Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Doubravka,
ztra Ilona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O fotografování, aneb fotogenický fotograf Josef Hlinomaz
 
Málo platné - i kdy náš Mistr nevynikl jako fotograf, nelze mu upít, e byl skvostnou figurkou našich film. Hrával vtšinou menší role, ale reiséi by sotva našli skvlejší obsazení, a eknme si popravd, e zastínil asto i velmistry ped kamerou. Tak sám nikdy nemohu zapomenout na hospodské rvaky v "saloonech" Limonádového Joe. Ostatn v našich vzpomínkách paní ilustrátorka Olga Janíková neopomnla napíklad fotografii, na ní se Pepík s nespoutanou chutí a vášní zakousl i do houslí. 

Byl skvlým hospodským Palivcem, ale také šikovatelem Vakem, a nic bych nedal za to, e by byl nejskvlejším routem Balounem, kdyby ho reisér do této role obsadil. Pvabný byl ovšem pokadé, kdy ml hrát vandráky a loupeníky, a svou fotogenickou postavu skvle uplatnil i jako asistent psychiatra Chocholouška ve filmu "Jáchyme, ho ho do stroje." Kdy tedy ješt dnes na kdekoho chceme poslat Chocholouška, máme hned pedstavu o tom, jak nás v bílém plášti sebere Pepík Hlinomaz.
 
Kdy jsem pipravoval 52 setkání s Josefem Hlinomazem v dávno zaniklém Svt v obrazech, býval zapracován do jinak pestrého asopisu v podob osvující humorné postavy. Na dalších stránkách bývali ovšem také státníci, kteí se v tch asech, na poátku sedmdesátých let, líbali tím veleji, ím víc se nám eklovali. Vzpomínám si, jak jsme jednou hodnotili píjezd Brenva do Prahy. 

Na letišti jej vítal Gustav Husák, a hubiky jen mlaskaly. hned na levou, hned na pravou tvá, potom si to ješt zopakovali, a scéna konila velým, skoro bych ekl francouzským polibkem ústa na ústa. "Ti dobytkové se políbili celkem desetkrát", pravil Hlinomaz, kdy jsme listovali novinami. 

"No uárna to byla", odvtil jsem, "ale s tím potem (a na poty byl Pepík slabý, jak sám piznával) to nesedí. Bylo tch polibk jen pt", namítl jsem. Ale on na to: "Tak to tedy ne. Musíme poítat  e byli dva, pokadé si mlaskl jak Husák, tak Brenv, take dvakrát pt je deset." 

A tak, i kdy sám jako fotograf moc nevynikl, málo platné, jako hodnotitel historických a filmov doloitelných scén, byl Hlinomaz mistrem nad mistry. Nahlédnte, jak on sám své fotoumní hodnotí:
Tak tedy: Jestli fotografuju? Taky jsem s tím zaal. Jednoho dne ocitl jsem se v Odse, abych se odtamtud plavil lodí do Tunisu. A co nevidím, kdekdo z té naší výpravy má kolem krku emen a na emeni aparát. Nkteí turisté mli jich nkolik a vypadali jako všák na aparáty za výkladní skíní.

Takový turista má aparát na ernobílý film, aparát na barevný film, aparát na barevné diapozitivy, apartát na plastické barevné snímky pro výrobu kotou do kukátek na koukání na barevné plastické obrázky a aparát na filmování, tedy na výrobu film pro domácí biograf, v nm hraje hlavní roli vlastní cho, nebo cho sama filmovati neumí a jsou z toho potom snímky a la cho na oslu, cho na kráejícím velblouzaostili bu na nco nebo na nekoneno. Ale kdy ten turista, co mi tam dával film, nebyl po ruce a oni se mdu, cho smlouvající s Arabem v turbanu, cho s melounem, cho s Mamelukem, cho obklopená domorodými dtmi touícími po cigaret, cho po kotníky v moi, cho po kolena v moi, hlava choti v moi a naopak, cho s melounem na poušti, pod oranovníkem, pod datlovníkem, pod fíkovníkem, na lodi, za lodí, ped lodí a pod lodí, cho v Kartágu a opt chotiny nohy koukají z vody a voda tee z vyléznuvší choti z vody, cho pije kafe a cho v Orient zakuuje vodní dýmku.
 
Tenhleten manel donutil pak jednou cho, aby lezla na bárku, a cho spadla do vody v letních šatekách a celý den spolu nemluvili a pan cho si zapomnl votrávenou cho vyfotit, ale moná, e ani nechtl, byla by ješt votrávenjší.
 
Dychtiv tchto radstek, zakoupil jsem si v Odse aparát Ljubitel a zapoal jsem s fotografováním. Ochotní spoluturisté mi do aparátu vloili film, naídili mi expozici, vyptávali, kolik mám din a šajner a já nevdl, tak jsem nakonec zaostil na nekoneno a fotil jsem všude všechno - a víte, e to všechno dobe dopadlo?
 
A tak po návratu opatil jsem se Exaktou Varex (ješt ji mám schovanou i s Ljubitelem) a dal jsem se do toho. Jene zas mi tam museli dávat film a zase mi museli radit. Mám i expozimetr. Ale zjistil jsem, e nemám dost inteligence, abych pochopil, co ty íslice znamenají a co znamenají podobné íslice na objektivu, kde je jich snad ješt mnohem víc. 
A na tom aparát je tolik makátek, otáítek a nakrucovátek, e jsem si to nikdy nezapamatoval, a tak po uritých zkušenostech pestal jsem aparáty s sebou vozit. Za prvé to furt pekáí, za druhé se to furt nkde zapomene, za tetí musíte nkoho votravovat, aby vám tam dal film a aby vám exponoval, a za tvrté si pak dáte udlat snímky, jimi jste sice nadšen, ale které se vám díve i pozdji ztratí i s tím filmem, a u je nikdy neuvidíte a nenajdete, nanejvýš kdy hledáte nco úpln jiného. A tak se na n po letech podíváte a pak u se ztratí navdy. Za páté, kdy necháte nkde aparát leet, je pravdpodobné, e ho nkdo ukradne.
 
Le poštstí-li se vám nkdy fotografovati dámu jen tak beze všeho, jak byla stvoena, výsledek je bu erná víla ve tm neznámého pvodu, anebo se musíte poradit s odborníkem. Jene, kdy se s takovými vydaenými snímky nkde pochlubíte, je pravdpodobné, e vám je nkdo ukradne. Abyste tomu pedešli, schováte si ty snímky tak, e u je nikdy nenajdete, film rovn, a stejn vám zbude jenom ta vzpomínka a tu byste mli i bez fotografování, nebo nejen fotografováním iv je lovk v souvislosti s dámami, není-li pravda?
 
A tak si myslím, e pece jenom nejlepší je, kdy fotografuje nkdo, kdo to umí. Jednak tch fotografií na svt musí být tolik, e se to neme náleit uplatnit. a za druhé, za tetí, za tvrté, za páté a tak dále, do nekonena... ledae, a u prý nco takového existuje, Japonci to vykoumali, fotografický aparát pro vola. To je mj pípad. poteboval bych aparát s nkolika roboty a s vtším potem kybernet a s jedním robotem navíc, který v pípad, e bych aparát zapomnl, by vykikoval: "Vole!" nebo aspo "Blboune, zase jsi m zapomnl!" Eventuáln v Neapoli mohl by vykikovat "Zlodj, chyte ho!" Italsky samozejm. S Neapolí, jak u víte, mám toti ty nejošklivjší zkušenosti. Ješt, e jsem tam neml aparát.
 
Slavomír Pejoch-Ravik
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
 
 Datum
Jmno
Tma