Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jan,
ztra Ivan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

tení z Biblí kralické podle Ivana Olbrachta (1)
 
Stvoení svta

Mnozí jsme znepokojeni úpadkem mrav, pevracením hodnot a znevaováním mateského jazyka. V takovém ase je dobré upevnit svou víru v dobrý vývoj této tké doby pipomenutím si díla, je posilovalo u nesetné generace ped námi. Mám na mysli Bibli kralickou.
 
Bible kralická je eská tištná bible, kterou z pvodních biblických jazyk (hebrejštiny, aramejštiny a etiny) peloili teologové Jednoty bratrské. Svj název dostala podle místa vytištní, kterým byly jihomoravské Kralice.
 
Brati kladli od poátku své innosti velký draz na literární innost svých len. Jednota bratrská, ve své dob zakázaná, záhy ocenila význam knihtisku. Akoliv její tiskárny byly provozovány tajn, mly vysokou typografickou úrove. Však tiskárna kralická mla svého vlivného ochránce, Jana Staršího ze erotína.
 
Iniciátorem pekladu byl bratrský biskup Jan Blahoslav, který jako první navázal na erasmovskou tradici a snahu peloit Písmo z pvodních jazyk. Jan Blahoslav zaal také pouívat rozsáhlé komentáe, vetn odkaz na píbuzná biblická místa.
 
První vydání šestidílné Kralické bible se událo v letech 1579 a 1594. Z celého díla promlouvá havá láska k rodnému jazyku. V šestidílné bibli bylo dáno Bratím, aby vytvoili své vrcholné dílo bohoslovecké, vdecké i umlecké.
 
“Na tení z Biblí kralické pracoval Ivan Olbracht v tkých asech druhé svtové války. Vycházel pi tom z posledního vydání kralického z roku 1613. Tak jako mnoho jiných erpal nadji a ivotní sílu v jedné z nejvzácnjších památek eského písemnictví. Byl si vdom vlivu, jím Kralická bible psobila v našich djinách nejen ve smyslu náboenském, ale také obecn mravním. Její výrazy a styl se bhem staletí staly ústrojnou souástí ei básník i lidu. Dosvduje to i Olbrachtovo volné vyprávní strazákonních a novozákonních píbh.
 
V této próze mimoádné slovesné hodnoty zstal autor vdy vrný povaze biblického myšlení i jazykové podob, v ní bibli do eské duchovní tradice uvedli její kralití pekladatelé. Veden citlivým smyslem pedevším pro bohatou obraznost biblických knih epických, dokázal se vyhnout etným úskalím, která s sebou nese pevyprávní jakéhokoli díla, nato pak pedlohy s tolika rozlinými literárními druhy. Jednolitost svému zámru vtiskl promyšleným výbrem text s výraznou djovou osnovou. Pitom vdl, e není zapotebí je jakkoli dotváet i aktualizovat. ivým jazykem prost vypráví starodávná djství Knihy knih tak, aby sama promluvila i k tenái naší doby.”

 
Kniha tení z Biblí kralické, z ní vybrané pasáe cituji, byla vydána roku 1990 v nakladatelství Vyšehrad. Od vzniku “tení” uplynulo ji celých sedmdesát let.
 
Ve smyslu promyšlené djové osnovy svého tení pevypravuje Ivan Olbracht sám poátek, STVOENÍ SVTA.

 
 
Na poátku stvoil Bh nebe a zemi. Zem však byla nepvabná a pustá, tma byla nad propastí a duch boí vznášel se nad vodami.
 
ekl Bh: “Budi svtlo!” Poté oddlil vody a oblohu a stvoil suchou zem. Zem vydala trávu, byliny a stromy… A uinil Bh dv svtla, jedno velké, aby drelo správu nade dnem, druhé menší, aby panovalo nad nocí a postavil je na nebeské obloze, aby osvtlovala zemi. Stvoil také hvzdy.
 
Bh stvoil také hojnost ivoucích bytostí a ptactvo, které by létalo nad zemí… Poehnal jim a ekl: ” Plote a mnote se, naplte moské vody a rozmnoujte se na zemi!…
 
ekl konen Bh: “Uime lovka k obrazu našemu a podle podobenství našeho, a panuje nad rybami moskými, nad ptactvem nebeským, nad hovady, nad všelijakým zemplazem i nade vší zemí!”
 
I stvoil Bh lovka podle podoby své, mue a enu…
 
Tak dokonána jsou nebesa i zem, cokoliv jest na nich. Dokonil Bh sedmého dne své dílo a odpoinul. A sedmému dni poehnal.

