Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Gabriel,
ztra Marin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ponorková nemoc
 
„Ach jo, u aby bylo jaro. Chtl bych u sázet brambory. Jakou si koupíme odrdu?“
„Prosím t, dej s tím pokoj, dy je teprve zaátek února. To bylo furt v lét lamentací, e je moc horko a kdo to má vydret. A e je zima lepší. Ješt ani poádn nezaala a u zase naíkáš.“
„No jo, ale kdy jeden neme vystrit nos s chalupy, tak co s tím pak má dlat?“
„Tak vem psy a jdi se s nma projít. Vidíš, jak na to ekají.“
„Matiko, ty ses doista zbláznila. Copak nevíš, e v rádiu íkali, e je tetí stupe a e staí lidé nemají chodit ven, ani zvíata?“
„Já jsem nemyslela jít na túru, já jsem myslela jít se projít pes Tyršák ke škole a zpátky, aby se psi vyurali a Sendy si peetla všechny pesemesky (výrok pejska).“
„Matiko, ty radši vbec nemysli. Já ti to poád íkám, e ti to pemejšlení a studování k niemu není. Ty co vypustíš z huby, to vopravdu stojí za to.“
„Víš co? Tak mn vlez na záda.“
„Já jsem takovej chudák. Ledva se tady klepu a vona nemá ádný pochopení.“
 
Nasazuji masku profesionálního nezájmu. Varuji se výroku: „Tak co dvata, pjdete na procházku?“ V ten okamik, vdy nastane koloto radostného pobíhání, afání a kousání páníka do nohy. A co by ne, kdy je Cony anglický pastevecký pes. Ovce, jak ovce.
 
„Matiko, já fakt nemu, dy je tam hrozná zima.“  
„Nevykládej, jdu se podívat na teplomr.“
„Hergot  Ríšo, b se s tma psama projít, oteplilo se. Je tam u jen minus pt stup.“
„Já se tu cítím jako na vystrkov, nikde ádné uznání. A kdy bude obd?“
„Dy je teprve deset hodin, tak jaký pak obd?“
„ Tak víš co, co kdybych si dal naped kafe a pak bych šel?“
„ádný kafe!  To si dáš pak. Bte u, dy tu budete coby dup.“
„Konen!“
 
Psi se pedhánjí, kdo dív vyrazí ze dveí. Ta chvíle samoty je balzámem na mou duši. I koky rázem pookály a zaaly se slastn protahovat a zívat. Ješt e mají nejspíš spavou nemoc a neotravují. Celé dny leí u hejícího radiátoru a podimují. Tedy Pepíek a Miluška. Filipka kadé ráno po snídani zalehne do mé vyháté postele, nechá se celá pikrýt duchnou a spí a do pozdního odpoledne. Marn se je snaím aspo na chviliku vystrit z okna.  Vdy si stoupnou na parapet, podívají se doprava a doleva, zjeí se jim pár chlup na zádech, otoí se na pat a vlezou zpátky do teplé kuchyn.
 
V tom zaharaší ve dveích klí a Sendy se netrpliv doaduje vstupu do kuchyn. Konec idylky. Pichází pán tvorstva a jeho harém.
 
„Se mn zdá, e ste to njak ošidili? Ste tu ák brzo.“
„Matiko, ty nemáš kouska zdravého rozumu. Je tam jak na Sibii.“
„No jo, no jo, snad jsem tak moc neekla, tady máš to kafe.“
„Ty seš na mn njak moc hodná. Ty nco chceš?“
„Ani ne, ale dy seš takovej chudák, musím ti podkuovat, abys mn dlouho vydrel. Kdo by mn pak ivil?“
„No jo, no jo, to máš pravdu.“
 
Tyto mrazivé dny jsou opravdu náron, nebo pantáta si penesl své nádobíko do teplé kuchyn a zaal dlat objednaná krmítka. Ješt e máme velký rozdlávací kuchyský stl a nakonec i velkou kuchy. U práce má rád puštné rádio a to hodn nahlas, protoe obas špatn slyší. Podle jeho tvrzení slyší všechno, jenom já špatn artikuluji. Ba co dím, pímo huhám, od té doby, co mám tu horní protézu.
„Ríkalas nco? Není ti rozumt.“
„Jak není rozumt? Všichni mn slyší, jenom ty ne. Neml by sis nechat prošplíchnout uši?“
„Na co prosím t? Já slyším dobe!“

Celý den si vykládá se psi, ale kadému íká, jak jsem nesmírn uvanná enská, e bych stále jen vatlala. A nakonec, kdy se to vezme kolem a kolem, vatlá on a já musím být potichu, protoe on pak neslyší, co íkají v tom rádiu.
„Ty, Ríšo, te tam cosi vykládali o úincích ervené epy. Nevíš na co, já jsem to peslechla?“
„Vím já, já to neposlouchám.“
„A nemohli bysme to zavít?“
„To u si nemu v klidu poslechnout ani rádio? A pak e nejsu chudák.“
 
Dnešní den se skuten vydail. Nevím, jestli díky tomu hlasitému rádiu byla Miluška celý den neklidná. Tedy a do pti hodin odpoledne. V okamiku, kdy Ríša odešel i se psi do svého pokoje a já do místnosti s poítaem, ulehla a klidn usnula. Jinak nervózn pobíhala po kuchyni, do všeho strkala nos a neustále moukala. Sendy zas stála od boího rána pod linkou a stále se doadovala njakého koiího rádla. Psi krmíme jednou denn a od nového roku mají nejspíš díky zim zvýšený apetýt. Marn jim íkám: „Dvata, povaujte si toho, e nejste zvíata bezdomovc. To byste nemly neustále plné misky.“

Tak snad aby u opravdu nastalo to jaro a mohla jsem všechny vyhnat na sluníko.
 
Irena Atzlerová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 20.03.2017  08:51
 Datum
Jmno
Tma
 20.03.  08:51 Von
 20.03.  05:31 Bobo :-)))