Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lucie,
ztra Ldie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínka na naivní malování Josefa Hlinomaze

Mistr Hlinomaz  byl svým zpsobem mistrem nad mistry. Kdybychom ho zaadili mezi vyloené naivisty, nejspíše by se urazil. Vdy absolvoval dva roky Umleckoprmyslové školy. Rozešel se ovšem se školou i pány profesory pro totální neshody - a k tm docházelo prakticky vdycky, kdy narazil na nedostatek smyslu pro humor. Vtšinou ovšem, kdy se stetl s blbcem. Nikdy se ovšem nerozlouil se svým nástrojem - s malískou paletou. Své píbuzenství s naivitou ovšem nepopíral. 

Proto snad namaloval Školu naivity, na ní vedle velmistra oboru celníka Henri Rousseaua stojí u malíského stojanu - kdo jiný ne Josef Hlinomaz. "Tady vidíte m, co by áka a mého uitele Henri Rousseaua", pidával legendu k vytvoenému dílu. "Krajina je napl moje, nebo jsem svému uiteli ukradl jen lodiku s vlajekama. A snad balón, ale pardon, ten balón je taky vlastn moje typické pojetí." Stejná a velmi pvabná vyprávní provázela i jiná, asto docela stízlivá díla. Napíklad krajinu  bez všech opic,  kouzelník a jiných souástí malíova komparsu. "To je, prosím, krajina malovaná a la nkdo. Kdo a la - to si u bohuel nepamatuji. Ale je to v kadém pípad dkaz, e ne vdycky jsem maloval mumraje, arcivévody a talíany - staívala mi kdysi i jen obyejná, trochu melancholická krajina." 
A nálada, prosím, protoe kdo Hlinomaze opravdu poznal, ten vdl, e je to lovk napl "srandézní" ale zárove melancholicky ladný. Byl také vtšinu asu sám. Pokud netoil na Barrandov, nenatáel v rozhlase, býval doma a maloval. 

A protoe si sám nepotrpl na tituly, v nich byl v echách vdycky znaný zmatek, take se absolventi policejních akademií stávali doktory práv, znalci marxismu a tlocviku získávali tituly doktor filozofie, Josef  Hlinomaz si nedovedl pedstavit, e by  se Leonardo ozdobil titulem akademického malíe a zaslouilého umlce.

To je skryté pozadí obrázku, na nm akademik Dr.Faust CSc. byl jmenován zaslouilým. Slavnosti se ovšem úastní i opice, smrtka, démoni... e by byl naivní? Ovšeme ne - byl mazaný, a dovedl si tropit šprýmy v asech, kdy se tohle všechno nesmlo. 
A kdy se dnes vracím zpt ke svým návštvám  Hlinomazova bytu a ateliéru, sám kádrov znan pochroumán,  skoro se divím, e  jsme za tato vystoupení nedostali oba pár pes ústa. I kdy nakonec  i k tomu  došlo. 



Co je to vlastn naivní malování? 
To vysvtluje sám Josef Hlinomaz.

 
Chcete-li to vdt doopravdy, nakupujte u odborník. Jsou to teoretici, vdci, znalci, kunsthistorici, ti všichni stále studují, dlají logické závry a co eknou, mohou také dokázat, nebo s výhradami, anebo taky vbec ne. Moje domnnky jsou nepodloené a není vyloueno, e plácám do lebedy. Zkrátka to vzdlání mi chybí. nic tedy z toho, co íkám, není podloené a je to naopak nepodloené. Odpovídám ale pedevším sob na otázku, která m zajímá. Take?
 
ádné naivní umní není. Je jenom umní a neumní. Krátkodob rozhoduje o tom móda, dlouhodob všeobecná schopnost a vlastnost lidská, vnímavost. Naped lidi malovali a tesali v jeskyních. Ne všichni. Jenom rzným zpsobem achnutý jednotlivci, z nich kadý je ale úpln jiný ne všichni ostatní a pece mají nco spoleného. A ostatní - lovci a pastevci a potom i zemdlci pihlíejí a za pár generací si eknou: "Blázen, ale nco na tom je." A ten achnutej neloví a oni ho ivj, a nepase, a kdy pase, hraje na fujaru. 
A tu pastevci zjistí, e s fujarou se pase daleko lépe a veseleji.
 
