Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lucie,
ztra Ldie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

RESTITUCE
 
Potkal jsem v Praze, v malém bistru v budov Domu armády, známého, se kterým jsem se nevidl dobrých tyicet let. Byl poád stejn závistivý jako tenkrát, kdy mne vidl vystupovat z mercedesu v Lidicích. Mysle, e je mj. Zatím mne pouze svezl jeden bohatý majitel kolotoe, kterému jsem ukázal cestu do Bušthradu. Nechal jsem ho pi tom.
„Jak se máš,“ zaal rozhovor, „jsi njak šedivej! To je doba, co? Lepší to bylo za komunist. Te se jenom krade a slušnej lovk aby se chodil pást.“
Mlel jsem a myslel na to, jak byl ped léty zavený za rozkrádání v masn.
„Ty se máš urit dobe,“ ekl s kyselým úsmvem.
„Mám,“ pikývl jsem.
„A co dláš, vrátili ti taky továrnu?“ Akoli jsem nevdl, kde pišel na to, e jsme mli továrnu, protoe táta byl truhlá a maminka sluebná, pikývl jsem.
„Jo, vrátili nám v restituci továrnu.“
„Jakou?“ zachraptl s falešným úsmvem. A já zaal vymýšlet jednu ze svých velkých lí.
„Mj dda ml malou továrniku na rakve. Zbylo jich ješt ve sklad šedesát. A druhý dda ml malou továrniku na výrobu praek…“
 
„Ty vóóóle, to jsem nevdl,“ neskrýval svj údiv známý z mládí, „a co s tím   dláš, továrníku?“
Chvíli jsem pemýšlel a moje zlomyslná hlava pokraovala v produkci:
Tch praek bylo sto dvacet. A protoe rakve mají dv plky, udlali jsme z nich sto dvacet pramic pro rekreanty a chatae u eky Berounky.“
„A co s tma prakama?“ zvdav se ptal mj starý známý.
 

„Z tch jsme udlali noní stolky do chat a penzion. A tch sto dvacet motor jsme dali na ty pramice, aby lidi nemuseli veslovat!“
Chvíli civl jako blázen, cukal oboím a u zjevn závistiv zasykl:
„Na tom jste museli trhnout pknej balík!“ Pikývl jsem. Náhle pokril oboí a zeptal se m nechápav:
„Ale vdy na ece není proud!“
Usmál jsem se: „Na kadé ece je proud!“
 

* * *  

ROZDLOVSKÉ NATURÁLIE

Paní zubaku znal kadý v Rozdlov i v okolí. Byla válka, jídla bylo málo, penz také a zuby bolely jako v míru. Kdy se ozvou, je jedno, jestli vládne Hitler nebo Stalin.

Paní zubaka vdla, e k ní nechodí ádní bohái. Protoe mla dobré srdce a také znala svou starší klientelu, které se zuby viklají a padají tém jako vlasy, nebrala si peníze. Brala naturálie. Ten pinesl pytlík mouky, tamten kus špeku, onen bochníek kozího sýru, nkdo jablka nebo zeleninu.


Paní doktorka se se všemi dohodla, a kdy nkdo neml vbec nic, stailo jí podkování. Aby usnadnila pístup do své ordinace, vyvsila v ekárn vlastnorun stvoený veliký nápis:
TAHÁM ST ARÉ KOENY ZA VEJCE!

 
 

Z knihy "Pojte se smát", kterou vydalo nakladatelství PRAGOLINE
 
Josef Fousek
 
* * *
Koláe Marie Zieglerová

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 04.09.2017  13:28
 Datum
Jmno
Tma
 04.09.  13:28 Vclav
 04.09.  13:28 Vclav
 04.09.  13:14 olga.jankov
 04.09.  11:48 Von
 04.09.  09:29 ferbl