Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vilm,
ztra Maxmilin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Irák, málem mj osud (6)
 
O enách v Iráku, muslimských zvycích a víe vbec
 
Mnohokrát se m lidi ptali na zkušenosti ze ivota mezi muslimy a na postavení eny v této, pro nás dost exotické, spolenosti a zejména na dnešní sporné názory na  šátky na hlavách muslimek v našem evropském spoleenství.
 
Na toto téma mohu poslouit, mimo obecn známých vcí, jen tím, co jsem se z nkolika rozhovor s muslimy, sice peván mui, ale i dvma enami (jednou z nich eškou, provdanou za Iráana) dovdl. Nemohu ovšem tvrdit, e jsou zcela správné, i odpovídající pesn Koránu, ale pouze relata refero, abych s pochlubil svou stedoškolskou latinou.
 
Take, Korán prý nenaizuje pímo plné zahalování en, ale stanoví všeobecn, e lidé mají dodrovat cudnost a pi setkání s enou cudn klopit oi. Nošení šátk zakrývajících vlasy en u nenaizuje vbec. Dokonce prý ani Muhammadova manelka šátek nenosila.
 
Zahalování, a ástené, i totální jen s malým proukem prhledné látky a zakrývání vlas je prý zaloeno hlavn na rodových a kmenových tradicích. Nkteré muslimské zem, jsou v tomto smru znan tolerantní a nechávají to na vli eny, i její rodiny nebo manela. Z mé zkušenosti to byl práv Irák, kde bylo na ulici msta vidt jen málo, peván starších en, v abájích a u takka vbec úpln zahalených, tedy vetn tváe. Jinde, zejména v Íránu, Afghánistánu a Jemenu je to ale podmínkou ze zákona a nedodrení se trestá. V nemocnicích muslimských zemí prý nesmí spatit nahou pacientku ani léka-mu, toliko lékaka. Neumím si ale pedstavit, jak to funguje v praxi, kdy mám trpkou osobní zkušenost s kvalitou bagdádských doktor, nato lékaek.
 
Ne všechny zem však byly tak písné a z tch, které jsem osobn poznal, mohu jmenovat Egypt, Nigérie, Lybii a práv Irák. Tato zem byla vbec znan benevolentní v mnoha smrech. Napíklad tam neexistoval zákaz prodeje alkoholu a v Bagdádu byla dv místa, kam jste si mohli zajít dokonce i na draft beer, tedy epované pivo. Nevím, zda jsou tam ješt, ale pochybuji, protoe tam nyní nabyla znané moci šíitská vtev islámu, která je v tomto ohledu naprosto netolerantní. Tehdy tam ovšem popíjeli jen cizinci, protoe muslim by tím ztratil povst zboného vícího. Ten konzumoval pivo a whisky v soukromí svého domu.
 
Dokonce jsem byl mnohokrát svdkem, jak Kuvajané, v jejich zemi platí striktní prohibice podpoená tvrdými tresty, jezdí do iráckého pohraniním msteku Safwanu na noc na pivo, víno, i ješt silnjší nápoje, a druhý den ráno se vracejí zpt pes hranici do 120 km vzdáleného Kuwait City, ozdobujíce spojovací dálnici desítkami vrak svých drahých aut. Sám jsem se jednou stal, bohuel i se svou nevinnou manelkou, obtí tohoto tvrdého kuvajtského opatení práv na tomto hraniním pechodu, ale o tom a jindy.
 

Ale abych se vrátil k pvodnímu tématu: jeden z mých pátel tvrdil e dvodem šátk je zakrývat vlasy, které jsou nástrojem Satana ku svádní k híchu, o dalších ástech enského tla ani nemluv. A pravovrný muslim se prý nesvlékne ani ped jiným muem, a to ani ve veejných lázních (nap. v Turecku).
 
Tak to je tak asi vše, co vím o zahalování lidského a zejména enského tla, a te ješt nco o jejich postavení eny v rodin a spolenosti. A znovu zanu zemmi, kde jsem byl nejdéle, Irákem a Kuvajtem.
 
Tedy pedevším je teba íct, e ena je v muslimském svt podízena v rodin jen svému mui a jeho vli a mimo dm je i v zemích s volnjší politikou vícemén pehlíeným tvorem ve spolenosti. Korán sice hlásá rovnost mezi obma pohlavími a ukládá mum péi a ohledy k en, ale praxe, zaloená více na kmenových i lokálních tradicích, je jiná. Zejména nkteré zem jsou v tomto smru povstné lhostejností, bezohledností a krutostí mu vi enám, s nimi je zhusta nakládáno jako s majetkem, nelišícím se od domácího zvíete.
 
