k nim se podává ervenolistá lebeda, která na talíi vypadá jako ervené zelí. Sladkou tekou je dánský rýový pudink s mandlemi, politý višovou šávou s nasekanými mandlemi. “Kdo v nm najde celou mandli, má nárok na dárek – vtšinou amulet vyezaný z kostí, protoe látky ani papír tam nemli,” popisují Klempíovi.
 
25. prosince dopejí Gróané zaívacímu ústrojí do pozdního odpoledne odpoinek, aby se pipravili na veerní hostinu. “Nastanou úplné orgie,” líí s jiskrou v oku pan Jaroslav.
 
“Servírují se uzené ryby, steaky z pimon, co je zvíe z doby ledové pipomínající bizona, polévka z ledního medvda, velrybí maso s omákou a nesmí chybt vaený tule.” Paní Alena piznává, e pi jeho píprav odebírá podkoní vrstvu tuku: “Nesmím to ale íkat, oni si ho hrozn cení.”
 
Podkoní tuk moských savc je ostatn dvodem, e Gróané pes absenci erstvého ovoce a zeleniny nikdy netrpli kurdjemi. Na rozdíl od polárních cestovatel, kteí si pak povšimli, e asto cucají podkoní tuk z narvala nebo velryby – má desetkrát víc vitamínu C ne citron.
“erstvé ovoce a zelenina se tam také prodávají, ale jsou neskuten drahé,” poznamenává Alena Klempíová. “V arktickém klimatu na n ale nemáte takovou chu jako tady. Eskymáci jedí tyi tisíce let samé maso a mají jiný metabolismus. Take ím víc tam proniká evropská strava, tím víc pibývá civilizaních chorob. Gróané nikdy nejedli sladké, s píchodem cukru a sladkostí se mnoí onemocnní cukrovkou. V místní televizi stále bí osvtové poady, varující ped sladkým a nabádající, aby se lidé dreli tradiní pírodní stravy.”
 
Let se psím speením
Toté platí pro alkohol, který Gróané stejn jako Indiáni neumjí odbourávat. “Na Vánoce ani Nový rok se bn nepodává. Hodn se to hlídá,” upozoruje pan Jaroslav. “Od pátku poledne a do konce víkendu se nesmjí alkoholické nápoje vbec prodávat. A s opilci se nemazlí: odvezou je na záchytku, kterou si zaplatí, a pak musejí v oranové vest mést ulice a veejná prostranství. Znamená to velkou ostudu, protoe v tch malých komunitách se všichni znají.”
 
Nový rok se uprosted polární noci vítá sice bez alkoholu, ale hned dvakrát: v osm veer dánský, o plnoci místní. “Oblohu ozáí bezpoet spousta ohostroj. Vypadá to, jako by u pivolávali svtlo,” míní Klempíovi a hned pipomínají pitoreskní Ti krále, kdy ulicemi chodí koledníci ve vlastnorun vyrobených maskách, které musí vypadat co nejstrašidelnji.
Sami nikdy nezapomenou na novoroní projíku psím speením, kterou od pátel dostali jako vánoní dárek. “Dost nás pekvapilo, e se neodehrála na zamrzlé moské hladin, jak si ji obvykle uívají turisté, ale v horském prsmyku. Eskymácký psovod skoil dozadu, psy pepáhl na stranu, aby netáhli, ale brzdili. Letli jsme asi tikrát vzduchem, psi vyli radostí, my v duchu strachem, ale nakonec jsme šastn pistáli na zamrzlém jezee. Díkybohu to tím skonilo, protoe psovod prohlásil, e mu je zima. Bylo minus 40 a ješt foukalo. Psi se k nám choulili, asi jsme pak moc nevonli, protoe tím, jak erou ryby, mají hodn výrazný odér. Tak zmrzlí jsme nikdy nebyli.”
 
ádnou rýmu tam však nikdy nedostali. “Jednak se stravujeme jako Gróané, take nám není zima, jednak arktické podnebí psobí ozdravn, protoe je v ovzduší hodn kyslíku,” vysvtluje paní Alena. “Grónsko je píznivé i pro psychiku, protoe tam ješt nedošlo zbsilé tempo, kterým ijeme v Evrop. I kdy v Nuuku jsou u chapadla globalizace patrná. Pesto tam nepotkáte lidi se sluchátky v uchu, nepetrit hledící do mobilu.“
 
I v moderní dob jsou tak v Grónsku mnohem astji píinou úmrtí úrazy ne civilizaní choroby, suující evropskou populaci. “Chze po ledovce je opravdu nebezpená, i kdy si obuv opatíte tuleními pásy nebo tzv. makami. Nejhorší je, kdy teplota stoupne k nule a zane pršet,” shrnují své zkušenosti manelé Klempíovi. “Nejsou ídké pípady, kdy medvd roztrhá lovka, hodn lidí zahyne na moi, kde lod a rybáské luny ohroují ledové kry. Gróané však umjí projevy pírody pokorn pijímat.”
 
