Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Brigita,
ztra Sabina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak se pavouk Macek do Kolína vrátil...
 
„Vyprávj mi njakou bajku, “ zafukal  jednou ped spaním mj Kolja.
„Bajku? A o em?“
„Teba o tom pavoukovi! Beztak jsi mi slíbil pokraovaní, a sliby se mají dodrovat!” adonil jako malé štn. „A vbec – pro nenapíšeš taky bajku o mn?“
„Dobe, dobe, tak u si lehni a poslouchej!“ nevydrel jsem jeho neodolateln smutný pohled a spustil:
„Bylo asné ráno, ponkud však jiné ne rána pedešlá. Den pedtím bylo toti za mým oknem u úplné svtlo, a dnes se teprve zaínalo rozednívat. Z lehkého spánku m náhle probudilo silné mlaskání. U zase m otravuje, otrapa jeden! Pomyslel jsem si trochu nevrle. Pitom jsem ospale šmátral po polštái, abych našel toho domácího mlaskouna a ujistil ho nkolikerým podrbáním mezi ušima, e ho mám poád stejn rád a e bych ho nikomu nedal, ani neprodal.”
„Jéje, tak tys podezíval m?” ozval se pobaven Kolja.
„Jen ekni, e m obas takhle nebudíš! Klidn mi poloíš chlupatou palici na polštá, zaneš mi do ucha mlaskat a adoníš o pomazlení!”
„Ale vdycky ohledupln a tiše, abych t nevzbudil,” málem se urazil Kolja.
„Jo. A potom zaneš pidávat do fortissima a pokrauješ tak dlouho, dokud se ti nepodaí m úpln a poádn vytrhnout ze spaní. No ale nic ve zlém, bez tvého buzení, by to snad ani nebylo to pravé ráno,” rychle jsem si Kolju udoboval.
„Tentokrát jsem šmátral po polštái marn, tvoje uši nikde! A tak jsem se rychle probral, rozsvítil a vyskoil z postele – a v tu ránu to nepíjemné mlaskání pestalo. To u jsem se trochu vystrašil, ale po pvodci tch pazvuk jako by se zem slehla.”
„Snad ses nebál? Copak nemáš hlídae? Copak bych z toho netvora v tu ránu nenadlal ízky?”
„A nevytahuješ se trochu? Spal jsi jako zabitý, spokojen oddychoval a nevzbudilo t ani svtlo!”
„Vrátil jsem se do postele a snail se usnout. Noní mra, prolétlo mi ješt hlavou. Kdy u jsem se skoro propadal do té své dímoty, slyším opt zetelné zamlaskání. Já snad toho psa perazím, on mi to urit dlá naschvál a pedstírá, komediant jeden, e spí! Vyletl jsem navztekaný opt z postele.“
 
Tady se u Kolja zaal popadat smíchy za bicho. Tm, co mého psa neznají, musím vysvtlit, e si navzájem dláme z lásky rzné drobné naschvály. Kdy u pak toho má naše panika dost a zasáhne, tak nahodíme takový nevinný kuku, e chudák neví, na em je.
 
„Tak jsem tedy znovu vstal a rozsvítil, ale vte nevte, Kolja spal opravdu jako devo a snad ješt tvrdším spánkem ne pedtím. Napadlo m podívat se do okna a vtom moment ve mn hrklo jak v babiiných kukakách! Pímo na sklenné tabuli byl doslova pilepený mj pavouk Macek a za jeho zády vstával bílý den. A hele, Macek! To mlaskání se nauil od mého psa! napadlo m. Vypadal vystrašen, byl celý unavený a pohublý, co na nm zstalo z pvodní podoby, byla snad jen dlouhá proukovaná noiska, kterými se pidroval rámu okna, aby nespadl.  Vše nasvdovalo tomu, e asi zane za chvíli plakat, a plá a brek, a lidský nebo zvíecí, je to poslední, co snesu. Mluvit se ješt nenauil, ale vidl jsem mu na oích, e prosí o odpuštní. Pro jistotu jsem Macka obešel a vyšel ven, abych si ho ze zahrady prohlédl poádn a ze všech stran.
 
Záda ml po dlouhé cest trochu zaprášená, ale jinak byl v poádku. Nco jsem však pece zjistil! Macek nepišel sám! Pitáhl s sebou drobnou štíhlou pavouici, ta byla zavšená ve své nylonové hedvábné punoše kousek pod ním a elegantn, ba práv svdn se v ní vlnila a pohupovala. Nevím, co jí to ten mj pavouk nasliboval, e s ním pivandrovala a z takové dálky, nejspíš dobré bydlo.
 
Kde jsi se, ty stará vojno flákal? spustil jsem na nj tém radostn. Co bych zapíral, byl jsem trochu namkko. Macek neodpovdl, jenom poád samou radostí víc a víc mlaskal, a slintal jak blázen.”
 
„Jo. A kdyby ml ocas, tak by s ním radostí vrtl,” zasáhl v té chvíli zase Kolja. „Komu to chceš namluvit? Dovedeš si pedstavit pavouka s ocasem? Pavouka, který navíc ješt mluví? Já ne!”

