Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vilm,
ztra Maxmilin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Legionáský deník Rudolfa mejly - 4
 
POEZIE VOJENSKÁ
(výbr, doslovný pepis)

V Rudolfov zápisníku je mnoství básní a písní, zapsaných ve vzpomínkách  zejména v roce 1920 ve Starých Hamrech. Nkolik je i ruských, psaných azbukou i latinkou. Nkteré jsou zvláš zajímavé a dojemné.
 
FRAJEINA
Kdy dám si frenku spíchnout jak je moda
rajtky v šíce na dva aršíny
to vte mi se takhle honí voda
to vám dlá dojem na eny.
 
Za ucho si v patku sísnu vlasy
dicinky Praha ádný makotasy
kamaše luté šinel peštknutý
na to se vdycky chytnou panny.
 
Jdu chvíli sám, le za okamik v páru
Boišnou si to nesem po bulváru
Dnes je to ta zítra jiná
esky se tomu íká frajeina.
 
Kdy pod Penzou jsme 3 msíce stáli
do rudé gardy zkusili nás zvát
na lovka kdy dlouhá chvíle pálí
zachce se taky trochu ertovat.
 
U se nesem dva kamarádi staí
ku piblblému jejich komisai
to pravím já a Véna Naváka
zde tovariši, naše pihláška.
 
Hned kasír se k nám s Kernkami ene
my dali jsme si za n dobré "bene".
Kdy naši jeli dál, však to je jiná
my vzali roha, zkrátka "frajeina".
 
A po dlouhé krkolomné pouti
octnem se zase Prahy naší ve zdech
a Rakouská barabizna se zhroutí
tu pluk za plukem jde po Píkopech.
 
Cos dlal v Rusku zeptá se m Mici
já  eknu jí Hrál jsem si se Šibenicí
nkdy jsem stílel nkdy bylo ticho
nkdy ml hlad, nkdy plné bicho.
 
Tu pichli jsme do Leninových dráb
tu jsme si hráli s Nmci na slepou bábu
a kdyby m tam nkde kryla hlína
byla by to také - eská frajeina.
 
Pepsal od pítele K.  R..    Konec.
 
       

ESKÝ SIBIÁK
Vláím se tak hbit cizinou
hledaje štstí, snad druhým
ve vzteku k prozbám se potácím
zápasím s osudem tuhým.
 
tvrtý rok tomu co neiji
v radostech nad tím svým štstím
pátý rok rvu si své vnitnosti
a duši svou k úpní nutím.
 
Je ji as, aby té krvavé pouti
ji nadešel den
abych si mohl pak odplívnout
a dkovat, e to byl sen.
 
Dkovat od srdce bratrstvu
které jen hledla v zá
kdy pravý ten eský Sibiák
zpaloval za pravdu tvá.
 
Dkovat klant své hrdiny
a co praví "dr brate hubu"
odtáhni v tišin zrazené
Ale já mlet pec nebudu.
 
Stavím se do masy junák
o poctivá bojová tla
Nebudu! - pro bych ml mleti
já synek, dít rebela!
 
Kolik nás bylo v tch zaátcích
a šly jsme pece jak hrzy lem
nikdy jsme nevládli nadšením
v papíe pro eskou zem!
 
Bylo nám páno jen útchy,
byli jsme astokrát v snní
nikde nás nechtli spatiti
ve hrze v krvavém chvní.
 
Pouta nás svírala na rukou
a táhli jsme pec jako voli
trudno minulosti vzpomínat
pi ní vdy srdce tak bolí.
 
Byli jsme castokrát klamáni
skutek se v neznámu houpal
bojový ten eský Sibiák
v .... tiše si broukal.
 
Pevn se potácel roklinou
stavl do tere svou hlavu
zatím co vzádu se hostilo
a valo se "Na zdar" do davu.
 
Krvácel rád eský Sibiák
za blaho vašeho hluku
nebál se o svoji hlaviku
pi bsném kuliek zvuku.
 
