Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jaroslav,
ztra Vlastislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

tení z Biblí kralické podle Ivana Olbrachta (7)
 
Návrat ze zajetí
 
Zuzana a starci
 
V Babylon pebýval také mu jménem Joakim a ten pojal za manelku Zuzanu, dceru Helkiášovu, bojící se Boha, nebo její rodie, jsouce spravedliví, vychovali ji podle zákona Mojíšova. Byla pak Zuzana ena nadmíru krásná a rozkošná.
 
Na ten rok byli z Izraele zvoleni za soudce dva starci, a ti chodívali k Joakimovi, aby v jeho dom soudili lid. Byl Joakim mu bohatý a nad jiné váený, take se u nho scházeli všichni idé.

 
Tito dva starci, vídající tam Zuzanu procházeti se v zahrad, zatouili po ní do té míry, e ji tajn sledovali tak dlouho, a se jim naskytla píleitost. Jednoho dne se Zuzana koupala v zahrad a zatímco sluky odbhly pro olej a mýdlo, starci vystoupili ze svého úkrytu a Zuzan ekli:  “Dvee do sadu jsou zaveny a nikdo nás nevidí. Touíme po tob. Pivol nám a le s námi! Kdybys nechtla, vydali bychom svdectví, e byl u tebe njaký mladík, a proto e jsi odeslala sluky.”
 

Zuzana zabdovala, vidouc, e tak i onak, bude s ní zle. Ale jsa bohabojná, starce odmítla a spustila kik. Sluebnictvo, je pibhlo, uslyšelo od starc livé obvinní. Starci pohnali Zuzanu ped soud a tam jeden druhému dosvdili livé obvinní. Zuzana byla veejn pohanna a odsouzena k smrti.
 
Nešastnice modlila se k Bohu a on její prosbu vyslyšel: poslal mládence jménem Daniel, který piml všechen lid okolo, aby vrátili Zuzanu zpt k soudu, e on pravdu vyjeví.
 
Tak se i stalo a Daniel, oddliv od sebe oba starce, tázal se jich, pod kterým stromem Zuzanu s mladíkem vidli? Jeden ekl e pod lentiškem, druhý ekl e pod svídou.
 
Lid volal hlasem velikým a velebil Boha, který vysvobozuje ty, kdo v nho doufají. A vrhl se na ty dva kivé soudce a uinil jim tak, jak oni chtli uiniti své bliní. Naloil s nimi podle zákona Mojíšova: zabil je.
 
Hodokvas Belsazarv
 
Král Belsazar, syn Nabuchodonozorv, uspoádal velké hody pro svá kníata, své eny i eniny. Kdy se jeho srdce rozveselilo, rozkázal pinésti zlaté a stíbrné nádoby, které odnesl jeho otec z jeruzalémského chrámu, aby z nich hodovníci pili… Tu se na stn naproti svícnu zjevila ást lidské ruky, jen dla s prsty a psala. Ruka zmizela, ale písmo zstalo.

 
 
Všichni se zdsili a nikdo neuml ten nápis peísti. Tu se královna matka rozpomnla na moudrého Davida a král pro nho okamit poslal.
 
David ekl: “Ty, králi, slyš!…Pozdvihl ses proti proti Pánu nebes, nebo jsi dal jeho nádoby pinésti sob, kníatm, enám i eninám a pili jste z nich víno. Proto poslal Hospodin ást ruky, aby psala. A toto jest napsáno: Mene, mene, tekel, ufarsin, to jest, setl jsem, setl, zváil a rozdluji.”
 
V tou noc byl král Belsazar zavradn.
 
Do zem vtrhl král médský a Babylon byl rozvrácen. Bylo mu oplaceno podle skutk jeho všechno, jak dlával sám.
 
Královna Ester
 
Léta tetího kralování svého perský král Asverus, jen panoval od Indie a k mouenínské zemi nad sto dvaceti a sedmi krajinami a sídlil toho asu v Súsách, uspoádal pro svá kníata a poddané veliké a bohaté hody, trvající déle ne pl roku. Na vrcholu té slavnosti, chtje se pochlubiti krásou své královny Vasti, kázal ji pivésti v královské korun.
 
Královna Vasti však pijíti odepela. Král se velice rozhnval. Ale ponvad ml ve zvyku pedkládati vše mudrcm, znalým djin a práv, zeptal se jich: “Co se má podle práva státi s královnou Vasti, e nevyplnila rozkaz krále Asvera?”
 
Mudrcové usoudili, e Vasti má být zapuzena od královy tváe, protoe pokud by její neuposlechnutí vešlo ve známost v zemi, ostatní eny by ji chtly napodobovat a mui by pišli o svou vánost.
 
A tak se i stalo.
 
Ale po ase, kdy se hnv upokojil, Asverus se na královnu Vasti rozpomínal.
 
Tehdy mu jeho sluebníci poradili, aby nechal v celé zemi vyhledati nejkrásnjší panny a z nich aby si zvolil novou královnu.
 
Byl pak v královském mst Súsách id Mardocheus z pokolení Benjamínova, který sem pišel z Jeruzaléma s tmi, které pesthoval Nabuchodonozor, král babylónský. U nho ila dívka jménem Ester, dcera strýce jeho, sirotek bez otce a matky, kterou Mardocheus po smrti jejích rodi pijal za dceru.
 
Ester, pivedena do královského domu s ostatními vybranými pannami, zalíbila se králi nejvíce. Pojal ji za pravou manelku, vstavil na její hlavu korunu a uinil ji královnou místo Vasti, nevda nieho o jejím pvodu.