Nakaeni polárním virem
“Na 56tisícovém ostrov známe hodn lidí. S mnohými jsme se sblíili, vyprávli nám o svých pedcích, mýtech a povstech. Máme nekonen studijního materiálu,” pochvalují si Klempíovi. Navázání tak úzkých osobních kontakt by nebylo moné bez znalosti grónštiny. Jak se ji nauili?
 
“Kdy jsme se ped 21 lety rozhodli ít v Grónsku, vybrali jsme si jako geograficky a etnograficky ideální místo pro náš výzkum Ilulissat, sousedící s nejproduktivnjším ledovcem na severní polokouli. Jednou jsme šli po hlavní tíd a prozpvovali jsme si úvodní sbor z Verdiho Traviatty Jen výše, jen výše ty íše… Pedbhl nás chlapík, na první pohled Evropan, a perfektní italštinou zazpíval druhou sloku. Ciao, bambini, pozdravil nás. Hned nás pozval k sob na sklenku chianti do malé turistické kanceláe,” vypráví Jaroslav Klempí. Tak jsme se poznali se Silveriem, absolventem milánské konzervatoe pvodem z Carrary. Nabídli mu angamá v Nuuku a naprosto si to tam zamiloval. U tam ije 35 let, oenil se s Eskymakou Mariou. Ta nás se svou sestrou zaala uit grónštinu, nepedstaviteln sloitý jazyk, který se nedá k ádnému jinému pirovnat. Tký je i na výslovnost.”
 
Arktická zem manele uchvátila hned na první setkání, kdy, jak se shodují, byli nakaeni „polárním virem“, který prý zasáhne 99 procent návštvník Grónska. „Laskavostí Gróan se vdycky nasytíme a tady z ní pak ijeme. Vdy grónština a do 20. století neznala slovo válka,“ íká výmluvn paní Alena. „V tamních drsných podmínkách by nepeili, kdyby se nemohli spolehnout na vzájemnou pomoc a nebyli ohleduplní k sob i k fascinující pírod, která je obklopuje a na které jsou zcela závislí. Hluboce to psobí i na nás: Pohybujete-li se v té nádherné krajin, nalézáte inspiraci ke krásným vcem, a hlavn si uvdomíte, na jaké pozoruhodné planet ijeme.”
 
Splnný klukovský sen
Jako kluk hltal Jaroslav Klempí kníky o Nansenovi, Amundsenovi, Cookovi, Rasmussenovi a dalších polárních dobyvatelích a snil o vlastním poznávání arktických pustin. Zárove tíhnul ke klasické hudb, nejvíce mu uarovala flétna, kterou vystudoval a nastoupil jako flétnista do karlovarského symfonického orchestru. Táhlo ho to však do svta a tak v roce 1969 pijal nabídku do rakouského orchestru, se kterým sjezdil celý svt. „Vystupovali jsme i pi operních recitálech José Carrerase, který mu nabídl, aby ho sólo doprovázel pi jednom pídavku. Velmi dobe jsme si rozumli,“ vzpomíná na slavného španlského tenoristu.
 
V roce 1972 se mu poprvé naskytla píleitost podívat se do Grónska. Dánsko-francouzská etnografická výprava toti s sebou potebovala njakého hudebního znalce. „Nemuseli m ani trochu pemlouvat,“ líí Jaroslav. „Naštstí jsem neml díky zahraninímu angamá potíe s cestovním povolením. Dostat se do Grónska bylo i tak nepedstaviteln sloité. Letecky se ješt nedalo, existovala jen lodní doprava. Byli jsme skoro ti msíce na severu Grónska, doprovázeli nás ti Eskymáci se psím speením.“
 
Po 35 letech úspšné hudební kariéry, kdy psobil i jako hudební editel karlovarských symfonik, se ji rozhodl ukonit a naplnit svj klukovský sen. To u po jeho boku stála paní Alena, která se pro arktický svt nadchla hned pi prvním pobytu: „Ohromily m ledovce, plavba lodí mezi ledovými krami, nádherná úsporná krajina Dá se tam ale nádhern ít, protoe lidem je vzdálená honba za penzi a majetkem,“ íká.   
 
Dana Braunová
 
Alena (73) a Jaroslav (79) Klempíovi patí k pedním svtovým znalcm Grónska, které zkoumají z hlediska historie, sociální geografie a klimatologie. Vydali adu publikací, v lednu pedstaví své poznatky na velké výstav v Národním zemdlském muzeu v Praze.
 
Výstava Grónsko – zem ledu, ivota a zemdlství, Národní zemdlské muzeum Praha
 
Termín konání: 11. 1. 2018 – 4. 4. 2018
 
Vydejte se zprostedkovan pes záitky Aleny a Jaroslava Klempíových na cestu za poznáním Grónska, zem kouzelné pírody, ivota, historie, kultury, umleckých projev, zemdlství.
 
Doprovodné programy k výstav

 


Komente
Posledn koment: 25.12.2017  18:54
 Datum
Jmno
Tma
 25.12.  18:54 Mara
 25.12.  17:46 Katka
 25.12.  16:09 Vesuvjana dky
 25.12.  15:48 DuanH
 25.12.  11:56 oga jankov
 25.12.  11:17 Von
 25.12.  09:03 ferbl