Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Soa,
ztra Tana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jist ho znáte
 
Jist ho znáte, tvoil legendární trio s Jiím Voskovcem a Janem Werichem.
 

Tento lánek jsem vnovala 110. výroí narození Jaroslava Jeka.
 
Dtská léta (1906-1921)
 
Jaroslav Jeek se narodil 25. záí 1906  na ikov v Praze, kde proil své dtství .
 
Jeho otec Adolf Jeek pracoval jako krejí, maminka Františka peovala o domácnost i o rodinu, co malému Jarouškovi znan usnadovalo jeho nelehký údl. Rodina bydlí v dob jeho narození v Rokycanov, poté  v ulicích Boivojov, ehoov a Husitské. Malý Jaroslav chodí do obecné chlapecké školy na Prokopov námstí (dnes Kulturní a vzdlávací centrum Trojka). Akoliv strávil v této tvrti jen ást mládí (asi do osmi let), zapsobila na povahu malého chlapce, který si odnesl do ivota typické znaky bývalého pedmstí: bodrý humor, širokou zpvnost argonu a reálný vztah k ivotu. Vyrstal zde se svojí o dva roky mladší sestrou Jarmilou.
 
Od narození trpl šedým zákalem. Ve tech letech prodlal bohuel neúspšnou operaci pravého oka, které tak bylo ztraceno.  Pes rady odborník se rodina neodváila podstoupit další riziko a k operaci druhého oka nesvolila. Chlapec záhy po prodlané spále onemocnl hnisavým zántem obou uší, který se úpln nevyhojil. Následkem byla nedoslýchavost. Krom toho ml kvli atrofické ledvin od dtství zvýšený krevní tlak.
 
Od dtství si malý Jaroslav pál být skladatelem a jiným alternativám se vášniv bránil. Bhem návštv Riegrových sad utíkal rodim ke vchodu hudebního pavilonu, odkud znla hudba. Nikomu se ho nepodailo odlákat. Odvlekli ho dom teprve veer, kdy hudba pestala hrát. Neustále se to opakovalo. Tento tvrdošíjný zájem lichotil kapelníkovi, který tvrdil pi odchodu:
 
„Z tebe bude muzikant.“
 
Zraková vada ho odlouila od malých kamarád na ulici a pipoutala více k domovu. Objevil brzy knoflíky, kterých bylo v krejovské rodin plno. Vyhledal je v zásuvkách i potm. Hrával si rád i veer nebo v noci, snad proto, e nerozeznával zcela spolehliv denní svtlo od veerního šera. Kdy ho maminka veer uspávala, vyposlechl si její zpv, pokal a zdímla, sesunul se z klína a hajdy na knoflíky. Krom knoflík objevil také pokliky, které odtahal z kuchyn do kouta a binkal jimi o sebe. Rodina tyto výtrnosti odevzdan trpla, nebo kluk byl pi nich šasten.
Tento hravý, bystrý chlapec, který miloval ruch ulic, hlasy lidí, sedí nyní sám v chladu internátu.
Chovanci ústavu nesmli vycházet ven ani s doprovodem; návštvy píbuzných byly omezeny na  první nedli v msíci na dv hodiny. Hudbu, která byla snem jeho volnosti, vlenili do písných povinností. Jeek sice nevynikal v hudb povinné, ale o to více náruiv tíhnul k hudb utajené. Uzeniny od maminky mnil za noty a v ústraní pes všechny zákazy hltal malým zbytkem svého zraku získanou hudbu. Zbytek zraku mu sliboval, e se zase jednou bude ít mimo internát.

 
 

Hradanský ústav - nyní Škola Jaroslav Jeka
 
Zaloení ústavu pro slepé dti v Praze.
 
Historie této školy zaíná ádostí o vnování domu . p. 178 na Hradanech. ádost císai Františku I. Josefovi pedloil hrab Wallis  4.  6. 1807 jménem guberniálního rady Platzera, který kdysi slouil za nmeckou íšskou kancelá.  Platzer je v ádosti líen jako úctyhodný státní sluebník, mu ušlechtilé povahy a tšící se všeobecné dve. Hodlá zaloit slepecký ústav. Na tuto ádost bylo Platzerovi kabinetním listem z 2. 12. 1807 povoleno ústav zaloit. Nové instituci byl piznán název Soukromý ústav pro slepé dti a na oi choré. 
 
Osmiletý Jaroslav Jeek byl vzhledem ke své zhoršující se zrakové vad pijat 16. záí 1914 do zdejší školy a setrval zde do 26. února 1921. Jaroslav touil, aby se dokázal hudebn prosadit i pro poetnjší posluchaské obecenstvo, aby se hudba stala jeho obivou, zpsobem vyjádení vlastní individuality.  Proto se v roce 1924 pihlásil k pijímacím zkouškám na hudební konzervato – klavírní oddlení.
 