 
 
Mardocheus sledoval dál její osudy, a kdy se mu podailo vyzvdt, e dva královi komorníci se smlouvají, jak by ho zavradili, vzkázal to královn a ta to jeho jménem oznámila králi. Kdy byla ta vc vyšetována, našlo se, e vše bylo tak, jak pravil Mardocheus. Oba strácové prahu byli obšeni a událost byla zapsána do královských kronik.
 
V ten as se také stalo, e král zvelebil Amana Agagského a vyvýšil ho tak, e stolici jeho vyzvedl nad všechna jiná kníata. A všichni, na králv píkaz, se mu klanli, jen Mardocheus tak neinil, vysvtluje, e, jsa idem, mu jeho zákony nedovolují ped nkým padati na tvá. Tu se Aman velmi rozhnval a rozhodl se zahubiti nejen Mardochea, ale všechny idy ijící roztroušen po celé zemi. K tomu ekl král: “Nalo s nimi, jak se ti líbí.” A sal z ruky prsten, jím se peetí královské rozkazy a dal jej Amanovi Agagskému.
 
Tak se stalo, e v celém království se pipravovalo vradní id, je se podle výsledku metání los mlo odehráti v jediném dni, toti tináctého dne dvanáctého msíce adaru.
 
Nastal mezi idy veliký náek, trhali svá roucha, sedíce v popelu, a postili se.
 
Královna Ester poté, kdy se po ti dny postila, vešla ke králi s prosbou, aby neodmítl její pozvání k hostin spolu s Amanem. Poté v noci král nemoha spáti, nechal si pedítati z pamtní kroniky. A ptal se sluebník na to, jak byl odmnn a jak poctn Mardocheus, jen králi vyzradil spiknutí dvou komorník.
 
“Nic mu nebylo dáno,” odpovdli sluebníci.
 
A tu král poruil Amanovi, aby ida Mardochea nechal vsadit na kon, na nm jezdívá král, obléknul ho v slavnostní roucho a na hlavu mu vstavil královskou korunu.

 
Tak se i stalo a kon s Mardocheem vodili ulicemi msta a volali: “Tak se dje mui, kterého král ctí.”

 
 
Aman byl sklíen a zahalil si v bolesti tvá.
 
Druhého dne hostina pro Asvera i Amana u královny Ester pokraovala. Král se znovu zeptal Ester, jaká e je její prosba?
 
Tehdy královna odpovdla: “Nalezla-li jsem milost ped tvýma oima, králi, a pokládá-li to král za dobré, nech mi jest na mou ádost darován ivot a nech jest na mou prosbu darován ivot mému národu. Nebo já i mj národ jsme byli prodáni, abychom byli zahubeni, povradni a vyhlazeni.”
 
Král se podivil a rozhnval: “Kdo je ten mu a kde je ten lovk, jeho srdce je tak naduté, e by to chtl uiniti?”
 
Pravila Ester: “Mu protivník a nejhorší nepítel jest tento Aman.

 
Krále pojala veliká zlost, a kdy zdšený Aman, prose za svj ivot, padl na lko královny, byla jeho zkáza dokonána. Král ho kázal obsit. To se stalo na šibenici, kterou on sám nechal postaviti pro Mardochea.
 
Královna prosila krále Asvera dále, aby byly zrušeny po celé zemi listy, vydané Amanem, podle nich mli být vyhubeni všichni idé.
 
Tehdy svil Asverus Mardocheovi svj prsten, který odal Amanovi a pravil královn a jejímu pstounovi: “Pište tedy královským jménem idm, jak se vám zdá za dobré, a zapeete královským prstenem!”
 
A tak tináctého dne dvanáctého msíce adar, v tý den, kdy mli být pobiti všichni idé, byli naopak pobiti všichni nepátelé id vetn deseti syn Amanových.
 
idé nazvali tyto dny purim (metání los), na pam toho, jak se jejich zármutek promnil v radost. Mardocheus pak se stal druhým muem po králi a všechny iny jeho velké moci … jsou zaznamenány v knize o králích médských a perských.
 
Návrat ze zajetí
 
Slova prorok o rozkotání království babylonského se naplnila. Nebo nad íší kdysi Nabuchodonozorovou a Belsazarovou panoval te perský král Cyrus.
 

idé byli v babylonském zajetí sedmdesát let. Král Cyrus vydal idm vše, co kdysi Nabuchodonozor uloupil v jeruzalémském chrám.
 
Tehdy idé vytáhli se svými rodinami, dobytkem a Hospodinovými poklady z kraj babylonského zajetí. Kdy dospli do zem zaslíbené, postavili na zíceninách starého chrámu jeruzalémského chrám nový.
 
A po dokonení chrámu stavli hradby, dríce v jedné ruce líci zednickou a v druhé me. Nebo obyvatelé cizích zemí, slyšíce o vybudování nového chrámu, chtli je napadnouti.
 
Tak stavli a nepátelé jim nemohli ublíiti.
 
Tím se koní starozákonní vyprávní podle tení o Bibli kralické, jak je v tkých dobách druhé svtové války sepsal spisovatel Ivan Olbracht.
 
Všechny uvedené ilustrace vybrala Olga Janíková
 
Olga Janíková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 11.08.2016  17:50
 Datum
Jmno
Tma
 11.08.  17:50 Mirka
 11.08.  12:27 zdenekJ
 11.08.  10:39 KarlaA