Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lucie,
ztra Ldie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Na státní hranici
 
Nkolik msíc ped nnou sametovou revolucí jsme vyjeli na Západ. Miloslav Šimek, Jií Krampol a já. Tšil jsem se do zem za drátným plotem. Vycestoval jsem na vysnný Západ poprvé, kdy mi bylo tyicet osm let. Byl jsem jako ten švec v Pyšné princezn, co si chodil povyskoit  a zazpívat za hranici do sousední zem. Do prohlášení jsme napsali, e jedeme na svatbu. Samozejm, e jsme jeli hrát pro exulanty, kteí bolšána opustili bez jeho souhlasu.

Na hranici se Spolkovou republikou Nmecko jsme stáli sami. Venku nevlídné poasí, mrholilo a foukal studený vítr. Slávek Šimek, náš šéf, se na mne ohlédl a dával mi diplomatické rady:
„Pepo, prosím t, chápej, - jseš od pohledu podezelej, kam pijdeš. Vdy se znáš. Se vzádu jako puta a ani nedutej. Me být mezi nima njakej vl a nepustí nás nikam!“

Jirka Krampol pikývl: „Pepo, ádný provokace! Chápej!“ vdl jsem, e moji kamarádi mají pravdu. Tenkrát nebylo moudrý ertovat se státními orgány. A to ješt na státní hranici. Ale trochu mne to urazilo, e mne mají za takové trdlo. Konen k nám pistoupil jeden z hraniní kontroly, a kdy poznal známé tváe z televize, ekl to dalším. Okolo našeho auta se semkl hezký hlouek. Málem chtli, aby Jirka se Slávkem pedvedli Suria Maria. Vesele se na nás smáli a já zaryt mlel. Jeden malý policajt, kapitán, se tém nesmál. Ironicky nás pozoroval a nezdálo se mu mé mlení. Pokadé, kdy se na mne podíval, sklopil jsem oi a dlal blb nevinného.

„Pokejte, kluci,“ íkal jsem si v duchu, „chtli jste, abych se choval jako puta, tak vám to pedvedu. U jsem byl tak podezelý, e si toho všiml i Slávek.

„Pepo,“ zašeptal s rukou u úst, „prosím t, neblbni a aspo nco ekni. Jseš podezelej!“

 

Ve chvíli ticha jsem nahlas oslovil z oteveného okénka auta toho malého kapitána:
„Soudruhu strámiste, e se nesmí pes státní hranici pašovat kokain a marihuana?“
Kapitán vyteštil oi a zasípal:
„To víte, e ne!“ Pokynul jsem Jirkovi a Slávkovi významn rukou:
„Vidíte, kluci, já jsem vám to íkal!“

Na té hranici v Rozvadov jsme stáli ješt za dv hodiny.
 
Z knihy "Pojte se smát", kterou vydalo nakladatelství PRAGOLINE
 
Josef Fousek
* * *
Kolá Marie Zieglerová

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 28.08.2017  17:05
 Datum
Jmno
Tma
 28.08.  17:05 ferbl
 28.08.  16:12 Bohumil Pan Olze ...
 28.08.  13:27 oga jankov
 28.08.  09:53 Von
 28.08.  08:51 ferbl