Pohyb eny je omezen na dm a dvr a pokud jde mimo toto prostedí, je to moné jen v doprovodu manela, i bratra, o osobní svobod názor, i vle ani nemluv. V oblasti sexuálních vztah je jen otrokyní, povinnou poslouit manelovi, kdykoliv se mu zachce. Tím jsou povstné zejména Írán, Afghánistán a Jemen, v Africe pak všechny státy s islámem jako státním náboenstvím. Z nich pak je smutn nejproslulejší Somálsko. Jakýkoliv prohešek eny proti tomuto mravnímu kodexu, a to i není-li z její vlastní vle (napíklad je-li znásilnna), je trestán ukamenováním.
 
Tak zlé to sice v Iráku není, ale i tam je na venkov zcela bné spatit enu nesoucí obrovitou otep klestí i slámy, ped ní se veze na oslu, klát nohama jako by kráel, její manel. V Bagdádu a v rodinách s vyšším vzdláním, i spoleenským postavením se tento tradiní zvyk omezuje zpravidla jen na to, e pi návštv cizího mue v dom jsou manelka a dcery neviditelné a pipravují-li pohoštní, pedávají je za dvemi do rukou manela. Jídlo za úasti eny je v takovém pípad nemyslitelné. Zcela mimoádnou výjimkou byla domácnost našeho známého, který vystudoval v Praze a jeho manelkou byla eška.

 
 
Co do vzdlání en, jsou na tom ony bigotní islámské zem bídn. Irácká politika však naopak neinila v tomto ohledu mezi mládeí muskou a enskou ádný rozdíl a všichni mli (a doufám, e to tak zstalo) na vzdlání právo. V mst je nkolik vysokých škol a v ji bagdádské tvrti Waziria dokonce rozsáhlý a moderní univerzitní kampus s houfy student a studentek.
 
V základních školách ale neexistuje koedukace, take se tídy dlí na díví a chlapecké. Toto dlení je zachováno i v ivot, take v mešitách mají své místo eny oddlen od mu. Nemyslím ale, e je to proto, aby nebudili v muích neádoucí sexuální touhy. Ti mají své akumulátory testosteronu tak jako tak neustále nabité na nevyšší míru. Dvodem je patrn zase jen vle Alláhova, vyjádená prorokem Muhammadem ve Svatém Koránu.
 
Jiné je chování mu k cizím enám, zejména cizinkám, které jsou na pítomnost muského okolí zvyklé z domova a okukování jim zpravidla, pokud nepejde v obtování, nikterak nevadí. V Bagdádu byla svého asu dv pkná veejná koupališt s ptadvacetimetrovými bazény, ne jeden z nich byl pozdji zahrnut do areálu rezidence diktátorského prezidenta Saddáma, a tedy veejnosti nepístupný, a tak ten druhý rázem „praskal ve švech“.
 
Tím se v té tlaenici zmnoily zdánliv bezdné doteky dámských pvab ze strany domorodc tak, e to nkdy pesáhlo míru tolerance a docházelo k zábavným stetm mezi názory dotýkaných a dotýkajících, co bývalo zpestením mnohdy nudných horkých odpolední. Podobné, ba protivnjší, bylo chování mu v Kuvajtu, kde spolená koupališt neexistují a domorodky, pokud se za pítomnosti manel vbec odváí smoit ve slané vod Gulfu, vstoupí do nho ve svých erných hábitech, co je hrozný pohled.
 
Sedí-li ale bílá madam sama v plavkách na teplém písku behu (velké pláe v našem slova smyslu tam nejsou), je pedmtem takové pozornosti, e asto zastaví i auto a idi, jakoby náhodn, opustí svj drahý silniní koráb a posadí se s plackou pizzy nedaleko a poulí na ni zraky jako ty Nerudovy áby. Bn se pak stává, e takový divák vsune ruku pod svou blostnou košili, a kdy si dáma uvdomí, co tam s ní ten chlap dlá, kouká, aby rychle zmizela.
 