Hradanskému ústavu, pozdji škole, byl ministerstvem školství 1. 1. 1992 propjen estný název Škola Jaroslava Jeka.
 
V roce 1921 se Jekovi definitivn pesthovali do vnitní Prahy do domu v Kaprov ulici . 10.
Po válce tatínek našetil Jaroslavovi na starší piano. Kdy se patnáctiletý Jaroslav vrátil z internátu zpt do vlídného prostedí domova, tak opt záil štstím.  Byl zpátky se svojí rodinou, ml své piano a sml zase bez zábran íst a hrát co chtl.
 
 

dm v Kaprov ulici . 10
 
 
Dvoákeum a konzervato
 
Na pijímací zkoušky na konzervato se pipravoval v soukromém ústavu  Dvoákeum (1921-24). V roce 1924 se podrobil pijímací zkoušce na konzervato do klavírního oddlení. Udivil komisi výbrem pednesových skladeb, které byly v Praze známy zcela výjimen. Pesto komisi zneklidovala jeho zraková vada, která skoro vyluovala dlouhé a namáhavé studium klavírní hry. Zeptali se ho, zda komponuje, ale odpov byla záporná. Poádali ho, aby zkusil nco zahrát z hlavy.
 
Jeek se soustedil. Dosud o skladatelství jen snil, ale prakticky se o n neodváil pokusit.
Instinkt profesor byl správný.  
 
Paí
 
Od záí 1927 do ervna 1928 se díky osobnímu stipendiu od jugoslávského advokáta Josipa Mandie, který soukrom studoval skladbu u K. B. Jiráka, mohl Jaroslav Jeek seznamovat s Paíí a jejím hudebním ivotem. Po píjezdu se ho ujalo eskoslovenské velvyslanectví. Uvádli ho do salon, kam by asi jinak neml pístup. Jeek však duch salon povaoval za povrchní.  Nenávidl snoby a nikdy se jim nepizpsobil. Nesnášel spoleensky upjaté prostedí, po kadé v nm provedl docela zámrn njaký naschvál. Místo elegantních kus pro jemné estéty spustil na piano rabiácké disonance.
 
Mnohem vtší význam mla pro Jeka návštva koncert. Slyšel mnoho soudobých skladatel a zvláš velký dojem na nj udlali ernošští zpváci The Fisk Jubilee Singers, kteí dojímali posluchae plantáními a duchovními zpvy. V Paíi také pišel do styku s ivou jazzovou hudbou.
 
Slyšel zde poprvé jazz v ivém podání ernošských hudebník, nebo všechny své dosavadní znalosti v tomto oboru erpal z desek. Zaujal ho hudební smr Erica Satieho a Daria Milhauda, ale nejvtší souhlasné nadšení v nm vzbudila nahrávka Rhapsody in Blue George Gershwina.
 
„V té dob jsem ji znal jazz ve stylizaci umlé hudby, hltal jsem Stravinského, jeho Rag-Time a Piano-Rag-Music se staly mou denní biblí", napsal v úvodu klavírního alba v revue Osel a stín. 
 
Jeek asto setrvával v eské kolonii, našel si mezi eskými emeslníky a dlníky pátele a chodíval k nim na návštvy a besedy. Vytvoil si v cizím mst domácí prostedí.  
V Paíi si Jeek ovil svou nezávislost na vidoucích lidech. To mu dávalo pocit sebevdomí a radosti. Deset msíc, které tam strávil, mu bylo inspirací do další tvorby a také pomohlo jeho hudebnímu rstu.

 
 
autograf Jaroslava Jeka z roku 1930
 
V roce 1935 Jan Werich s Jaroslavem Jekem, Jindichem Honzlem a Františkem Zelenkou odlétli do Moskvy na III. festival moskevských divadel. Vízum bylo Voskovcovi zamítnuto, jeliko jeho otec byl v ruských legiích. Jaroslav Jeek byl nadšen z nkterých tamních divadel, ale z celkové situace v sovtském Rusku ml smíšené pocity. Do Moskvy byli pozvání i další eští divadelníci a div. kritici, nap. Julius Fuík viz foto.

