Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Johana,
ztra Bohuslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Podzemní msto
 
Polákv román Podzemní msto nemá souvislou djovou linii, spíš jsou to obrázky ze ivota voják v zákopech na nehýbající se ruské front kdesi na Volyni. Ústední postavou  je a do poloviny románu vojín Maštalí, který projevuje obchodní nadání i v tomto podzemním mst. Znovu se setkáváme se Štdrým, Wachtlem („v dunivém hlase Wachtla se ozýval velitel hasiské jednoty, zpvák a piják piva“), Rabochem, starostou msta knihkupcem Oktávcem („ješt stále prochází ulicemi okresního msta s loveckou puškou, následován kivonohým jamníkem“), správcem Wagenknechtem („dbal toho, aby zákop byl istý jako ulice v okresním mst“) i ctiádostivým  uitelem  Králem, te u poruíkem, poznáváme i nové postavy  jednoroáka Bureše, vojína Andrlíka a cukráe Trachtu, etae Náhlovského, ale taky Habtína, nkdejšího zloince, nyní však ve zkarikované podob jako rakouského váleného hrdinu. Dozvídáme se i o organizované návštv voják v nevstinci...
 
V ervenci roce 2010 jsem poslouchal vyprávní 91letého Rychnováka o jeho otci Quidovi Stedovi, který Polákovo Podzemní msto proil na vlastní ki v krábnech (z nmeckého Graben = píkopy, zákopy). Pvodem z Hronova, synovi vyueného sklenáe a umleckého malíe skla, který ve Vídni vystudoval obchodní školu wertheimku. Tsn ped 1. svtovou válkou byl jednou idovskou hronovskou firmou poslán na ti roky do Srbska, kde se v Galée otevírala textilní fabrika, a tam ho zastihla mobilizace. Narukoval do eské Lípy, tehdy nmeckého msta, stejn jako rychnovští rekruti i Karel Poláek. Se stejným královéhradeckým plukem v XVI. Marschkumpanie šel na frontu do Ruska a i on tam v eském a Ruském Malín v onch krábnech proil skoro dva roky. „Jene pak se dostávali k moci komunisti, na ruské front to zaalo krachat. Vojáci o sob vdli, e tam jsou Rusové a támhle eši, chodili s Rusy ke spolené studánce pro vodu.
 
Tatínek íkal, e to, co Poláek popisoval, bylo naprosto pravdivé a pesné. K té knize se vracel nejastji, sám vyprávl o zvláštní vci z doby konce srbské fronty.

S kamarádem udlali plakát a šli ho povsit na dráty u zákop,  aby Rusové vdli, e to krachá. Oni je ale ostelovali,  kamarádovi vystelili oko, a protoe byla píšerná zima, tu noc proili na míst. Pak  kamaráda táhl  zpátky, tce se pitom nastydl, a se dostal do špitálu ve Vladimiru Volynském. Tam prodlal ledvinový záchvat, a protoe se to dostalo k srdci, zemel a dali ho do márnice. On se tam ale v noci pod lajntuchem probudil, ml na prsou modlitební kníku a ruce svázané rencem, ješt ho mám schovaný. Nahej se z márnice dostal, zabouchal na dvee k jeptiškám, ty ekly, e to je zázrak a a se jde pomodlit. To odmítl, a protoe byl zmrzlý, chtl do postele a ony – uraené – ho nechaly bez pomoci. Naštstí pišel nmecký knz polského pvodu, a protoe táta byl nminá, tak se s ním dohodl, fará mu dal napít a zachránil ho.
 
Z polního špitálu se dostal na doléení do Krakova, z nemocnice ho poslali na krakovské nádraí, s plnou polní a flintou nastupoval do elektriky, ale dostat se do ní nemohl. Na chodníku stál njaký plukovník, ten tu elektriku zastavil, všichni museli vystoupit a elektrika ho samotného – tce nemocného s ledvinami - odvezla na nádraí. Dojel a do eské Lípy, tam za ním do špitálu pijela maminka, a protoe spolu chodili a psali si, vzali se a v roce 1919 jsem se narodil já,“ dodal Zbyšek Steda.
 
Tady koní pravdivý píbh z podzemního msta. Quido Steda pak byl po 25 let jednatelem hronovského divadelního spolku, ale radji nechme vyprávt jeho 91letého syna Zbyška:
„Táta zpoátku ochotníky nenávidl, protoe všichni u nás z mamininy strany hráli. Pesto od roku 1921 dlal jednatele divadelního spolku. Traduje se, e ochotníci oslavovali kadé Jiráskovy narozeniny, pi oslavách jeho sedmdesátin uspoádali pod Homolkou velké pedstavení v divadle v pírod, kde zahráli erstv napsanou autorovu hru Otec.
 
A tehdy vznikla myšlenka nco pro Mistra Jiráska udlat. Parta, která se rekrutovala z tohoto pedstavení, pišla asi v roce 1924 s nápadem postavit v Hronov divadlo. Ustavilo se drustvo pro jeho postavení, a e se Jirásek 28. srpna 1928 zúastnil kladení základního kamene, to se ví, je z toho fotografie. Tam pece pronesl „A to dílo budi poehnané“, te to je napsáno u vchodu do Jiráskova divadla. Ale co se neví:  V íjnu 1929 bylo jevišt jevištm, hledišt v hrubé stavb, ale nahoru nic. My - táta, strejda, pedseda spolku doktor Kudrná a já - stáli na jevišti, kdy kolem jel Jirásek se svým šoférem Klugarem. Pan doktor Mistrovo auto  zastavil a  Jiráskovi pak ukazovali, kde co je. „To jste mn udlali radost,“ ekl a píšern je chválil, a doktor Kudrná ukázal nahoru: „Miste, tadyhle bude Vaše estná lóe, ale budete tam mít i záchodek (ml problémy s prostatou).“ Jiráska pak odvedli k autu, vdycky odjídl v íjnu do Prahy, a tam píští rok v beznu umel. Na otevení byla obrovská oslava - já byl vle, bylo tam pl vlády, otvíral ho ministr vnitra Juraj Slávik. A v divadle se hrálo – krom jednoho roku –  i za války, ale to u vznikaly tenice s kulturträgry ve slubách okupaní moci v Náchod,“ vyprávl  Zbyšek Steda.
 
Co k  tomu mám dodat? Rudolf Kudrná byl potomek ochotníka, o kterém píše Jirásek v kronice U nás, jinak bratranec rychnovského starosty eka Langera. A e tento iniciativní Rudla, který všecko organizoval, ale zpíval špatn, byl jedním ze zakladatel Kocourkovských uitel, u pomalu nikdo neví.  
 
Tady koní záznam vyprávní o podzemním mst támhle daleko na ruské front v 1. svtové válce a navíc o hronovském divadle. Zbyšek Steda se narodil 9. srpna 1919.
 
Josef Krám
* * *
Zobrazit všechny lánky autora
 


Komente
 
 Datum
Jmno
Tma