Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zdeka,
ztra Jan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Od nedle je to tu!

V noci o víkendu zavedli letní as a vydrí s námi dlouhých sedm msíc, a do konce íjna. V eských zemích je letní as nepetrit zavádn od roku 1979 a po celou tu dlouhou dobu se vedou zanícené diskuse, zda je nkomu vbec nco platný…

as je nco, o em skoro vbec nepemýšlíme a co pokládáme za samozejmost. Víme, e v poledne máme jít na obd, a e ve tvrt na osm zaínají zprávy. Ale napadlo vás u nkdy, pro existuje vlastn letní a zimní as?

Letní as je tu od dob zaátk mení asu. Za tvrce letního asu je povaován londýnský stavitel William Wilett, který v roce 1907 vydal leták "Ztráta denního svtla". I kdy prokázal jasné úspory, které by toto opatení pineslo, nikdo ho nebral píliš ván. S prvními experimenty se zaalo v roce 1909, ale obecn byl letní as zaveden a s nástupem první svtové války z dvodu energetických úspor. V našich zemích se letní as mnil v letech 1916 -1918 a 1940 -1949, ale k pravidelnému zavedení došlo a od roku 1979.

Letní as tedy údajn pináší výrazné energetické úspory státu. Nelze ovšem opomíjet jeho výrazný zásah do biorytm kadého lovka. Obecn trvá organismu pizpsobení na zmnu asi týden, ale mnoho lidí si stuje, e si na nový as zvykají tém tak dlouho, jak dlouho tento as platí. V jejich pípad jde hlavn o poruchy spánku, ale také rzné jiné psychické a fyzické obtíe, jejich existenci pipouštjí i odborníci.

Stedoevropský as se pouívá ve vtšin stát Evropy. Pechodu na letní as se z evropských zemí neúastní pouze Island, Blorusko, Grónsko a norské ostrovy Jan Mayern a Svalbard.

Letní as zpravidla zaíná poslední beznovou nedlí, letos od 26. bezna a konil poslední nedlí v záí. Od roku 1996 bylo období letního asu prodloueno a koní poslední nedlí v íjnu - letos 29. íjna.

Na základ naízení EU však byly zmny asu závazné. Na konci roku 2000 pak Evropský parlament schválil jeho prodlouení na neurito. Sjednocená Evropa tedy bude zejm i nadále pouívat sjednocený letní a zimní as.

Letní as se na našem území v minulém století zavádl tikrát. Poprvé u v roce 1916. Podruhé se letní as na naše území vrátil v letech 1940 a uplatoval se a do roku 1949. Tetí zavedení letního asu platí dosud a došlo k nmu v roce 1979.



Svíky na pídl
Tvrdí se, e prvním píznivcem myšlenky zmny asu na letní byl Benjamin Franklin. Ten napsal v roce 1784 satirickou esej, ve které se prohlásil za prvního lovka, který zjistil, e slunce dává svtlo od okamiku, kdy vyjde. Aby lidé více vyuívali fenoménu denního svtla a spoili energii, z legrace navrhl dan na svíky, dlové rány brzo po ránu a dokonce prodej svíek na pídl. S nápadem posunout hodiny ale nepišel on. To navrhl a londýnský stavitel jak psáno výše - William Willet. V roce 1907 vydal lánek „Waste of Daylight“ (Ztráta denního svtla), ve kterém popsal návrh posunovat kadou dubnovou nedli ruiky hodin o dvacet minut dopedu a opaným zpsobem postupovat v záí. S nástupem „moderního státu“ neboli zvýšené regulace toho, co oban smí nebo ne, došlo v nkterých evropských zemích na uzákonní hodinového posunu asu.  V prbhu druhé svtové války si Britové posunovali ruiky dokonce o dv hodiny (tzv. dvojitý letní as).


Úspora elektiny?
Energetici tvrdí, e prospšnost letního asu tkví v úspoe energie, protoe den je delší a v domácnostech se mén svítí. Tato myšlenka je ale pravdpodobn mylná. Den má v lét i v zim 24 hodin a ádné administrativní opatení to neme zmnit. Chceme-li skuten šetit elektinou, meme se pece domluvit na tom, e všichni budeme vstávat o hodinu dív a nepodléhat iluzi, e „mníme as.“ Pokud chceme skákat z postelí za ranního kuropní, meme na letní ráno, na dobu ne odejdeme za jinou inností, penést ást svých jiných aktivit. Ve skutenosti se z dlouhodobého hlediska doba, kdy ráno vstáváme, posouvá na pozdjší hodinu. Dnes je - alespo o úednických profesích se to dá íci - jen málo tch, kteí zaínají pracovat ped devátou. To bylo ped pár desítkami let nemyslitelné.

Vadí nevadí?
Vtšina z nás se s hodinovým posunem pomrn snadno vyrovná, ale jsou mezi námi i citliví jedinci a lidé s poruchami spánku a biorytmu, kteí mají dvakrát ron problémy vtší. Ti musejí trpt kvli státní regulaci, pro kterou není ádné opodstatnní. V pondlí po víkendu, kdy se zmnil as, máme nkolikanásobn vtší šanci stát se úastníkem dopravní nehody nebo alespo zmeškat dleitou schzku. Pesto z domova vykroíme zvesela a budeme si íkat, e nám letní as nevadí. Vdy ho pece u od roku 1996 mají všechny státy Evropské unie. Odprc demagogického naízení je poskrovnu. V esku byl nejznámjším z nich peka Stanislav Pecka ze Sobtuch na Chrudimsku, jeho jsme my „normální“ povaovali za podivína. Nám pece letní as nevadí a tak chodíme dvakrát ron po byt a naštvan hledáme manuály k televizím, mikrovlnným troubám a mobilním telefonm.
 
Ludmila Holubová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 27.03.2017  17:26
 Datum
Jmno
Tma
 27.03.  17:26 Eva Pro pan Martu U.
 27.03.  16:34 Marta U.
 27.03.  13:32 Eva
 27.03.  13:14 Bohumil Pro pana Ferbla ...
 27.03.  11:47 ferbl
 26.03.  21:34 Kvta
 26.03.  21:00 Marta U.
 26.03.  20:00 Pavel
 26.03.  15:05 Von
 26.03.  14:26 Vclav idek Dal monosti podpis ...
 26.03.  14:07 Karla I.
 26.03.  14:01 Vclav idek Petice na zruen letnho asu
 26.03.  13:45 Pavel
 26.03.  11:44 Marta U.
 26.03.  10:43 Vesuvjana dky
 26.03.  09:51 zdenekJ
 26.03.  09:19 miluna