Bloudil jsem po velké Rosii
v rozsáhlích Sibiských pláních
bil se tak staten s osudem
za pravdu i v Uralských stráních.
 
Nezpíval nikdy o svobod
v bezpeném ukrytém tylu
Nepsával v novinách ve strachu
tu naši eskou "Lví sílu".
 
Za to však v Praze budem hovoit
o zlat a jeho lesku
Mj v budoucnu Praho mí zlata
a více prostého lesku.
 
astokrát doma pak potáhne
duši mou hnvivý mráek
a jsem pak zase v okovech
pec budu ech – rebel Sibiáek!
 
Konec      29/5 1920
 
 
  

POHONY
Dstojník je v celém svt velmi váený,
dlá dojem na kadého vzlášt na eny,
Ruského v celém svt poznal na hony
na ramenou svítí se mu zlaté pohony.
 
Na pozici vped se bije stále výš a výš,
na hrudi má medaile za udatnost kí
doma v týlu jak sleinka líce navoní
šporny pkné navlékne si zlaté pohony.
 
Revoluce dstojníky trochu zkroutila
názory o disciplin valn zkroutila
pišly na n krom toho jiné pohromy
zmizla dstojnická hodnost a s ní pohony.
 
Jednání o mír se hroutí a s ním rusko té
bolševíci slibovali kadé slovo le
práva mustvu zaruily nové zákony
a z té celé slávy zbyly jen ty pohony.
 
O armádu zásluhy má Trocký nemalé
s Leninem dovršili dílo nekalé...
Nmci klidn obdlávají ruské záhony
Lenin vrací dstojníkm zlaté pohony
myslí e armádu spasí zlaté pohony.
 
 
NÁVRAT
Být v Rusku legionáem to nebyl ádný ert
vdy mnohý z nás si zavzdýchal aby vojnu tu vzal ert.
A kdy vojnu ert v pekle nechtl, posílal nás dál
tu leckterý z nás si takto zazpíval
 
Spojenci spojenci dejte nám lod
my pojedem dom radj po vod
bolševici lezou brzy na záda nám vlezou,
proto honem honem dejte nám lod!
 
A kdy nám pak lo pijela "Italy Maru" zvaná
a moe s námi houpalo zle bylo s námi
kadý na horu utíkal na místo urené
nad dírkou malikou íkal si znien:
Moe rozbouené nehoupej s námi
vdy my jsme ji v Rusku dost nahoupaní
Ješt jenom chvílku vlítnu – vlítnu já tam sám v tu dírku,
proto slituj se pec nehoupej nás víc.
 
Doma mnoho hluku je e my u jedeme
mnozí íkaj e poádek dom vezeme
proto také Ma a spolek strachy se chvjí
ruské tovaryše asi takto prosejí:
Tovariši zlatí puste nás k vám zas,
vdy tu dneska sedt není špás
Sibiraci jedou alob na nás mnoho vezou
proto továriš puste nás k vám zas.
 
Cestou si skorem kadý z nás balíky objednal
a e nás takhle napálí to nikdo neekal
Slibovali nám pec zboí prima nejlepší
te si ale kadý z nás takto ulehí
Balíky balíky ert vás ml radš vzít
tohle vdt díve nechtl jsem vás mít,
mrzí m nejvíce, e mám otýpku skoice,
balíky balíky ert vás ml radš vzít.
 
Práci te velikou kadý den hned asn z rána mám,
to lepší zboí po jednom z balíku vybírám
Pak sváu do šnuptychlu do kapsy to dám
a svým drahým doma as takto zazpívám:
Matiko má drahá nediv se tomu,
e Ti toho tolik já vezu dom,
balíek byl malý, zato poádn drahý 30 fr. Stál
 
V Singapóru delegace neekla nám víc
ne e místo do Prahy pijdeme do Budjovic.
Tu i s druhými v pod veer si takto zazpíval
Tatíku náš drahý do Prahy nás dej
máme T tak rádi i Ty nás rád mj
je to naše pání být v Praze uvítání
proto Tatíku náš do Prahy nás dej.
 