 
Píbh o Adamovi a Ev, o prvních lidech na svt, uril osudov bh všech dalších pokolení. Uprosted Edenu, jen byl jejich rajským domovem, postavil Hospodin strom ivota a strom vdní dobrého i zlého, z kterého však nesmli jísti, aby nezemeli.

 
 
Evu však oslovil had a pravil: “Nezemeli byste. Ale Bh ví, kterýkoli den byste z nho jedli, e by se vaše oi otevely a e byste byli jako bohové, kteí znají dobré i zlé.” A tehdy ena, vidouc ovoce krásné a na pohled chutné, kterým se nabývá rozum, vzala z nho a pojedla. A dala svému mui, který jedl také…
 

Hospodin Bh je potrestal. Hadovi ekl: “Budeš zloeený mezi všemi zvíaty a všemi polními ivoichy. Po všechny dny svého ivota po bichu se budeš plaziti a ráti prach…” en pak pravil: “Velice rozmnoím bolesti tvé a práci tvou, s bolestí budeš roditi dti, tvá ádost bude pod mocí muovou a on nad tebou bude panovati.”
 

Adamovi ekl: “e jsi uposlechl hlasu své eny a jedl jsi ze zapovzeného stromu, bude pro tebe zem zloeená, trní a bodláí bude ti ploditi. V potu tváe své budeš jísti chléb po všechny dny svého ivota, dokud se nenavrátíš do zem, z ní jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš!”
 
Synové Adama a Evy, Kain a Abel, stali se postavami první starozákonní tragedie, kdy Kain svého bratra Abela ze závisti zabil. Stal se psancem. Nicmén v zemi Nod si našel enu, zplodil s ní syna Enocha a od nj se odvíjí nové pokolení koovník, pebývajících ve stanech a pasoucích stáda.
 
Adam a Eva zplodili pozdji ješt syna Seta, jen zplodil syna, zvaného Enos.
 
POTOPA SVTA, co se o ní u Ivana Olbrachta doteme?
 
Z pokolení Enosova vyšel Metuzalém, jeho dn, kdy zemel, bylo devtsetšedesát a devt let… Vnuk Metuzaléma byl pojmenován Noe.
 
Noe byl pak mu spravedlivý… kdy byl v ptistech letech, zplodil Sema, Cháma a Jáfeta.
 
Na svt se šíily nepravosti. A kdy Hospodin vidl, e veškeré myšlení lidské není le zlé, litoval, e stvoil lovka, a v srdci ml bolest. ekl: “Vyhladím ze zem lovka a vše a do zvíete, a do zemplazu, a i do ptactva nebeského, nebo mi je líto, e jsem je uinil.”
 
Ale Noe našel ped Hospodinem milost. Bh mu pravil: “Blíí se konec všeho ivoucího, nebo zem je naplnna nepravostí, a zniím ji. Ty však si vystav koráb z díví tesaného, v nm vyhotov píhrady a zevnit i vn jej vyma smolou… Nebo uvedu na zemi zátopu vod, aby zhubeno bylo všechno tvorstvo, v nm jest duch ivota… Uinil Noe podle všeho, jak mu rozkázal Bh… Stalo se po sedmi dnech, e na zem pišla potopa. Noe se svými vešel do korábu… Vody pokrývaly zemi po sto a padesát dn… Píval z nebe se zastavil. Vody ze zemského povrchu odcházely, ti msíce se navracejíce do svých koryt a ukázaly se vrcholky kopc. Take koráb stanul na hoe Araratu…”
 
Po necelých dvou msících byla zem úpln suchá… I vyšel Noe a synové jeho, ena jeho a eny syn. A s nimi po pokoleních svých všichni tvorové, kadý plaz a všechno ptactvo a cokoli se hýbe na zemi. Noe sdlal oltá a vzav ze všech hovad istých a ze všech istých pták, obtoval Hospodinu zápalnou ob.
 
Zalíbila se Bohu její píjemná vn a pravil si: Nebudu ji zloeiti zemi pro lovka, protoe myšlení lidského srdce jest zlé od jeho mladosti, a nebudu více pobíjeti všechno ivoucí, jako jsem uinil. Nýbr dokavad bude zem trvati, nepestanou setí a e, studeno a horko, léto a zima, den a noc.
 
Všechny uvedené ilustrace vybrala z pokladnice Michelangelovy Olga Janíková
 
Olga Janíková
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 01.07.2016  16:59
 Datum
Jmno
Tma
 01.07.  16:59 ferbl
 30.06.  09:47 Von
 30.06.  08:47 KarelS
 30.06.  06:40 LenkaP