Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Anna,
ztra Vroslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z POHÁDKY DO NEPOHÁDKY a pak zase zpátky (3)
 
eknete si – jsme pece magazín pro seniory!  Ale ivot je rovn plný krásy a tím radosti. íkáme – práv proto pohádky a íkanky. Kdopak má v dnešní uspchané dob as na tení a vyprávní pohádek svým dtem a vnouatm a to i pesto, e si pamatujeme, jak dtství bylo nejkrásnjším asem našeho ivota, které obohacovalo naši fantazii a bylo plné taj a pekvapení, pitom bylo jedno, kde jsme ili a ím jsme byli obklopeni.

Na základ úspšnosti Babibajek paní Marie Zieglerové jsme se rozhodli pedstavit našim tenám novou serii pohádek pro vás a vaše dti i vnouata a hlavn také pro ty, kteí nezapomnli na kouzlo vyprávní našich prarodi i rodi a rádi na nj vzpomínají.
 
Vtipný název „Z pohádky do pohádky a pak zase zpátky“ dává tenám znát, jaký úasný výbr bude obsahovat a jaký bude tento 22 dílný seriál, to nakonec budete moci posoudit sami – od klasických s princeznou takovou i makovou a k moderním obrazm souasného ivota, dalo by se íct pohádky nepohádky, do kterých spisovatel Eduard Svtlík mistrn vloil své ivotní zkušenosti a nenásilnou formou bude psobit nejenom na nás, ale nenásilnou formou také obohatí i ty naše drahé nejmenší.
 
Redakce Senior Tip
 
* * *
 

Princezna Lízátko
 
Byla jedna královna a ta byla tak mlsná, e nejedla nic jiného ne samé sladkosti. Snídala jahody se šlehakou, k tomu kakao; v poledne si dala ovocnou polévku, nudle s mákem nebo krupinou kaši, jindy švestkové knedlíky nebo emlovku, potom zákusek a zapila jej malinovkou; posvaila dortík s kafíkem; k veei si poruila buchtiky se šodó a do postele si dala pinést zmrzlinový pohár. Byla brzy kulatá jako meloun, ani na ní nebylo vidt, e eká rodinu.
 
Kdy pivedla na svt dceru a poprvé ji políbila, mla pusu jako od cukrové vaty. Olízla jí tváiku – a vte nebo nevte – ta holka byla z cukru! Honem jí navlékli rukaviky, aby si neucucala všechny prstíky, a pemýšleli, co si s ní ponou. Princezna rostla jako jiné dti, byla krásná a sladká, ale celý zámek na ni musel neustále dávat pozor. Nesmla se mýt ani koupat, jen ji vdycky oteli vlhkou houbou, pít mohla jenom náprstek vody denn, ven smla pouze tehdy, kdy bylo sucho a teplo, aby se nerozpustila v dešti. Sotva se trochu zatáhlo, zaveli ji do komnaty, kde nešlo otevít ani jedno okno, aby ji snad nenapadlo vystrit ven ruku i hlavu. Jmenovala se Lizetka, ale sluebnictvo jí zlomysln íkalo Lízátko.
 
Královna z toho všeho zanevela na sladkosti. Zakázala pstovat epu a vyrábt cukr, chovat vely a stáet med, péct buchty a dorty. Zhubla a stala se z ní zatrpklá osoba. Veselo nebylo ani v podzámí.

 
 
Sotva Lizetka vyrostla, zaali se v zámku objevovat nápadníci z okolních zemí. Tšili se, e budou dostávat sladké pusinky, pak se však dozvdli, jak by museli o princeznu peovat, aby jim vydrela – a ztratili zájem. Princezna z toho byla nešastná, ale nesmla plakat, aby se jí nedlaly ve tvái struky.
 
Jednou, kdy u byli všichni usoueni z toho, e si nemají ím osladit ivot, zašla princezna do zahrady. Tam se opela o mí a dívala se teskn na pramen s jezírkem, odkud tekla voda do podzámí. Najednou mí povolila – slouící zapomnli zamknout branku – a princezna se poprvé ocitla sama u vody. Nejprve si klekla na beh a zhluboka se napila. Ach, to byla krása! Pak si namoila jednu nohu, za chvíli druhou, nakonec jí to nedalo, svlékla se a vešla do jezírka, e se aspo jednou celá namoí a hned zase vybhne. Jakmile však byla ve vod a okusila neznámou rozkoš, nechtlo se jí u ven. Zkoušela plavat a ono to šlo, byla lehounká jako pírko, stále lehí a lehí…
 
V zámku zatím ekala na Lizetku svaina: vajíko na tvrdo, slané brambrky a okurka. Šli pro ni do její komnaty, ale tam nebyla. Hledali ji tedy v rovém salónku, potom v zeleném a v modrém…, ale princezna nikde. Nastal shon. Slouící bhali nahoru dol, prohledávali celý zámek, volali: „Princezno Lízetko! Kde jste? Ozvte se!“ Vybhli i na zahradu, našli otevenou branku a u jezírka princezniny šaty. To byla rána! Ale to u byli u jezera i král a královna, plakali a naíkali, e se jim dceruška rozpustila.
 
Zatímco v zámku zavládl smutek, v podzámí se lidé radovali. „Z kašny na návsi tee sladká voda. Ochutnejte!“ ivot u dlouho chutnal jako pelynk, a tak není divu, e všichni nabírali vodu do hrnk a do dbánk, honem si vaili aj a kávu a veselili se.

 
 
Kdy královští manelé vyplakali u jezírka všechny slzy, zaslechli z altánku hluboké nadechnutí. Beli tam – a co nevidí: na lehátku leí princezna a probírá se ze spánku. Trochu pobledlá a unavená, ale šastná jako nikdy pedtím. Ukázalo se, e nebyla celá z cukru, e to byla jenom sladká poleva. A tak se i na zámku radovali, a do rána hodovali, zpívali a tancovali.

V zahoklém království se opt sml vyrábt cukr, med a sirup, smly se péct koláe, buchty a dorty, ale nikdo se u nepecpával sladkostmi. Všichni tu byli štíhlí jako proutek, ilí jako rybika a zdraví jako ípa.
 
Eduard Svtlík
* * *
Ilustrace © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 04.05.2017  13:00
 Datum
Jmno
Tma
 04.05.  13:00 Pokorn Pane Eduarde, dky!
 02.05.  11:35 Von