Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Blahoslav,
ztra Svtek prce.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Rozjímání o penzích
 
Pipadá mi, e svt se toí ím dál tím více kolem penz, slyšíme o nich ze všech stran. Nejen o celosvtové finanní krizi, ale teba i zprávy o sportovcích a jiných populárních tajtrdlicích jsou doplovány informací, kolik kdo vydlal, jako by nám na tom záleelo. Staí jen trochu se zamyslet, aby si lovk uvdomil, e peníze jsou jedním z nejpodivnjších vynález – samy o sob neznamenají toti vbec nic. Pesnji jsem si to uvdomil, kdy jsem il v Adelaid. Náš dm byl na kopci, kde nebyl pípoj na mstský vodovod. Vodu jsme erpali z vrtu skoro 400 metr hlubokého, na který bylo napojeno 13 domácností. Jednoho dne se pisthoval nový soused, který – jak se ukázalo – vyerpával tetinu naší vody. Byl jsem v té dob prezidentem vodní kooperativy, a tak jsem s ním dal e. Vysvtlil jsem mu, e jeho spoteba vody je nadmrná, a proto bych rád zkontroloval potrubí, voda zejm nkde uniká. On jen pokril rameny a odvtil, e má na zahrad automatické zavlaování a to kropí za kadého poasí.
 
„Mn je jedno, kolik vody vypotebuji,“ ekl, „na zaplacení já mám penz dost.“ Byl to zbohatlík. Tak jsem mu vysvtlil, e nevíme, jak silný zdroj vody tam dole je, a kdyby kadý plýtval vodou jako on, mohli bychom jednoho dne být bez vody. A dodal jsem, e tch svých penz by se nenapil, nenajedl, ba ani jako toaletní papír by je nemohl pouít, to poslední jsem mu ekl ovšem ponkud jinou formou, a ješt doporuil, kam si me ty svoje peníze uloit. Výsledkem jeho rozmailého zalévání bylo, e si poniil trávník a zahubil stromy, nebo australské blahoviníky jsou uzpsobeny pro podmínky v suchém podnebí a nadbytek vody nesnáší. Tento soused vzešel z chudých pomr, ale zbohatl v Kanad njakým obchodováním. Soused z druhé strany, pvodním povoláním uitel, zase nadlal velké peníze podivnými kšefty s opály. Tak mu to stouplo do hlavy, e si kadý rok kupoval nového Rolls Royce a chtl, aby ho sousedé zdravili. Tím pišel o všechny pátele u nás na kopci. Šel jsem jednou na procházku se psem a on u mne zastavil, aby se pochlubil svým novým stíbrným RR; já ho ale zklamal, nad jeho autem jsem neprojevil obdivné nadšení. ekl jsem: „Co o to, RR je pkný, ale je tu jeden háek. Zdalipak víš, e naše milostivá královna me ídit teba nejlepší model BMW nebo Ferrari, nikoliv však RR, na to musí mít šoféra, to u patí k tomuto vozidlu. Take kdy ty takhle jezdíš v tom svém novém aut po mst, lidé si o tob myslí, e dláš šoféra njakému zbohatlíkovi.“
 
Tohle byly píleitosti poznávat uvaování lidí, kteí pišli rychle k penzm. Postupn se do našeho kouzelného pedmstí, s výhledem na msto i záliv, sthovali další zbohatlici a ít mezi nimi nebylo zajímavé ani píjemné. Ml jsem monost pozorovat, jak rychle nabyté a nadmrné bohatství ovlivuje chování lidí, jejich mentalitu. Velký dm s bazénem jsem prodal a nasthoval se do malého domeku na východním pobeí. Na mne toti peníze ádný ohromující vliv nemají. Staí mi mít penz tolik, kolik potebuji ke skrovnému a píjemnému ivotu, kadý dolar navíc by byl naprosto zbytený. Peníze samy o sob jsou vskutku neuitené. Pedstavte si, e máte krabici, v ní osm milion korun, jste uprosted Sahary a stovky kilometr kolem není nic ne písek. Zahynete ízní i kdyby tam tch milion bylo desetkráte víc. V Austrálii máme peníze plastové a ty nehoí, tak si s nimi lovk ani doutník zapálit neme. Mince se obas hodit mohou, kdy se do nich vyvrtají dírky, dají se pouít jako knoflíky.