 
 
Tmavomodrý svt
 
Zvláštní byl Jekv mimoádný zájem o modrou barvu. Vzbuzovala v nm pocity, které u normáln vidoucích lidí asi neexistují. Psal na modrém papíe, pouíval modré obálky, kupoval si asto modré košile, kravaty i šaty. Sotva vdl, e modrá barva byla symbolem romantik, e ji miloval Novalis a e v anglické ei má vedle pímého smyslu vizuálního i penesený smysl pocitový, nebo vyznauje melancholickou náladu; proto nazval Gershwin  svou skladbu Rapsodie v modrém! Lásku k modré vyjádil ve svém prvém blues Tmavomodrý svt, jeho text vyvolává obraz smutku; vše kolem je zasteno neproniknutelným mrakem, vše je ponoeno do tmavomodré barvy. A mladý mu pozoruje melancholicky tuto vizi, pestoe si je vdom své odlišnosti od druhých, normálních a šastných lidí. Tyto chvíle však byly u Jeka mén asté, ne by se dalo pedpokládat. V ádném pípad s nimi nechodil na trh, naopak je peliv ukrýval ped nediskrétními zraky ostatních. Na jeho míst by byli mnozí propadli bu zoufalství, nebo rezignaci. Vtšina by se vzdala boje o úspch a štstí. Jaroslav šel za obojím, jako by se nic nebylo stalo, naopak, pustil se do ivota s mnohem vtší dravostí ne dobe vybavení smrtelníci, jim není vzácné podívat se na obraz, peíst si knihu nebo jít do biografu. Teprve po dvacátém roce objevil vzácný svt zrakových dojm pomocí dalekohledu.  Kdy šel jednou k veeru po Karlov most, zvedl dalekohled vzhru a vykikl pekvapením: uvidl poprvé hvzdy! 
 
Zaal chodit na výstavy, etl knihy. Ml znan tvrdohlavý vkus. Ml ovšem vrozenou bystrou inteligenci. Jeho úsudky o hudb byly pesné a vdy správné. Ml spolehlivý instinkt. Nemýlil se skoro nikdy ani v soudobé hudb, její smrová pestrost psobila zmaten. Byl vdy svj. Stejnou chtivost jevil i v obyejném ivot: fandil Spart, vyznal se v kartách a psobilo mu radost, kdy mohl napovídat, ovládal rozmanité spoleenské hry a vtipy, které si v Osvobozeném divadle neúnavn vymýšleli.  Jeek také vášniv rád cestoval.  
 
Knihy
 
Poprvé po padesáti letech znovu vychází kniha o ivot a díle Jaroslava Jeka a Osvobozeného divadla. Kniha obsahuje nová fakta, která nemohla být v padesátých letech z politických dvod uvedena.   Pelivou prací byly odstranny nkteré nepesnosti, kterých se tehdy J. Holzknecht dopustil. Kniha je doplnna rozsáhlou ediní poznámkou, která komentuje zmny a nové informace, které byly do knihy oproti pvodnímu vydání doplnny.
 
Konec
Na konci roku 1941 byl hospitalizován pro selhání ledvin, doprovázela ho Frances a krátce ped smrtí (29. 12.) uzavel s Frances satek.  Byli oddáni in articulo mortis. Protoe nemohl dostaten dýchat, visela nad jeho lkem kyslíková bomba. Smrt k nmu byla milosrdná. Poslední dny ztratil vdomí a blouznil. il ve zcela jiném svt.
 
Zmizela Amerika, zmizela válka a objevilo se Osvobozené divadlo ve Vodikov ulici.  Patrn se chystal na premiéru a ml ješt poslední zkoušku. Dirigoval a obas volal na leny svého drahého orchestru. Záil štstím.

 
    
Zemel 1. ledna 1942 v New Yorku USA.  Slavnostní poheb se konal 5. 1. 1947. 

In memoriam
V roce 1946 se stal  Jaroslav Jeek lenem eské akademie vd a umní  in memoriam.
5. ledna 1947 byla slavnostn uloena urna s jeho popelem do rodinné hrobky na Olšanských hbitovech
 
zdroje:  http://jezciweb.wix.com/jezci#!jaroslav-jeek/cnx8 se souhlasem MUDr. Dominika Blaka 
a další nap.:  http://www.rozhlas.cz/dvojka , http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/245543-jaroslav-jezek-temer-hluchoslepy-mistr-jazzu.html
foto: nap.: Karel Hájek, Archiv B&M Chochola  a jiní
 
Pro Senior Tip  vypracovala Janina Svobodová, 
knihovnice Jiráskovy knihovny Kluov
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 28.09.2016  11:13
 Datum
Jmno
Tma
 28.09.  11:13 Janina Svobodov
 26.09.  15:08 ferbl
 25.09.  11:08 Kamila
 24.09.  08:21 kusan
 24.09.  08:03 Von