Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Anna,
ztra Vroslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.

 
ivot tropí hlouposti, aneb mé ivotní paradoxy a renoncy (61) Múzy
 
Nevím, kde se ve mn bere ta odvaha, i spíše drzost, ale protoe se ta obávaná skleróza opravdu nezadriteln blíí, dovolím si nyní nco neuvitelného. V nkolika následujících „Paradoxech“ zde uvedu nco, co by se dalo snad nazvat – paradoxy a renoncy „umlecké“. e jsou zde uvozovky opt zcela na míst, to jist neteba zdrazovat. Chtl bych toti milému eventuelnímu tenástvu popsat, jak má malikost byla postiena jednotlivými múzami.
 
 
Múzy
                                            
Sice vím, e tyto ochránkyn umní sídlily na Parnasu, ale v pamti mi uvízla jména jen ty z nich - Erató, Kaliopé, Thálie a Terpsychoré. V encyklopedii jsem si osvil pam a zjistil jsem, e múzy byly dcery boha Dia a bohyn pamti Mnémosyné, a e jich bylo dokonce devt!
 
Erató jako bohyn milostného básnictví m trochu oslovovala jen v mládí, a to ješt vtšinou pouze pasivn. Teba ve francouzské poezii v pekladu Karla apka a dále mne pímo uaroval také skvlý verš ze hry Ze ivota hmyzu, který pronáší motýl apatura iris -
 
Jen dol, dol spt, to meta vytouená,
svt chce být polosvt, ena - být poloena!
 
Docela by m zajímalo, který z bratr apkových to vymyslel. Z novjších francouzských básník mn samozejm „sedl“ Prevért se svými Temi sirkami, z našich pak Vrchlický, v pubert jeho „choulostivé“ básn a pozdji peklad Rostandova Cyrana, nco z Nezvala – krom jeho Zpvu míru, který jsme se na gymnasiu rozporcovan uili nazpam, vtšina básní Seifertových a poesii Jiího Suchého i Jiího áka také mu. No – a co se týe aktivního polibku Erató, moná bych sem mohl zaadit nkolik svých kratikých pokus. Nejprve pele-mele jakýchsi absolutních rým:
 
Rýmy lascivní
 
Nevíme jist, zda lze, i nelze-li, laskat svou lásku, lze-li do zelí!
Sice nerad, pesto udám, e ml vdycky štstí u dam.
Kdy se krásné dívky myjí, jen tko se sprchy míjí.
Sotva zaali si tykat, hodiny pestaly tikat.
S chlípn pivenými víky rychle sfoukl všechny svíky.
Mnozí s tváí zkrušenou enou se jen za enou.
A tím vším je vinno, jablko Evino!                              
 
Další snad i mravokárná híka je pak z jiného soudku:
 
Bez názvu
 
Kdy ena vdaná je a neví, co by chtla,
kdy nejistota hárá v její duši,
tu zane pomýšlet na cizí muná tla,
v bláhovém domnní, e v dnešní dob se to sluší!
 
Je a neuvitelné, jak ta lidská pam funguje selektivn a nkdy zcela náhodn! Opt mi to nikdo nemusí vit, ale jestlie nevím, kdy vzniklo toto tyverší, tak vím tém naprosto pesn, e následující nejen text, ale dokonce i melodii jsem hodil na papír v roce 1970, kdy byla umlena Marta Kubišová. Samozejm jsem si nikdy netroufl nkam to poslat, ne kvli papalášm, ale proto, e jsem nevdl kam, a stydl jsem se pátrat! A si ty íkánky petete, uvidíte, e má sebekritika byla tehdy na míst a teprve nyní, kdy jsem u odhalil tolik svých literárních pein, je mi to jedno a u se prost nestydím.
 
Marn
 
Bledý msíc na nebi se houpá, v okn sedím, slzy polykám,
íkám si, e nesmím být tak hloupá, marn se s tou tíí potýkám.
Bídák msíc, ten si klidn svítí, bledým svitem dušikových svíc,
kdyby vdl, co má duše cítí, tak by zbledl chudák ješt víc!  
 
Marn veer v okn sedám, stále marn lásku hledám,
schovala se zrádn bhví kam.
Marn duše msíc prosí, marn se mé oi rosí,
hloubj´ na dno smutku pronikám.
 
Tak jsou stále moje líce slané, láska je jak msíc vzdálená,
utírám si oi vyplakané, na mém srdci svítí zelená.    
Samota m ím dál více tíí, smutek usídlil se v srdci mém,
akoliv se jaro kvapem blíí, kolem mne to dýchá podzimem!
 
Omlouvám se za tolik smutku a melancholie, ale tehdy v roce 1970 nám nikomu opravdu moc do smíchu nebylo!  A tak bych ml radji skonit optimistitji.
 
Rýmy spoleenské
 
Honíme se stále za snem a pak jenom tiše asnem.
Nevím u píliš masám, proto jásám aspo já sám!
Nemáme-li slušný stát, to pak není o co stát.
Radostí nemohu plát, protoe mám malý plat.
Dobrá zpráva pišla zprava, e prý sleva pijde zleva!
Jako všichni správní eši na slevy se vdycky tší.
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 21.05.2017  09:13
 Datum
Jmno
Tma
 21.05.  09:13 Von
 21.05.  05:31 Bobo :-)))
 20.05.  19:13 Vesuvjana dky
 20.05.  13:33 olga jankov
 20.05.  13:28 Marta U. Poezie
 20.05.  12:02 Kvta
 20.05.  09:03 ferbl.