Zajisté, peníze k ivotu potebujeme, zdaleka ne však tolik, kolik si mnozí lidé snaí nahrabat. Peníze jsou jakousi iluzí. Rzné formy platidel existují od pradávna, ji asi 2000 let ped naším letopotem existoval jakýsi bankovní systém ve starém Babylonu. První mince byly raeny v ecku asi 600 let pnl. O povaze penz rozjímal u Aristoteles ve svém spise Politika, kde v deváté kapitole knihy první rozlišuje mezi pirozeným umním opatovat si prostedky k dobrému ivotu a perverzním zpsobem hromadní co nejvíce penz, tento pípad zamítá. Tedy nic moc nového pod sluncem, pouze snad to, e dnes je tch hrabivc pemnoho a hromadí sumy ím dál tím nehoráznjší.
 
Tedy od dob pradávných existovali na svt lidé bohatí a chudí. Snad to zaalo njakými náelníky, kteí poali hromadit bohatství, aby se tak vyvyšovali nad ostatní. Bohatství, zpoátku skrovné, se ddilo a tím se i akumulovalo. Dti, narozené do bohaté rodiny, byly v blahobytu vychovávány, na pepych byly navyklé a s penzi dovedly zpravidla zacházet. Moderní doba svým nesmírným rozvojem technologie umouje nkterým jedincm získat obrovské bohatství v krátkém ase. Tito rychlokvašení milionái a miliardái jsou prazvláštní kastou a jen málo z nich ví, jak peníze smyslupln pouívat. Piznám tu, e mn bohatí lidé nevadí, to spíše mám antipatie k lenošivým chudákm. Posuzuji lovka ne podle toho, kolik penz má, nýbr podle toho, jak je nabyl a jak s nimi nakládá.
 
Mnozí zbohatlíci snadno podlehnou dojmu, e peníze jim dávají velkou moc, to je ovšem toliko iluze. Jednak je na svt dost lidí, kteí jim na ty peníze kašlou, a také se asto stává, e velké peníze získají moc nad boháem. Bohatství dovede zaslepit lidskou duši a zbohatlík se zmítá mezi neukojitelnou hrabivostí a strachem ze ztráty penz. Jist, penzi je moné uplácet, ne však kadého. A hlavní otázkou jest, zdali ty velké peníze pinášejí šastný ivot. Jak patrno, peníze štstí nezaruují. Nejbohatší ena v Austrálii Gina Rinehart má píjem z tby nerostného bohatství asi 40 milion dolar týdn, moc šastn ale nevypadá. Tedy vypadá tak, jakoby veškerý píjem utratila za jídlo. Se svými dtmi se soudí o peníze a pátel nemá, neb kadého, kdo se piblíí, podezírá, e má zájem toliko o její peníze (co jest nejspíše pravda. 
 
V Adelaid mne potkalo štstí poznat se s finann zkušeným muem. Walter byl milovník dobrých vín, a tak jsme spolu obas mudrovali u skleniky. Svil se mi, e se léta ivil jako maklé s nemovitostmi a vydlával slušné peníze. Jednoho dne je spoítal a zjistil, e u má dost, pestal pracovat a vnoval se dobrovolné charitativní innosti. To mu bylo nco pes padesát. Ml pkný dm a dobré auto, nic však okázalého. Jeho pístup k penzm mne zaujal, a kdy se píleitost naskytla, odešel jsem do penze v 52 letech. Od té doby pracuji jen píleitostn, jen pokud mne taková práce zajímá. Vtšinu asu vnuji dobrovolné práci pro všeobecné dobro. Nechápu proto myšlení lidí, kteí se neustále pachtí za penzi; ím víc jich mají, tím víc jich chtjí.
 