"Italy Mare" 3/1 1920 R..
 
 
VOJENSKÝ OTENÁŠ
Ote náš, jen v kasárnách blaze pebíváš,
hle abychom mly málo eksecírování
a kadý den tuplák piva k pilepšení
dej nám porci masa vtší a komisárek blejší,
Posv na befedrunku popej nám vtšího bennunku,
neuve nás mnoho do arestu
a nedopus bychom drely mnoho postu.
Vysvobo nás ode všech vizit,
v hodin orlábu dej nám uít,
oroduj za nás u pán vyšších jmen
a popej nám šastné vojeniny.
 
V ruském zajetí napsal Karel Puš 4.kvtna 1917
ze starého deníku pepsal mejla Rudolf
ve Starých Hamrech u Frýdlantu Slezsko 27/2 1920.
 
ÚTCHA
A uzaven bude mír a potáhnem zpt do vlasti,
tu v, e láska ku drahým nám cestu tuto proklestí.
Jsme zajatci smutný údl nás stíhnul
neb mnohý ješt ped krátkém ase svoji milku k srdci vinul.
A jeho dívka zoufalá, doma v slzách eká,
a o jejím milákovi jí dojde njaká zpráva.
Však dni pozvolna míjejí a nikde ádná zmna
a ty se ptáš v zoufalství co dlá moje milá?
Však jednou pece pijde den kdy zavlá prapor míru,
proto píteli nezoufej a zachovej svoji víru.
 
Doma si potom vzpomeneš, e nám tu bylo nanic
a na tom Holubovském rudníku e to nestálo za nic.
 
Pípiska z ruského zajetí od Jana Mocka z Chebu 4/5 1917
pepsána 27/2 1920.
 
STESK
V daleké Sibiské pláni v boji vraedném dýkem
za hurá útoku s štykem bylo naše zapomní.
Za nocí mrazivých a temných pak pi ohni rudém
jsme zase dumali e opt šastny budem.
 
Dom jsme pijeli z vesela však zkalil se náš smích
sklamání vidt dokola kadému na oích.
Kdysi nám lidé slávu volali a dnes nás nenávidí
mnohý z nás nemá kam by hlavu poloil,
je vru zde jak cizí a jméno "legioná" dnes kledba doprovází.
 
3/3 1920 R. mejla
 
NÁS JI NEMÁ ÁDNÝ RÁD
Nás ji nemá ádný rád
zaínaj nás prodávat
za pogony za zlato
má být všecko vyhrato.

Co jsme všecko zlusili
ne jsme všecko dobyly,
a te za cizí slavu
ztratili jsme hlavu.
 
Pavl to je známý kos
z Ukrajiny víme dost
a te ješt ke všemu
dlají z nj pedsedu.
 
Za nohy nás tahali
Japonce malovali
Angliané ji jedou
za doktorem Kudelou.
 
Proto hoši do kupy
nahneme jim chalupy
potom pkn v ad
nedáme se prodávat.

Chudý lid nás proklíná
banditi nás nazývá
ze stanice k stanici
jezdíme jak pitomci.
 
Od V.France pepsal R..  1920 4/3.
 
 
SVATÝ JENE
Svatý Jene z Nepomuku dr nad námi svoji ruku
Ty jsi patron od té vody, pomoz nám z ruské svobody.
Mojíši id proroku, pije do Vladivostoku,
nejsme ádný bolševíci za tebou pjdeme všicí.
Velryby pomozte spolknte nás jak Jonáše
budem se chovat tiše po stu stlaíme se v biše.
A Vy svatý na hoe pomozte nám pes moe
nekoukejte na cestu chceme jenom do Terstu.
 
4/3 1920.
 
















  





VZPOMÍNKA NA DOMOV
Kdy slunko zapadá za hory a lesy
a vítr pohrává eskými pralesy,
jak milo, útulno v té ddince
nevymnil bych ji ani za tisíce.
Vdy tam na Šumav kolébka má
stála v krásné zelené Šumav.
 
