Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Doubravka,
ztra Ilona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Babibajky (46)
 
Seniorský vk dostihl i mne a vnoval mi AS – as na odpoinek po hektickém pracovním období, as na vnouata, na relaxaci nad záhony v zahrad, na knihy bhem let kupované a odkládané bez tení na dobu, a na n zbude as...

Dal mi také monost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou ip a drátk, tím zázrakem dvacátého století. Zaátky s ní mi ulehil dárek – CD s nkolika tisíci klipart. Pi jejich prohlíení se mi zaaly vybavovat rzné záitky z proitých let, které jsem se snaila v nkolika vtách zachytit. To, co jsem bhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávní, nkde skoro pohádky, povzdechnutí, píslibu. A protoe stojí na samé hranici reality a bajky a protoe jejich autorkou je babika, dostaly název BABIBAJKY.

Ne kadá se povedla, písní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pesto doufám, e se najde i dost tená, kteí se zasmjí, souhlasn pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v nartnutém dji. Peji všem dobrou náladu.

 
Mara
 
* * *
 
To vám takhle jednou jedna malá holika ztratila rukaviky, které jí maminka koupila, aby jí nebyla zima, kdy se sákuje nebo staví snhuláka. Pišla dom celá zmrzlá a slziky jako korálky se jí koulely po tváikách… co já budu dlat, babiko, maminka se bude zlobit a mráz mn pokousá ruiky…
 
Babika vnuce uvaila lipový aj s medem, zabalila ji do chlupaté deky, z tajného úkrytu vytáhla pytlík s barevnými klubíky vlny, co jí zbyla od svetr, našla i jehlice, nasadila si na nos brejliky a dala se do pletení. Z klubíek ubývalo, jehlice vesele klapaly a oek pibývalo. Skládala se jedno vedle druhého a vesele spolu švitoila… to jsem rádo, ervené oko, e vás mám vedle sebe, pkn ke mn ladíte, pojte, udláme     hezký vzoreek, aby se rukaviky líbily.
 
Ne se holika probudila z dímoty, bylo všechno hotovo a maminka, která se práv vrátila z nákupu, se vbec nezlobila.
 
 
* * *
 
Tyhle staré pesýpací hodiny stály u tetí generaci na prádelníku u okna.  Obas z nich nkdo utel prach a otoil je vzhru nohama. To se jim moc nelíbilo, protoe pak zase mly tkou hlavu ze všeho toho písku a jen ekaly, a se pesype a ony si s hlavou lehounkou jako sklenná baka budou dál snít o ubíhajícím ase a cítit se dleit, e jsou to práv ony, kdo ho odmují.
 
Copak mohly vdt, e dávno tam jsou u jen pro parádu?!
 
* * *
                                                                      
Dvátka bývají velké parádnice u od malika a nikdo jim to neme mít za zlé, tak to píroda zaídila a tak to tedy musí být…
 
Tuhle si jedna malá enská nasadila ped zrcadlem maminin letní klobouk a rázem se ocitla v arovné zemi paní Módy. Vidla, jak se nakrucuje na módní pehlídce na vysokých podpatcích nejlepších mamininých stevík, lehounká sukýnka se jí vlní kolem kolínek, kolem krku tichounce cinkají zlaté etízky, roztomilá pusinka je nabarvena mamininou drahou rtnkou, oi arovn záí pod nekonenými asami a ona rozdává jemné úsmvy napravo  nalevo…To je potlesk! …A jak se všem líbí! …Dvee do svta se ped ní otevírají…
 
Kristapána, co t to, holka, napadlo, vdy mn polámeš podpatky a ten klobouk dej hned z hlavy, víš ty vbec, jak byl drahý?!
 
* * *
  
Byl jednou jeden kroukový zápisník, bydlel na kanceláském stole ve tináctém poschodí a ml pknou vyhlídku na msto.
 
Kdy ho donesli z obchodu, byl velice zvdavý, co do nho budou psát, tšil se na zajímavý román nebo aspo povídku, jene to byly samé vzkazy a poznámky co kdy kde a kdo a kam a komu a u koho s kým… popsaných stránek pibývalo a obas z nho nkterou vytrhli tak nešetrn, e jí kus zstal na krouku. Náš blok byl ím dál mrzutjší, ml pocit, e se minul povoláním a uvaoval dokonce o tom, e radji spadne do odpadkového koše.
 
Jednou ale jeho lovk vbhl do kanceláe, vrhl se k nmu, listoval tak rychle, e mu krouky ani nestaily a najednou vykikl: „Tady je to! Vdy jsem si to myslel! Ješt e t, bloku, mám!“ 
   
A v té chvíli blok pochopil, co je jeho úkolem na psacím stole.
 
* * *
                                                          
Byl jednou jeden tatínek a ten ml dva kluky a holiku.
Jak u tak dti mají ve zvyku, bhaly po dom, všude dlaly nepoádek, házely po sob hraky, které dostaly k Vánocm a poád jeely jako poárnická siréna. Kdy se k nim pidalo i veselé štn, líbilo se to všem, jen ne tatínkovi, co pišel unavený z práce. A protoe maminka si odešla popovídat k sousedce, vyrazil tatínek s dtmi do pírody.
 
Do lesa to nebylo daleko, vonly tam jahody na pasece, zpívali ptáci a bublal potek. Jen tatínek vdl, e támhle za tím velkým kovím stojí odjakiva perníková chaloupka. Ne si dti nalámou perníek, teba si tatínek staí odpoinout.
Jen aby se dom nevrátil sám!
 
Marie Zieglerová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 30.12.2017  06:36
 Datum
Jmno
Tma
 30.12.  06:36 Mara
 28.12.  22:09 Vesuvjana dky
 28.12.  21:44 JanH
 28.12.  19:06 zdenka
 28.12.  09:42 Von
 28.12.  07:43 miluna
 28.12.  07:43 Kvta