Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zdeka,
ztra Jan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

In memoriam vinohradského kamnáe
 
Mnozí si pamatujete Vladimíra podle jeho povídek, které vycházely i na SeniorTipu. Smutná zpráva byla, kdy Vladimír po krátké nemoci v roce 2014 zemel. Urit uvítáte ješt jeho další doposud nepublikované lánky z nevydané kníky  "I to se me stát... Aneb neván o váném.
 
Václav idek
 
Byl celým svým okolím povaován za velmi majetného, zámoného majitele kamnáského závodu. Plným právem. Kamnáský mistr, prosperující ivnostník. Jmenoval se Antonín Lipan.
 
A to nejdleitjší: Dj se odehrává koncem druhé poloviny 19.století. V té dob nebylo pouíváno dálkové vytápní ani topení plynem. Vše leelo na bedrech lokálního topení, komín všude plno a tak není divu, e se Antonínu Lipanovi vedlo. A nyní musíme odboit.

Snad kadý v raném mládí hýká své sny o tom, ím bude a vyroste – a pro kluky to platí dvojnásob. Chtjí být stíhacími piloty, strojvedoucími – já chtl být dirigentem v Národním divadle. Nestalo se. Pod tlakem reality ivota se obvykle kadý stane ním jiným, mladické sny se rozplývají v nenávratnu.
 
Je však i druhá kategorie, která se svých sn nevzdává a alespo v amatérském rozsahu se jim snaí piblíit.
 
Konen i kategorie tetí, velmi málo poetná: Stát se tím, o em jsem snil! I tady obvykle zjistí, e realita se diametráln liší od snu. Gloriola stíhacího letce bledne ped skuteností, e zdravotní stav musí být perfektní, cesta vede od lékaské prohlídky k jiné prohlídce, e psychický nápor pi letu je obrovský, znalosti musí být na úrovni inenýrských a nepatrná chybika, kterou je moné v bném ivot vymazat a zaít znova, vede k tkému úrazu nebo ztrát ivota. Vkem lovk moudí a tak se stává, e dosaený cíl je opt opuštn a zstávají jenom nostalgické reminiscence.
 
V roce 1891 se konala v Praze velká Jubilejní výstava. V jejím rámci mimo jiných atrakcí vystoupili i dva francouzští vzduchoplavci, aeronauté se svými balony. Také Antonín Lipan sledoval majestátné stoupání mohutných balon letc Louise Godarda a posléze Eduarda Surccufa. Je však teba dodat, e pohled na stoupající balon ml v Praze ji pesn stoletou tradici: Pi píleitosti korunovace Leopolda II. roku 1791 pedvedl v Praze svj vzlet legendární Pierre Blanchard, který se však ji roku 1809 zítil se svým balonem a zahynul.

Antonín Lipan byl z vystoupení francouzských vzduchoplavc okouzlen. Ten majestátní let balonu vystihl v plném rozsahu jeho mladický sen – vznášet se v tichu vzdušného prostoru nad krajinou a zaívat nco, co jako mistr kamnáský nikdy zaít neme. A protoe Lipan patil do druhé kategorie snílk, nezstal u snní a rozhodl se, e udlá všechno proto, aby létal také. Nebyl však sám, koho balonové létání ovlivnilo tak, e ji roku 1893 byla zaloena eská spolenost aeronautická.
 
Vedle pedsedy, renomovaného uence prof. K.V.Zengera, po kterém je dosud pojmenována hlavní posluchárna eského vysokého uení technického, v ní zasedali teoretikové, konstruktéi a organizátoi vzduchoplavby František Vank, ing. Gustav Finger, Reinhold Ková i od píštího roku také uznaní aktivní vzduchoplavci František Hlka a Ferdinand Wandas. A vedle nich zasedl ve spolenosti – kamná! Antonín Lipan. Teoretikové a profesoi vymýšleli a navrhovali, Lipan z vlastních zdroj financoval.
 
To poznamenalo brzo zisky jeho firmy. Mezitím teoretici svým neomylným technickým ichem poznali, e budoucnost nepatí aerostatm, ale aerodynm, letadlm tším vzduchu. Ve spolenosti vznikly neshody, projevil se i nedostatek penz a pes všechnu snahu Antonína Lipana se eská aeronautická spolenost rozpadla. Jen Lipan zstal tvrdohlavý, neochvjn vil aerostatm, návrhy letadel povaoval za neuskutenitelnou fantazii. A protoe se „jeho“ spolenost rozpadla, zaloil svou vlastní, Vzduchoplavecký klub v roce 1903. Zakoupil vlastními náklady balon od Rusa Vilova a v téme roce, spolen s F. Hlkou podnikl dva lety, celkem za celou dobu vlastnictví balonu jen ti.
 