Proto jen málokdy spatíte cizinku pi koupání samotnou. Bu je tam s manelem, pak si to oumování kadý rozmyslí, nebo je en víc a podobného otrapu rychle vypudí. Takové rázné holky jsou napíklad Thajky, které v Kuvajtu pracují v rzných slubách, od domácností bohatých Kuvajan jako sluky, pes hotely jako pokojské, a po nemocnice jako zdravotní sestry.
 
Ne ale tento lánek ukoním, musím se ješt zmínit o dvou z mnoha povinností ádného muslima, o pohostinnosti a almunách. Ta první je tak vitá v jeho povdomí, e i v nejchudší rodin poskytnou hostu sousto a nápoj, i kdyby tím mla být jen placka nekvašeného chleba a šálek aje.
 
Ta druhá je, jak jsem slyšel od mnoha lidí, jakousi formou dládní jeho posmrtné cesty do nebe, nebo, aby to nevyznlo jako úplatek, dkazem soucitu s bliním, kterýto dobrý skutek je mu piten pi posledním soudu k dobru. Take zídka vidíte, e by ebrák na ulici, nebo ped modlitbou u mešity nebyl podarován.
 
Za zmínku také stojí bezmezná víra a dvra v Alláha, boha milosrdného a slitovného, bez jeho vle nespadne vícímu ani jediný vlas z hlavy. Stalo se nám jednou pi przkumné cest v kamenité Západní poušti, e se náhle terénní Toyota zatavila a motor odmítl znovu nastartovat, a její velká nádr byla ješt z poloviny plná. Nebyl to vz náš, ale State Organization of Minerals, našeho zákazníka, a tedy s jejich idiem. Ten ale nejene oividn netušil, pro motor zmlkl, ale navíc neml, mimo zvedáku a jednoho ohnutého šroubováku, ani ádné náadí.
 
Oba geologové, náš Dr. Hak a jeho kolega Hisham ze SOM opustili rozpálený vz a šli si radji prohlédnout nedaleký pahorek. Posadil jsem se na jakýsi balvan a pozoroval idie, jak se vrtá tím kivým šraubnzírem v motoru a poád marn protáí starter. Nakonec jsem mu to musel vymluvit, aby nevybil akumulátor a zstalo nám dost energie alespo pro svtlomety k upozornní pípadné pátrací skupiny.
 

Vzal jsem z vozu plastový kanistr s teplou pitnou vodou a zjistil, e v ní po tyech hodinách jízdy v tyicetistupovém vedru zbývají ze dvou galon sotva ti litry, tedy pro tyi osoby zoufale málo. A protoe tehdy mobilní telefony ješt neexistovaly a vysílaku jsme také ádnou nemli, vidl jsem naši situaci dosti ern. Ne, e bychom zahynuli ízní a hladem, ale trvalo by jist celou noc a další den, ne bychom byli pohešováni, hledáni a nalezeni. U jsem zail dvoudenní absolutní nedostatek vody a vte, e je to velmi trýznivý pocit.
 
A tak kdy se oba geologové vrátili a blíila se hodina západu slunce, zeptal jsem se obou Arab, co si poneme a vyetl idii, e vyjede na tak riskantní cestu bez potebného náadí.
 
A te se konen dostávám k tomu, jak se muslim oddává do vle boí. Ten šofér na moje výitky prohlásil, e „… je-li Alláhova vle, abychom zde zemeli, nepomohlo by nám ani všechno náadí svta a peje-li nám ivot, budeme nalezeni a zachránni tak jako tak!“, dal si pár doušk z kanystru, zapálil cigaretu, natáhl se opodál na teplý písek mezi dvma kameny a zavel bezstarostn oi. Netrvalo dlouho, slunce zapadlo a jak je v té zempisné šíce a délce normální, nastala okamitá tma, rušená jen miliardami hvzd tak jasných, jak je v Praze nikdy neuvidíme.
 
Noc jsme všichni peili bez úhony, my ti na sedadlech vozu a idi ve svém píseném pelechu. O vodu jsme se poctiv podlili a ráno kolem deváté nás vysvobodila pátrací skupina SOM. S ní pijel i mechanik a mlící auto bez problém oivil. Píina jeho selhání byla malicherná – vypadlý kabel rozdlovae. Kdybych se byl po píin závady podíval já, nebo Dr. Hak, byli bychom na to pišli hned, ale nepipadalo nám vhodné zasahovat do kompetence idie, kdy nešlo o naše vozidlo. Ostatn byla opravdu nádherná teplá noc, a kdyby tam byla moje Lenka, byla by dokonce pímo romantická, jakou jsme pozdji skuten zaili v tée poušti, jen o nco blí turecké hranici.
 