Jist, jsou lidé, kteí vydlávají velké peníze, které si nejen zaslouí, ale hlavn je potebují. To jsou teba drobní podnikatelé, kteí hodnoty vytváejí. Peníze potebují na rozšiování podnikatelských inností, pokud jim firma prosperuje. Berou však na sebe veškerá rizika, a kdy se podnikání nedaí, co nemusí být jejich vinou, mohou ztratit vše, vetn svého domu. Díve jim pomáhala zajišovat peníze burza, ta se však promnila v kasino. Soukromý podnikatel pracuje dnes dlouhé hodiny a odmna asto není úmrná vynaloené din. To šéfové velkých korporací jsou na tom dnes jinak, ti berou plat, a svítí slunce nebo prší. Plat je obrovský, zodpovdnost nepatrná. Uvedu pár píklad z Austrálie. Obrovské finanní spolenosti AMP vládnul kdysi P. Batchelor, akcie mly hodnotu více jak 30 dolar, ale pod vedením tohoto odborníka klesly pod 4 dolary a firma se málem rozpadla. Bylo nutno se tohoto šéfa zbavit, tak dostal zlatý padák. Kolik milion to bylo, se pesn neví, balík to ale byl tuný. Podobné to bylo se šéfem telekomunikaní spolenosti Telstra, velkohubým peborníkem Sol Trujilo. Kdy se ujal vedení této mamutí spolenosti, Telstra akcie mly hodnotu 5 dolar; po pti letech šéfování, klesly akcie o 30 procent. Ztráty zaznamenali pedevším bní lidé, jejich peníze ve starobním pojištní byly investovány do této vdy pedtím solidní a bezpené firmy. Pan Trujilo si nechával pidávat na výplat a dotáhl svou odmnu a na 13 milion ron. To je slušný plat i v dnešních pomrech. Vybral si svj zlatý padák v hodnot 9 milion dolar a vrátil se do rodné Ameriky. Pro tento odborník dostal tak dleité místo, je mi záhadou. Pedvedl se skvle ji doma, kdy pod jeho vedením firma Graviton zkrachovala. Potom se ujal vedení telekomunikaní spolenosti US West, kde se mu podailo sníit hodnotu akcií z 69 amerických dolar na nco málo pes dolar.
 
Takových pípad je nepebern, Souasný šéf australské letecké spolenosti Qantas je Ir Alan Joyce. Roní plat 3 miliony dolar mu byl málo, tak si nechal pidat a te bere 5 milion. Zatímco jeho plat stoupá k nebesm, spolenost Qantas zvolna klesá k zemi. editelé bank berou rovn nehorázné platy a jejich zásluha na zvýšení zisku spoívá zpravidla v tom, e propustí njaké zamstnance a na zákazníky uvalí nové poplatky. Takovéhle pomry tedy panují v postkapitalistickém systému. Peníze nikomu nezávidím, ale nemohu pochopit, jak me nkdo tak horentní roní plat utrácet. Plat souasné ministerské pedsedkyn Gillardové je necelý pl milionu dolar a tato pozice nese s sebou zodpovdnost za ízení celé zem. A není to pozice zajištná, politici musí kadé 4 roky pedstoupit ped volie.

Tahle zbsilá honba za ziskem a velkými penzi stala se moderní nemocí, která nakazila mnoho lidí. Nevidím v tom nic pozitivního; naopak, domnívám se, e tento chorobný proces povede k rozkladu do nedávna dobe prosperující západní ekonomie. Další finanní krize budou následovat, a k definitivnímu rozkladu finanního systému.
 
S tím já si hlavu lámat nemusím. Nauil jsem se, e je moudré opatovat si peníze na to, co potebuji, ne na to, co chci. V soudobé konzumní spolenosti je lovk neustále bombardován reklamou a lákán k nákupu všeho moného, asto i zcela nepotebného. Je však na kadém jedinci, jak se nauí s penzi nakládat.
 