Mj otec šedivý ten o to vdycky dbal,
abych já vísku svou vdy vrn miloval
u rodného domu a louky zelené
hledím do své vlasti vdy spokojen.
Vdy tam na Šumav kolébka má
stála v krásné zelené Šumav.
 
Jen jednou Boe mj
a spatím ten domov svj
tu krásnou vltavu zelenou Šumavu,
Já pjdu rád nazpt a radostí zaplesám,
pozdrav Ti Šumavo z ciziny zasílám.
Vdy tam na Šumav kolébka má
stála v krásné zelené Šumav.
                                                         
Napsal R.mejla

 
OSMÉHO ZÁÍ
Osmého záí u Ruské Rávi tam se odbýval krvavý boj
tam bojovali eští vojáci matiky Prahy vršováci.
 
Drazí rodie, jak jste mne tce jak jste mne tce vychovali
Kdy mám pracovat o Vás se starat na vojnu mne povolali.
 
Drahá matika stále se modlí od svého synáka odlouená,
darmo matiko darmo vzpomínáte Vašeho synáka neuzíte.
 
Starý tatíek stále vzpomíná zda jeho synáek ješt ije
darmo tatíku darmo vzpomínáte synáka Vašeho zem ji kryje.
 
Drahá Maenko s Bohem Ti dávám ješt T tisknu na svou hru,
Splinou nám dnové našeho blaha s Bohem Ti dávám z Bohem zde bu.
 
U Machalova poblíe Lvova hroby jsou od id vykopány
tam sladce spjí eští vojáci matiky Prahy Vršováci.
 
4/3 1920
 
DESATERO VOJENSKÝCH PIKÁZÁNÍ
V jednoho majora viti budeš!
Nevezmeš dstojníkovo jméno nadarmo!
Pomni abys den oldu svtil!
Cti pátele své a asto jim o peníze piš!
Z prázdné pušky nezabiješ!
Nesesmilníš manelky šikovatelovo!
Nepromluvíš u raportu pravdy!
Nepoádáš milenku kamaráda!
Neokradeš kamaráda svého ponvad nic nemá!
Ani poádáš oldu svého desátníka neb on je sám švorc.
 
Napsal Rudolf mejla
 
 
(VÝATEK Z DENÍKU Z RUSKA)
Slyšte vy všichni je strádáte se mnou, vy všichni je daleko od rodné zem
s veerem kadým se k západu díváte, jim jméno "domov" na srdci leí,
jak smutná otázka iti i smrti, slyšte vy všichni hlas slavný a plný
jen volá k nám od lázn Libušiny.
 
Ti sta let soumrak se nad mojí zemí vznášel kde byl jsi blanický rytíi.
Ti sta let v cizích slubách na robot svj osud jsi proklínal stranou
a po tichu Ty boí bojovník!!
 
7/3 1920



OSUD LOVKA
Neli lovk na svt pišel osud mu ji dávno dán
a kdy trochu povyrostl v hlav ji si dlal plán.
 
Zatím ale pišla doba na vojnu jest odveden
o ti krásná mladá léta jest na vdy oloupen.
 
Doma zatím jeho dívka jinému se vnuje
s jiným udílí city lásky a on – pro ni bduje.
 
V kvtném máji neutají lásku nikdo v nás
vdy kdy re rozkvétají jest i lásky as.
 
mejla    7/3 1920
 
NA VÝSLUNÍ SVOBODY   K 28.íjnu
Ji rok, co konec je s tou naší otroinou
s tou hanbou vyhostnou pes náš práh!
Bu vítáno, ty slunce nad otinou
je planeš ve svtových prostorách
dnes na tém divotvorném zlatém bodu,
zkad zasvítlos nám prvn na svobodu!
 
Ty slunce svobody! Nám nezapadneš s výše
svá srdce jsme ti zasvtili v stan.
Tam záí svtlo tvé tam ár tvj dýše
nech noc se chmí ze všech svta stran.
O svobodo! Jsme s tebou nerozluní,
a ped tebou jsme teprv dtmi, uni.
 