A úpln na závr si nemohu odpustit popis jedné malé epizody, která dokresluje zpsob myšlení a vztahu prostého muslima k jinému blinímu, v tomto pípad cizinci potebujícímu radu. Vyjeli jsme si jednou o víkendu na výlet k jedné pamtihodnosti, jakési ruin, kde se prý dají nalézt rzné úlomky tisíciletých cihel, keramiky a pi vtším štstí i hlinných destiek s klínovým písmem.
 
Náš pítel z  obchodního oddlení naší ambasády tam kdysi byl, a tak nám cestu popsal a doporuil namísto zdlouhavé cesty po silnicích, výhodnjší a nejkratší trasu pes pustou ást toho regionu. Take jsme po obd vyjeli a po dvouhodinové jízd dorazili k prvnímu postupnému cíli, vesnici Abuzaidharia a vjeli do té „poušt“.
 
Tedy, ona to nebyla skutená pouš, ale placatý kus zem a široko daleko jako bez ivota. Po lidech zstala jen pista, projetá auty a plná kozích, ovích a velbloudích stop a exkrement. Po hodin jízdy jsme potkali starého pasáka se stádekem vyhublých ovcí a koz. Zastavil jsem a zeptal se, zda jedeme správn k zigguratu Halfia. Dostalo se nám kladné odpovdi, a kdy jsem vyzvídal jak je to daleko, ekl, e „bez chamstá dakeika“ (jen patnáct minut). Odmnil jsem ho za tu dobrou zprávu dinárovkou, kterou s diky pijal a hnal své svenkyn dál.
 

Jene po další hodin byla kolem nás, poád jen samá rovina po sebemenším kopeku ani stopy, o zigurratu ani nemluv. Zastavil jsem znovu, a zatímco co jsme svaili horkou kávu s Leninými koláky, pohlédl jsem na hodinky a uvaoval, máme-li jet vbec dál. Bylo u dost pozd a já nemínil riskovat cestu potm. ena byla pro, e prý „…kdy u jsme sem jeli tak dlouho, tak u to pece neme být daleko! Jene práv kdy sbalila cool box s proviantem a já zasedl za volant, objevil se na obzoru oblak prachu – znamení pijídjícího auta. Stáhl jsem ruku z klíe starteru a pokal, a ped námi zastavil terénní Jeep se temi, jak se ukázalo, Poláky, kteí nám nabízeli pomoc, máme-li njaký problém. Podkoval jsem jim, a kdy slyšeli, co bezvýsledn hledáme, dovdl jsem se, e jsem za vsí najel na nesprávnou stopu a e k cíli naší cesty u bychom za svtla nedorazili a radili k návratu. Take jsem obrátil naši zaprášenou Toyotku a za dlouhé a pouné pednášky o zásadách orientace na moi, v polárních krajích, dungli, a pouštích, dojel s brnícíma ušima a pokoenou sebedvrou dom.
 
A kdy jsem druhý den mezi lidmi v SOM ten výlet líil a roziloval se, pro nám ten pastucha lhal, kdy  musel vdt, e jedeme špatn, dostalo se mi omraujícího vysvtlení.
 
„Ten dobrý mu, Mr. Topka, toti pochopil, e byste rád dojel kam chcete, ale práv proto, e vdl, e kdyby vám ekl, e cíl své cesty nenajdete, nepotšil by vás a vaší milé paní by pedasn zpsobil lítost a zklamání. Tomu se sice nevyhnete, ale mnohem pozdji, take vás potšil a prodlouil chvíli spokojenosti, ne dojdete ke smutnému poznání svého omylu sám. Tak by se ml zachovat ke svému blinímu kadý dobrý muslim!“
 
Od té doby se mi tento pístup k pravd a skutenosti ješt párkrát potvrdil, a proto musím piznat, e Muhammadovo uení je milosrdné a jeho vyznavai milí a ohleduplní lidé, jen našinec to njak tko chápe.
 
Ludk opka

* * *
Koláe © Marie Zieglerová
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 01.08.2016  14:38
 Datum
Jmno
Tma
 01.08.  14:38 Ludk
 30.07.  09:25 kusan
 30.07.  08:40 Jaroslav
 30.07.  06:32 LenkaP