Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Gabriel,
ztra Marin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jindich Prucha
 
Pod eleznými horami, nedaleko Bstviny stojí dva domky, .65 a 93, kde se íká na upand. Ve starším dom . 93 dával šttcem na plátna svj pohled na okolní krajinu malí Jindich Prucha. Ale v tchto chalupách nestávala jeho rodná kolébka. Jindich se narodil 19. záí 1886 v Uherském Hradišti. Jeho otec, etnický strámistr byl v roce 1894 peloen do áslavi. Roku 1909 se rodie a sestra Vojslava natrvalo usadili na upand, na samot nad Bstvinou, kterou otec zakoupil roku1901, a s ní Jindich spojil svj ivot i umleckou tvorbu. 
 
Otec chtl mít ze syna vojáka, proto ho zapsal na áslavské gymnázium. Po maturit v roce 1905 zaal Prucha studovat eštinu a nminu na Filozofické fakult v Praze a ml se stát stedoškolským profesorem. Krátce ped ukonením studia opustil a dal se na umleckou dráhu. V letech 1907-1908 studoval na soukromé škole Ludvíka Vacátka v Praze, v letech 1911-1912 se zdokonaloval na malíské akademii v Mnichov a v roce 1912 studoval profesuru kreslení u A. Liebschera na praské technice.
 
Osudovou krajinou se mu staly elezné hory, samota upanda. Inspirován impresionismem, fauvismem, obracel se ke zdejší krajin. Nebyl lenem ádné dobové skupiny a nedal se ovlivnit kubismem. V roce 1909 byl pijat do spolku výtvarných umlc Mánes jako mimoádný len, ale nevystavoval. Jeho práce byly do roku 1911 odmítány. Jeho obrazy vznikaly kolem nj, v malém starém domku jakoby osamocené, v rytmu zdejšího pomalého ivota zaklínné, v pravidelné pemn krajiny roními obdobími a neposledn utkané v jeho duši. Pruchovy Ptánice a Doubravka u Spaic u tém znárodnly. Patí k vtrné Vysoin. I kvetoucí ptánice se chvjí vtrem. Ptánice jsou tešn, jejich plody jsou tak miniaturní, e se hodí jen pro ptáky.
 
 
 
Poátkem ervna 1914 píše dopis slen Ludmile Hegenbartové: „Zajímá mne te myšlenka lesa smrkového. Cítím jeho mohutnost a musím ji do plátna vloit dj se co dj! Zvolím k tomu vtší rozmry, vtší, ne jakých jsem a dosud uíval. Musí to být monumentální. A pitom mne poád poutá volné stíbité nebe nad zeleným obilím a sivým item, kyprým, pohyblivým. Celé kouzlo a tajemství ervna, msíce, který se mn te stává nejmilejším.“        
 
V lét tého roku 1914 ml individuální výstavu u nás v Chotboi. Svj poslední obraz Po ni ji nedokonil. Pruchv nadjný umlecký nástup perušila mobilizace. Narukoval do áslavi a jeho otec mohl být konen pyšný, e se syn stane vojákem. Jeho návratu se však nedokal. Na haliské front u Komaróva Jindicha ekala smrt. Tragická smrt na front první svtové války 1.9.1914 pedasn uzavela jeho slibn se rozvíjející tvorbu. Bylo mu necelých osmadvacet let.
 
Po Jindichu Pruchovi zstalo malíské dílo významné kvality. Plachý, nevýbojný, nerozhodný následník Slavíkv v  jednom desetiletí vytvoil více ne 200 obraz, mezi nimi jsou díla mistrovská. Jeho dílo je zaazováno spíše do mezinárodního ne do eského kontextu. V soukromých sbírkách se nachází minimáln. Nkteré jeho obrazy starých chalup a strom, syrových oranic a oblak plujících do dálky vnovala našemu chotboskému muzeu jeho sestra Vojslava v letech 1966 – 1973.

Na upand, na dom . 65, bývalém zájezdním hostinci, je umístna plastika  Jindicha Pruchy od Makovského. Vojslava Pruchová je pohbena v Bstvin na hbitov u kostelíku sv. Jana Ktitele. Její hrob je pi zdi, na ní je mramorová deska s nápisem od profesora  Zd. Sejka: Anna a Josef Pruchovi, Vojslava Pruchová, rodie a sestra Jindicha Pruchy, malíe elezných hor. Na pání Vojslavy na hrob kvete jen barvínek.
 
Jindich Prucha byl pohben do spoleného hrobu u Komaróva v Polsku.  
 
* * *

Kostelík sv. Jana Ktitele byl v roce 1726 pestavn podle plán Jana Blaeje Santiniho – Aichla. Je podivuhodné, e v malé vesnice Bstvin postavil šestibokou kapli sv. Jana Nepomuckého ve slohu barokní gotiky. Jan Blaej Aichel Santini, syn praského váeného kameníka. Protoe se narodil na polovinu tla ochrnutý a kulhal, nemohl pevzít otcovu kamenickou dílnu. Pesto se vyuil kameníkem a po vyuení sbíral zkušenosti vandrovní cestou. Dostal se a do íma. Samostatn projektoval a zaloil si vlastní firmu. Koupil si v Praze v Nerudov ulici dva domy. Stavl velké klášterní komplexy, chrámy, kostely, kaple, palácové stavby. Kupodivu i malou kapliku v tomto kout Vysoiny spolu s kostelíkem. A tak vedle Santiniho skvostu si kadý pipomene v Bstvin i Jindicha Pruchu, nadasovost jeho malíského díla.
 
Marta Urbanová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
 
 Datum
Jmno
Tma