Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kvido,
ztra Hugo.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

 
Z knihy Jany Gottwaldové

Sydney
 
Jmenuji se Jana a píše se rok 1980. Mám narozeniny... jaká sláva! Je mn 26 let a tento den 22. íjen je vlastn jeden z nejvzácnjších narozeninových dn mého ivota.
 
Ocitám se ve výšce 10 000 metr nad zemí v nejvtším letadle toho asu Jumbo Jet /Australian airline. Neletím sama, sedí vedle mne mj manel Vladimír a mé ti ratolesti – ptiletý Daniel, tyletý David a tíletá Diana.
 
Krom nás je letadlo plné a to peván uprchlík z komunistického eskoslovenska a Polska. Cítím se unavená, vyerpaná, ale blaená, e vše, co jsme si pedsevzali, naplánovali, se vydailo. Nebude dlouho trvat a pistaneme v Sydney. Nahlas si stuji, e mám vlastn narozeniny a ani nemám peníze, abych si koupila njaký mok na zapití oslavy. Paní „polského pvodu“, která sedí pes uliku, se ke mn nakloní a polsky mn vysvtluje, e pití je zahrnuto v letence a e je teba zavolat letušku. Rozumím jí napl díky podobnosti slovanských jazyk, ale smysl toho, co íká, mi to dalo.
 
U tedy horliv makám ervený knoflík nad sebou a okamit u m stojí usmvavá, krásná australská letuška a ptá se, co si peji. Anglicky zatím neumím skoro nic. Nco málo slov je mn srozumitelných, avšak vtu ješt sloit neumím. Vyhrknu tedy na ni: „Whisky, please“ a ješt jí mávám dvma prsty ped oima, aby pochopila, e nejenom jednou, ale dvakrát... i pro mého Vladimíra. Copak by to bylo za oslavu sám se sebou!
 
Dtiky nám krásn spí a my pipíjíme na nový ivot v nové zemi, na moje narozeniny, na nové poznatky. Nemu se dokat na nejvtší dárek mého ivota – „Austrálii“.

 
 
* * *
 

Do Melbourne se u neletí
 
V Rakousku, kde jsme ti msíce ekali na pijetí do Austrálie, jsme do dotazníku uvedli „Melbourne“, místo, kde se chceme usadit. Vladimír si u z eskoslovenska s Goem a Lenkou dopisoval. Chodili s Goem spolu do školy. Zdálo se nám, e by zaátky v Melbourne, kde u nkdo z vlasti ije, byly jednodušší.
 
lovk míní, osud mní. Po pistání v Sydney a na letišti jsme pocítili velké zklamání. Australští úedníci s eskými a polskými pekladateli na nás ekali, seazovali a usazovali do autobus ekajících na nás emigranty. Pes pekladatelku jsme se dovdli, e Sydney je pro nás konená stanice a do Melbourne se u neletí. Prý je tam na hostelu plno lidí a vybírat si u není  moné. Dlá se pro nás, co je v jejich silách, a co jsme mohli tedy dlat?
 
Museli jsme se smíit s tím, e zaátky nás tedy ekají v Sydney. Byla ji tma, kdy nás autobus s uplakanými, petaenými dtmi dovezl na hostel ve tvrti „Maroubra Junction“. Projídl takovými škaredými ulicemi, kde byly devné domky a okolo plno harampádí, na co jsme nebyli z eskoslovenska zvyklí, a Vladimír, jak na to koukal, ml z toho smutek v oích. Zaal se mi omlouvat, e netušil, kam nás to dovedl.
 
Na hostelu nás rychle roztídili do ubytoven. Tím, e jsme mli ti dti, byla nám pidlena ubytovna se dvma lonicemi, kuchyka (malá linka)s obývákem dohromady a záchod. Sprchy na chodb byly spolené pro všechny spolubydlící. Nemohli jsme uvit, e tak velké prostory nám byly pechodn pidleny, ne se osamostatníme. Nkteré rodiny v eskoslovensku nemly ani to. Malá kuchyská linka slouila na to, abychom si uvaili aj nebo kafe. Jídelna slouící pro všechny bydlící v hostelu byla umístna pi vstupu pes kancelá a informaní stedisko. Hostel mimo této vymoenosti ml zdravotní stedisko, školu pro emigranty s výukou anglitiny a školku pro malé dti do pti let. Prádelna byla spolená na podlaí. Také sportovní nadšenci mohli do sytosti hrát tenis nebo volejbal.
 
Na všechno ti Australané mysleli, aby se nám emigrantm v té jejich zemi dailo a líbilo.
 
Vyerpaní jsme ulehli a spali v jednom kuse asi šestnáct hodin. Divili jsme se, jak je to moné, e ani jeden z nás se bhem té doby neprobral. Zaspali jsme schzku pro echy, kde nám pipomínali povinnosti, závazky, informace a rzné výhody. Dodaten jsme vše získávali od eských spolubydlících, anebo na informaním stedisku, kde jsme ekali na pekladatelku, která mla denn vyhrazeny urité hodiny pro nás novousedlíky.
 
V Evrop, kdy jsme odlétali, se u chystalo k zim, a zde v Sydney koncem íjna bylo krásné slunné poasí. Moc se nám to líbilo. Mli jsme dojem, e to tak bude poád. Jak jsme se však mýlili, kdy pišlo australské léto a hodn vlhkosti ve vzduchu.
 
Pokrování píšt…
 
Jana Gottwaldová


Komente
Posledn koment: 25.03.2017  18:26
 Datum
Jmno
Tma
 25.03.  18:26 ALENA
 01.11.  11:21 Ivan
 27.10.  17:21 Von
 27.10.  15:52 Tom
 27.10.  13:21 Mirka
 27.10.  10:14 ferbl