Neštstí za neštstím však stíhalo Lipanovy sny. V roce 1909 spáchal sebevradu F. Hlka, náklady na balon a jeho provoz pesáhly Lipanovy monosti. Jeho kdysi úspšný kamnáský podnik zbankrotoval. Z Lipana se stává chudák a doívá svj ivot oznaovaný okolím za podivínský. Jako nemajetný chudák také umírá. Nešastný lovk, ztroskotaný vzduchoplavec.
 
17. února 1910 vypukl poár ve sklep a kln domu . 465 v Palackého tíd na Královských vinohradech. V kln hoela sláma, bedny, stará kamna a také mnoství kvalitní látky. Kdy hasii ohe uhasili a došlo na vyklizování klny, byl k úasu všech vynesen na svtlo – vzduchoplavecký balon. Ohoelý, propálený, k nepoteb… Balon Antonína Lipana, píina jeho úpadku, nouze a podivínství. Balon, symbol kdysi velkého štstí, naplnného snu.

Dojímá m ivotní píbh vinohradského kamnáe. Snad i proto, e o mnoho let pozdji jsem také osobn poznal snílka druhé kategorie. Jmenoval se Štpán Polák. I on, jako Lipan, vnoval svému snu a pohybu ve tech dimenzích všechno. V mládí konstruoval letecké modely s neuvitelnou pelivostí. Byl nesmírn zruný, vystudoval strojnickou prmyslovku a protoe s létáním byly v letech 1948 – 1989 problémy pro ne úpln spolehlivé a provené lidi, realizoval svj sen o tech dimenzích sportovním potápním.
 
Zkonstruoval ponorku pro jednu osobu a postavil ji ve vlastním byt. V díln na zahrad postavil „dálník“ z motocyklu Sahara a trupu stíhacího letounu MIG 15. Sklidil obdiv tch, kteí o nm vbec vdli – ale více nic. Pozdji si postavil Rogallo, létal naped bez motoru, pozdji po sloených zkouškách s motorovým pohonem. Nkolikrát havaroval, vdy bez následk, krom hmotných.
 
Nedostatek prostedk ho nutil stavt svoje létající stroje úsporn, díly shánl kde se dalo. Není divu, e za letu v motorovém Rogalle praskl náhon vrtule. Pi nouzovém pistání byla poškozena benzínová nádr a benzin polil letce zejména na hlav. Naštstí duchapítomn ped dopadem vypnul motor a celé zapalování, take benzin nechytil a k uhoení nedošlo.

V té dob byl ji trenérem oddílu otuilc, protoe poznal, e pi hloubkovém potápní klesá prudce teplota vody a špiková otuilost je výborným atributem pro takovou innost. Zdokonaloval neustále svoje Rogallo, take jeho pátelé mu pedpovídali: „Ty budeš tak dlouho svoje poletovadlo vylepšovat, a nakonec vymyslíš aeroplán!“.
 
Stalo se. Polák sloil zkoušky jako sportovní pilot a sám jsem byl svdkem, jak jeho štstí nebralo konce, kdy byl poprvé samostatn puštn k letu jako pilot bez instruktora. Zde jeho ivot vyvrcholil. Nikdy se neoenil, svého ducha, práci a prostedky postavil do slueb svého „tídimenzionálního“ snu. Poet jeho samostatných let nepesáhl poet prst na jeho ruce, kdy nepoítáme lety na Rogallu. Tká, neléitelná mozková choroba ukonila jeho ivot 28. 6. 1994.
 
Tmi pedcházejícími ádky chci vzpomenout památky všech tch Lipan, Polák a jist stovek a stovek dalších, o kterých dnes svt u ví. Tch, kteí dali za svj sen všechno. est jejich památce, i kdy si íkám se Shakespearem: Není est pouhým nápisem na náhrobku s erbem?

 
      

O jednom jsem však nezvratn pesvden: Nebýt tchto snílk, kteí se své sny pokusili alespo amatérsky realizovat, ztratil by veškerý ivot kolem nás mnoho ze svého koloritu. Toho, který vše kolem nás zpestuje i evokuje jistou dávku nostalgie.
 
Vladimír Kulíek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 08.11.2016  17:36
 Datum
Jmno
Tma
 08.11.  17:36 zdenekJ
 08.11.  08:18 Von
 08.11.  07:27 LenkaP
 07.11.  17:43 Mirka