Pec robských etz ji nikdy nepovleem,
nás nehodnými onch neuzíš,
kdo za svobodu duchem nebo meem
šli v boj a dali krev i nesli kí,
v jich stopách – jak za svaté hvzdy svtlem
jdem k tob a chcem dojít k spáse v Betlém.

Bu zdráva, svobodo! Zhoj, uzdrav národ celý!
Jak rájský andl s meem pi nm stj;
dech cizích mor zapu za obzory,
a zdráv je s tebou, pravdiv, ist a svj,
A poslání své koná ušlechtilé
jak ctnostní pedci v sláv starobylé.
 
Na zdar!!         Ve Starých Hamrech 8/3 1920
 
 
VOJÍNOVA SMRT
Tam v modravé dáli kde vábný kyne les
tam vojín k smrti znaven a v lno k zemi kles.
 
Bez nadje srdce svírá mladého ití bh,
tam dom za matikou hluboký se vane vzdech.
 
Otec smutn hlavu sklání e tu zstal opuštn
ve vojenské hrudi poslední zmírá sten.
 
Zkate poslední pozdrav milce mé a šeptem sevel hru svou
nu s bohem dívko drahá, ji na vdy s Bohem.
 
 
DTI
Malé nevinné, smavé dti po celé Rusi
znají Tvé jméno mj hochu
Na ukrajin i na Volze na urale i Sibii,
Tatarské, Kozácké, Kirgizské dti
pitvorní mongolští trpaslíci
radostn Tob vstíc vykikují Na zdar!
 
 
K CÍLI
Kdy jsme jeli z Ukrajiny je tomu ji plný rok
nemohl z nás nikdo íci kde bude napesrok.
 
A náš cíl byl Vladivostok to snad kadý pece víš
Letos meme však íci e jsme k tomu cíli blí.
 
V Rusku všecko trvá dlouho to je pece známá vc
a my tenhle Vladivostok spatili jsme jednou pec.
 
 
POD BACHMAEM
Spte sladce. Vy hoši junáci!
Nech tebas zloby hrom,
nad vašimi hroby burácí.
Já po roce jdu z vojny dom
Shrbený! Tak starý druh váš se vrací!
 
Chci vyídit pozdravy
jak chtli jste vy tomu
pi vzpomínce na vás však
ach – srdce m zabolí.
 
Vnováno padlým bratrm v bojích s Nmci pod Bachmaem 16-17- bezna 1918.
R..
 

BESEDA
Hudba na obyejné strojní pušky
s basovým doprovodem tké baterie a polních dl
Do tomboli se pijímají cenné vci jako:
papírové vesty, nátepniky, zvlášt cigarety a mast na vši.
Bázliví, lekaví a lechtiví u nás pístup nemají.
 
 
TANENÍ PROGRAM
bouchání granát ................... valík
explose šrapnelu .................... polka
bodákový útok ....................... tverylka
stelba pulometu .................... mazurky
pístup k nepíteli .................. kvapík
chytání vší ............................. beseda
 
 
GRUZÍNKA V PARKU
Našel jsem nkoho v té zemi dálné
našel jsem nkoho v té zemi chladné.
Našel jsem nkoho koho mám rád
komu si mohu pec poalovat.
Prodává v parku pivo a bulky
tam spolu spádáme veerní dumky.
Rádi tak mluvíme o lecems všude
tak a já odjedu smutno jí bude.
 
Vzpomínka z Ruska, ve Starých Hamrech napsal 21/5 1920 R..



Ke stému výroí boj na sibiské magistrále
 
pipravili tuto vzpomínku
 
Slavomír Ravik a Olga Ravik Janíková


Deník legionáe Rudolfa mejly - 1
Deník legionáe Rudolfa mejly - 2

Deník legionáe Rudolfa mejly - 3
 

Komente
Posledn koment: 05.03.2017  09:28
 Datum
Jmno
Tma
 05.03.  09:28 ferbl