Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Sliby – chyby
 
 „Neslibuj, e vykonáš, nehonos se, es vykonal, ale ponech svým skutkm, aby za tebe mluvily.“
 
Jan Amos Komenský

 
„Nikdy neslibuj, co nemeš splnit,“ íká v jedné chvíli Vito Corleone, mafiánský boss v knize Maria Puza s  názvem Kmotr. Kdy jsem osudy famílie Corleon etl podruhé (a nikoli naposledy), zaal jsem si podobné výroky zaznamenávat na kousek papíru a posléze z tch útrk vytvoil jakési „dvacatero“, které jsem si pilepil na dvee šatní skín a koukám se na n te kadé ráno hned po probuzení. Skrývají v sob inspirativní moudrost. I kdy pravda, uplatování nkterých z nich je lehce ošemetné, nehodlám-li se dostat do kíku s mui zákona.
 
To se však rozhodn netýká na zaátku uvedené vty. Dokonce jsem si ji ješt rozšíil o dovtek: „…ani nechceš splnit.“ Nezakoenilo se nám nadarmo hluboko pod kí struné, le nanejvýš výstiné spojení: Sliby-chyby. Kadý hned slibuje hory doly, jene skutek, jak u to tak bývá, asto utekl. Jeliko jsem povaha vzntlivá a umanut zásadová, vdy m takový planý a nenaplnný slib vytoí a ješt dlouho potom doutnám jako Vesuv ped zniením Pompejí. Sám se snaím podobného selhání vyvarovat, jak jen to jde.
 
Není toti na škodu v duchu zauvaovat, jestli to i ono nejen mu, ale hlavn i chci splnit, ne to nkomu odkývnu. Komu by se nad tím ovšem chtlo hloubat. Nebo pro vbec pemýšlet o tom, co bude, te nco slíbím a ono se uvidí. Nebo to slíbím, aby se neeklo. Jen tak. i z dvodu oekávání. A vbec… co na tom záleí? asem se to zapomene! Kdy se k tomu nebudeme vracet, ono to samo vyhnije. Vyšumí. A v nejhorším prost zalezeme jako hlemý do ulity a pokáme, a se to peene.

 
 
Dlat mrtvého brouka je pece skvlá a nenároná taktika! Sliby nic nestojí. Je to pouze pár slov, které nám pejdou pes rty a po pár sekundách odezní. Skuten se to tak me zdát, jene pi bliším zkoumání zjistíme, e se nejedná tak docela o pravdivé tvrzení. Neplnní slib nás toti nco stojí. Naši est! Ale co je to est? K emu je vlastn dobrá? Nic si za ni nekoupím, ani litr benzínu do auta. Pesto platí za jednu z nejcennjších vcí, kterou se me lovk pyšnit. V nkterých dobách a kulturách znamenala dokonce víc ne samotný ivot – radji ho ztratit, ne pijít o est.
 
Jist není nutné nikoho zatracovat jen za to, e jednou nedodrí, co slíbil. Navíc pokud se vyskytnou objektivní dvody, pro to nebylo v jeho silách, nebo kdy – a to je ješt lepší – sám podá vysvtlení, pípadn se omluví, je-li omluva na míst. Jene mnohem astji se setkáváme s tím, e se lidé jednoduše vykašlou (diplomaticky eeno) na to, co slíbili. Neeší to, nezajímá je to. asto dokonce i zapomenout, take pokud v sob najdete ješt tolik síly a vle jim jejich slib pipomenout, tváí se na vás tak nechápav, e málem uvíte, e jste si to snad sami vymysleli. Pokud nkdo zklame jednou, dvakrát, tikrát… pokud zklame podesáté a zase… co s takovým ovkem? K emu je, kdy se na nj nelze spolehnout, kdy mu nelze vit, a donutí-li nás okolnosti s ním spolupracovat, radji udláme všechno sami, protoe asi ani on sám netuší, jestli úkol splní, i nesplní, jestli vas nebo pozd…
 
Mu se jen ptát, jestli se jedná o jev rozšíený pouze v echách nebo celosvtov. Ale narazit zde na lovka, který jen slep neplácá do vtru, pedstavuje vru tký úkol. Pár lidí, moná deset ze sta? A to je docela málo. Na druhou stranu to staí, kdy se s tím lovk nauí kalkulovat a pracovat. Jene to nic nemní na tom, jaký smutek na duši to zpsobuje práv u tch, kteí ví, e podání ruky stále ješt nco znamená. Tady ne. Tady se z toho stal jen prázdný pojem. Samozejm, co se dje nyní, dlo se i v minulosti. Nejen sliby a písahy, ale i smlouvy a listiny nemly mnohdy vtší cenu ne papír, na nm je zvnila ruka písaova. Nicmén pece bych zde spatoval jistý rozdíl. Díve se porušení i nedodrení slova chápalo jako provinní. Provinní proti cti, proti Bohu, proti tradicím a zvykm. A bylo lidmi odsuzováno. Dnes? Dnes je to kadému putna. Nikdo se nad tím nepozastavuje, nikoho to nezajímá, nikdo to neeší. Stala se z toho norma.
 
Tomáš Záecký
* * *
Zobrazit všechny lánky autora
 


Komente
Posledn koment: 18.08.2017  18:11
 Datum
Jmno
Tma
 18.08.  18:11 ferbl
 18.08.  12:24 Vclav
 18.08.  11:52 Jana Reichov
 18.08.  08:32 Von