Kurilské ostrovy nám pøipomenou školní léta, kdy o nich byla jen letmá zmínka v zemìpise. Dozvìdìli jsme se tenkrát, ¾e patøí k Sovìtskému svazu, nacházejí se mezi Kamèatkou a Japonskem, a ¾e jsou sopeèného pùvodu, jak napovídal u¾ jejich název (kurilské - kouøící). Tyto povšechné informace mìly být pro nás dostaèující, ale mì vzdálené a tajemné kouøící ostrovy lákaly, a tak jsem si pøála je blí¾e poznat. Podaøilo se mnì to mnohem pozdìji alespoò èásteènì, a to díky internetu. Tušila jsem geologické a botanické zajímavosti, jak u¾ to v sopeèných oblastech bývá, a tušení nezklamalo. Ráz krajiny a vegetace na mì zapùsobily velmi silným dojmem, pøi prohlídce fotografií jsem mìla pocit, jako bych se tam pohybovala a krajinu zkoumala.
Kurilské souostroví je tvoøeno 56 ostrovy, jejich¾ rozloha je 10 356 km ètvereèních (nìkteré prameny uvádìjí 15 600 km ètvereèních. Ostrovy se táhnou v délce pøibli¾nì 1200 km od Kamèatky k japonskému ostrovu Hokkaidó a tvoøí hranici mezi Ochotským moøem a Tichým oceánem. Jsou souèástí tzv. ohnivého kruhu Pacifiku - nacházejí se na rozhraní litosférických desek, na oceánském høbetu, z nìho¾ jednotlivé ostrovy vystupují jako vrcholy sopek. V souèasné dobì je aktivních 35 vulkánù. Nejvyšší horou je vulkán Alaid (2339 m nad moøem) na nejsevernìjším Atlasovì ostrovu.
Ostrovy se nacházejí v subarktickém pásmu a vyznaèují se studenou zimou a pomìrnì chladným létem. Podnebí se mìní podle zemìpisné šíøky, na severu je chladnìji, ji¾ní ostrovy jsou ovlivòovány monzuny mírného pásma. Vzhledem k tomu, ¾e kolem ostrovù jsou velké vodní plochy, jsou Kurily po bièovány silnými vìtry a èasté jsou i mlhy. To vše má vliv i na vegetaci ostrovù, která je zde pozoruhodná a velice rozmanitá.
A tak se spolu podíváme na geologické a botanické zajímavosti tìchto tajemných ostrovù.
Jako první se nám pøedstaví vulkán Alaid
Na dalším snímku nás zaujme pobøe¾í ostrova Kunašir, tvoøené èedièovými sloupky, které vytváøejí nádhernou mozaiku, a varhany, je¾ pøipomenou naši Panskou skálu.
Na této fotografii mù¾eme obdivovat, co doká¾e vodní eroze, takto tvarovanou skálu, asi nikde jinde na svìtì nenajdeme.
Unikátní nerost rheniit velmi vzácného tì¾kého kovu rhenia (ReS2 - sirník rhenièitý), který byl vysrá¾ený z fumarol vulkánu Kudrjavyj.
Ostrov Šikotan nás potìší nádhernou zelenou krajinou
Na severních ostrovech rostou zakrslé stromy - bøízy, olše, vrby a borovice. na ji¾ních ostrovech smíšené lesy s pøevahou jehliènanù. Bohaté jsou i porosty keøù, rùzných bobulovin. Svojí pestrostí nás pøekvapí kvìtena, na ostrovech bylo zjištìno 40 druhù endemitních rostlin (tj, takových, které nikde jinde na svìtì nerostou).
A zde je nepatrná ukázka bohaté flóry vulkanických ostrovù:
Oxytropis itoana - endemická rostlina na ostrovì Urup
Corydalis ambigua na ostrovì Onekotan
druh máku
druh orchideje vstavaèe - Dactylorhiza aristata
Je to jen nepatrná ukázka bohaté flory vulkanických ostrovù. Nìkteré oblasti byly vyhlášeny národními parky. Kromì prvních dvou rostlin (Oxytropis itoana a Corydalis ambigua) jsou ostatní uvedené z ostrova Kunašir. Je to jen nepatrná ukázka bohaté vegetace vulkanických ostrovù.
Rùznorodá je i fauna, z ptákù jsou to zejména druhy kachen, kormoráni, bouøòáci, vrabci, sovy a dravci. Ptáci èasto vytváøejí velké kolonie. Ze savcù uvedu alespoò medvìdy (medvìd hnìdý), tulenì, moøské vydry, lachtany a kosatky. Pobøe¾ní moøe jsou bohatá na ryby. Byla to by to další kapitola ze ¾ivota nádherných Kurilských ostrovù