Pi svých semináích tónovací meditace, kde se zabýváme také kontrolou stresu a depresí, doporuuji úastníkm dv zajímavé hry. Mete si je zkusit také, jsou velmi jednoduché, potebujete pouze istý list papíru a tuku. Podmínky první hry jsou zadány takto: Máte neomezený zdroj financí, mete si vybírat, kolik jen vám poteba, ovšem ty peníze mete utrácet jen pro sebe a rodinu; a utrácet moude, tedy neplýtvat. Všechny ty poloky zaznamenejte na papír a sette. Napíklad jedna ena uvedla u auta sumu 30 tisíc dolar. ekla: „Ano, za ty peníze si zde mohu koupit nové, spolehlivé a pohodlné auto. Kupovat snobské auto za 300 tisíc by byla hloupá marnivost, kdy se lidé chtjí jen pedvádt, a beztak to ádný obdiv k nim nevyvolá.“ Jiná ena uvedla u auta cenu 70 tisíc a vysvtlila, e tolik stojí dobrý terénní vz, který potebují k peváení své lodi. Ani tento poadavek nebyl marnivý, ale pochopitelný. Rozumný lovk pi této he zjistí, e vlastn moc penz nepotebuje. Me si koupit dm za dva miliony dolar, jene takový dm nekupujeme kadý rok. Stejn tak auto njaký rok vydrí. Chodit kadý den do drahých restaurací také asem omrzí, stejn jako neustálé cestování po svt. Tato hra je zajímavou píleitostí zamyslet se nad funkcí penz a zauvaovat o dleitých ivotních hodnotách. O penzích ta hra vlastn není.
 
Ta druhá hra je té první podobná, avšak mnohem náronjší. Na druhou stranu papíru napište ástky, které jsou nezbytn nutné k nejskromnjšímu ití. Zde pipomenu, e po svt jsou tisíce a tisíce politických vz, kteí jsou vystaveni krutému zacházení a jsou jim odepírány základní poteby. Takový lovk ve vzení zajisté touí po tom, co vtšina z nás bere jako samozejmost. Ve své kobce sní o hodnotném jídle, isté vod, soukromí a hlavn o svobod. To vše vtšina z nás má. Jsme uvyklí poívat mnoho vcí, které nejen nepotebujeme, ale asto jsou i škodlivé. Nemusíme kouit ani se pejídat. Všechny ty luxusní vci jsou spíše peludem a marnivostí ne podstatnými ivotními potebami. Pi této he si uvdomíte, jak málo toho materiálna lovk potebuje. Dleité je zdraví a také, aby v hlav neharašilo.
 
Ped pár lety jsme se ráno procházeli jednou zapadlou vesnikou v severovýchodním Thajsku. Jedna rodina práv na dvorku snídala a pizvala nás. Moje thajská partnerka mi tlumoila, a tak jsme vedli zajímavé ei. Vesniané mi ekli: „My jsme velmi bohatí lidé, a na to, e nemáme ádné peníze. Ale máme dobré jídlo, zdraví a radost ze ivota. Kdo me být bohatší ne my?“ Pohoda z nich záila, stále se usmívali. Tak jsem si vzpomnl na ty své bývalé sousedy zbohatlíky, na všechny ty chamtivé manaery a napadlo mne – zdali i oni se ráno pi snídani takto usmívají a radují se ze ivota. Nevím. Moná e ano, moná ne. Jedno ale vím. Radost ze ivota vyvrá z laskavého srdce a s penzi nemá moc co dlat.
 
Jaroslav Kovaíek
 
* * *
Koláe © Olga Janíková
Zobrazit všechny lánky autora
 
 

Komente
Posledn koment: 12.07.2016  19:13
 Datum
Jmno
Tma
 12.07.  19:13 Pavla
 12.07.  19:03 Jan Kucha Podkovn ...
 12.07.  11:38 Von
 12.07.  10:56 Marta U. Chamtivost
 12.07.  08:54 kusan