„To se tedy budeš, brachu, divit! Ten náš pavouk sice také nemluví, ale zato ovládá poíta! Nevíš? Tak si vzpome, jak si naposledy, krátce pedtím ne zmizel, objednal pes mj internet provazolezeckou sí! Tu jsem pak musel zaplatit ze svého. Pozdji jsem se od jednoho nejmenovaného vysoce postaveného policejního úedníka v Kolín nad Rýnem dovdl, e Macek tu provazolezeckou sí v jednom íním pístavu vymnil za rybáskou, ale ta mu byla houby platná, ponvad ryby ve vzduchu nelítají.
 
Tak trochu rozradostnn, e se mi Macek vrátil zpátky, dokonce zejm pouen, e ani ve svt není moné bez pomoci druhých peít, jsem mu zaal já bláhový otcovsky domlouvat. Tak hochu, mám t zase zpátky, ale pamatuj si jedno, e o denní svtlo se s tebou dlit nehodlám. Chceš-li u mne zstat, tak se pesthuj do té bízy na druhou stranu, ale jen se svou sítí, tu rybáskou, co jsi odnkud pitáh, necháš tady. Tam je místa dost i pro tvou pavouici, a kdy m budeš potebovat, tak víš, kde m najdeš. Sice si to nezaslouíš, problém ses mi nadlal a dost, ale pesto ti pomu, ve štychu t nenechám! Jene dneska to spolu udláme jinak, ode dneška ti budu íkat jen istou pravdu!
 
Zdá se, e Macek nic nepochopil, a kdy jsem pišel odpoledne z práce dom, tak opt zmizel, dokonce i s tou rybáskou sítí. Jediné, co mi nechal za oknem, byla jeho pavouí druka. Kouká po mn koketn, snad se i usmívá a dál se na své houpace lehce pohupuje. Ty jedna krasavice, pomyslel jsem si, nepoítej s tím, e m dostaneš do svých sítí! Abych dopadl jako ty, kdy jsi naletla Mackovi? Ne, to se bohdá nestane!“
 

Dovyprávl jsem a ani jsem si nevšimnul, jestli mou bajku Kolja vyslechl celou, asi ne – odfukoval spokojen jako malé dít. Ale co, najednou vidím, jak otevel jedno oko, pak druhé a huba se mu rozesmála štstím, vdy slyšel bajku, kde bylo taky nco o nm. Byl nesmírn šastný.  
 
Pokraování zítra...
Já na Macka a Macek na mne… 
 
Václav idek
* * *
Z knihy Václava idka a Blanky Kubešové Kolja... to neznáte mého psa!”
Foto  pro SeniorTip © Václav idek
Míšenka, krasavice z Pekingu (Blanka Kubešová)
ivot na psí kníku (Václav idek)
Vildóóó k noze! (Václav idek)
Naše Jessy aneb vliv psa na polidštní lovka (Jaroslav Vlach)
Mj pes má rád drobeky…(Vlastimil Brodský)
Pro nkteí dvounoci ijí na psí kníku? ! (Václav idek)
Jak si psi ochoili lidi (Jaroslav Kovaíek)
Psí rozhovory (Josef Fousek)
Louení se psem (Jaroslav Kovaíek)
Mj ivot s fenkou Anny (Petr Hromádko)
Mla Kolinka obdivuhodnou duši? (Emilie Krulíková)
Bojare, Bojare…! (Radovan Lukavský)
Medvídek, Montík a kolekái (Blanka Kubešová)
Nesahejte na nj, patrn má blechy! (Pavlína Filipovská)
Hajný ve slubách ertíka Bertíka (Zdenk Hajný)
Láska na první pohled (Ctirad Pánek)
Óda na Kaenku (Jana Reichová)
Moje baby Jesty (Stella Májová)
Moji pejskové  (Miloš Nesvadba)
Andulka, Fanynka, Boenka (Soa ervená)
Vzpomínka na Neru (Miloslav Švandrlík)
S tím Švandrlíkem musí bejt švanda (Miloslav Švandrlík)
O psí cestománii (Václav idek)
Nuda?... aneb Chlapeek a jeho štteek (Václav idek)
Objevilo se štn (Marta Kubišová)
Mají netopýi psí duši? (Kvta Fialová)
Rufík a Všichni moji dobí rodáci (Vojtch Jasný)
Jen rolnika cinkla a on tam stál...(Marina Huvárová)
Náš Profesor (Alice Frostová)
Parák (Milan Dibák)
Jakub a Cedrik (Zuzana Trankovská)

Psí láska (Olga Wister)
Nudle dlouhá ušatá (Blanka Kubešová)
Méa Béa (Eva Stíovská)
Felísek z TURISTY (Svatava Pátková)
Pes, bytost záhadná (Jií Suchý)


Komente
Posledn koment: 19.08.2017  17:29
 Datum
Jmno
Tma
 19.08.  17:29 Von
 18.08.  13:30 olga jankov