A tak njak vzniklo umní. Ten prozpvoval, tloukl do bubnu a val a hulákal tak, e strhl ostatní a ti taky hulákali a tanili a kepili a ten ml hezí jeskyni ne tamten. A támhleten zase mluvil ve verších a ejhle enský na nj letly a vbec, co by to napíklad bylo za balet bez masek a výpravy. A merendy se neobešly bez šašk, srandist a kouzelník. A kní v chrámech potebovali atmosféru a k tomu potebovali i herce, i básníky, i sochae, i malíe a hudbu, ale ne u achandu a mejdárnu, ale nco opravdickýho, dstojnýho a povznášejícího. A takový zvuky vyrábt, paneku, na to u musí být njaký kanón. A to všechno asem dostalo fazónu a vznikly styly. A holt pestalo to bejt primitivní a naivní.
 
Jene ti nejlepší z tch bláznivých nebyli nikdy a nikde spokojeni se souasným stavem a zaínali radji znova a od prapoátku. Kdy nkde ten styl furt zdokonalovali a zdokonalovali a byl dokonalej, e to bylo kadýmu jasný, a kadej to povaoval za šílen krásný. ti praví blázni byli najednou zhnusený a šli na to zgruntu jinak, zahodili šikovnost a manýru a byli souasníky nepochopeni. Pochopily je a další generace a udlaly z nich styl a tak to jde furt dokola, a ti co zaínají to nový, tak to tedy je, jak jist rate tušiti, naivní umní.
 
Vnujme se te u jen umní výtvarnému, protoe tak zní otázka. Já to mám rozdleno na dv vzájemn se ovlivující, prolínající, potírající se, a tedy vším moným zpsobem promíchané kategorie. První - dokonalost sama, lidská sice, ale ne tak dokonalá, a je to nelidský. Antické sochy, italská renesance, impresionisté. Nkteí íané a Japonci ... Zkrátka epochy. A te to naivní. Moderní naivní vychází ze surneonaivity (esky nadnovnaivní). Nov naivní byl Rousseau a já holt jsem nadnov. To je, co? I skupinu surneonaivního umní jsem zaloil já a této skupiny jsem také jediným lenem.
 
Pedcházející epochy: jeskynní malby, tesby (od tesati), umní erné Afriky, všechno co bylo ped antikou vetn Egypta, Indiáni a Inkové, Asie a ješt i Austrálie. Románskost, gotika, ikony. A potom malby pouové a malby na štítech, malby vbec, panoptika a atrakce, odtud i jisté to píbuzenství se surrealismem a pak u ten ze všech naivist nejnaivnjší náš starej zlatej primitiv, celník Rousseau, ze všech najrafinovanjší, ke podšitá. Co je to tedy naivní malí? Nechodí do školy, netrénuje, neskicuje, nehoní ruce po papíe a nekreslí za úelem zíáskávání rutiny a šikovnosti. Neumí nic, ale do všeho skoí po hlav. Ustavin se pizpsobuje. Komu? Sám sob. Nemá vzory, a kdy, tak namátkov. 

Má tolik nápad, e se nikam nevejde a vybírá výbry z výbr. S perspektivou a zákonitostmi zachází jako by mu patily, mní fazóny podle ádných pravidel, vymýšlí rostliny a krajiny a prostory a djiny a zem a lidi a enský, ty hlavn. Všechno shazuje a je nad vším a má smysl pro humor, to nejhlavnji, ale ne ten z humoristických asopis. To je práv ta naivní rafinerie. A k tomu áblíky a pidivíky, vévody, arcivévody, kníata, erteplata, ongléry, šašky, kouzelníky, šelmy, vopice, zebry, lvy, tygry, irafy a proutníky, a jak vidíte, stává se se z nho básník. Všude me být všechno. Není rozervanej a nemá rozervance rád... To jsem ale naivní, co? A pitom, pedstavte si, ješt si myslím, e jsem na nco pišel. Cha cha cha chacha !
 
Slavomír Pejoch Ravik
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 09.01.2017  11:22
 Datum
Jmno
Tma
 09.01.  11:22 ferbl