Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Oto,
ztra Jaroslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Od uklízeky a hereky po spisovatelku


V tchto dnech se objevil na kniním trhu další román spisovatelky Blanky Kubešové pod názvem „Kapky štstí a nadje“ vydané praským nakladatelstvím Brána. U píleitosti vydání této knihy jsem poádal spisovatelku paní Kubešovou o rozhovor, a tak ji blíe pedstavit tenám SeniorTip, kde autorka také asto publikuje.

* * *


Na kniních pultech se objevil váš nový román „Kapky štstí a nadje“.

 

Ped nkolika dny vyšla pkná a zajímavá recenze, (http://www.vaseliteratura.cz/recenze/pro-dospele/5101-kapky-stesti-a-nadeje.html).

 

Mohla byste, paní Blanko, tenám magazínu SeniorTip nkolika vtami piblíit, o em tento román pojednává?
Poté, co probhla na stránkách nejen tohoto asopisu ukázka, asi není nutné román zvláš pedstavovat. Vyšel k výroí 2. svtové války a sleduji v nm osudy ty idovských dívek v Polsku okupovaném nacistickým Nmeckem.

Kterou svou knihu dnes povaujete za nejlepší?
Nevím, zda za nejlepší, ale za nejpohodovjší povauji „Vltavnku“. Ostatn na té máte, Václave, lví podíl, protoe jste se mi o téhle svérázné postavice ze dán sám kdysi dávno zmínil a odstartoval tak naše další bádání o legendární hrdince od Svatojánských proud. Vltavnku jsem psala lehce a souasn s radostí, snad proto vyšly tyhle lidské, tragikomické píbhy bhem pouhých dvou let hned dvakrát.

Která byla pro vás nejnáronjší?
Jednoduchá odpov. Nejvíc nároný byl v kadém pípad mj román poslední, „Kapky štstí a nadje“. Poté, co jsem zaala zpracovávat autentické a velice sugestivní zápisky idovské dívky, které se ke mn dostaly náhodn a velice klikatou cestou, nastala toti opravdová práce: Cílené vyhledávání informací, sbr písemných podklad a nové a nové ovování z vícera zdroj. Pak konen - zejména na psychiku - nesmírn nároné zpracování literární, ve kterém jsem se snaila krok za krokem proít se svými hrdinkami jejich pevratné a dramatické osudy.


Nesráejí vás názory nkterých tená, e všechno tohle u znají, e o válce a této dob toho bylo u dost?
Tomu moc dobe rozumím. Ne jsem se zaala zabývat touhle tématikou, byla jsem na tom podobn. Autentické zápisky m nejen znovu vtáhly do téhle doby, ale pesvdily, jak je ješt i dnes – a moná práv dnes - poteba toto téma znovu otevít. Hrozba diktátorských reim je stále ivá, stejn jako demagogie a následné vyuívání a manipulace davu páchajícího zloiny ve jménu této demagogie. Pekvapilo m, kolik mladých tená hledá koeny, „jak to zaalo, jak k nemu takovému mohlo dojít“ a kolik lidí naší i té starší generace – vzdor všem svým zkušenostem, anebo práv kvli nim - má o práci zájem.

Jaké námty vás oslovují a lákají?
Mám ráda skutené píbhy, které jsou všude kolem nás. Snaím se skloubit dokument a fikci a vtšina mých prací je vlastn nesmlým pokusem o memoárovou literaturu.


Kdy tvoíte, jste k sob pracovn nemilosrdná, a to teba i na úkor rodiny?
Jestlie chci psát zodpovdn, pak to ani není jinak moné. Nepíšu, kdy mám chu a as, ale kdy celý píbh, celou výpov cítím jako naléhavou nutnost, jako nco, co musí být napsáno. Nejlepší nápady ke mn chodí v noci. Sdílí je a bdí se mnou i jezevík Ferda.


Jak vás bere eský svaz spisovatel? Nepociujete, e je k vám, coby k ešce ijící trvale u mnoho desítek let ve Švýcarsku, tak njak diskriminaní?
Tohle je to poslední, co sleduji. Jist bych mla snadnjší pozici a snadnjší cestu ke tenám, kdybych ila doma, ale tady mám rodinu, a tak mi to bylo souzeno.

Nemohu opomenout, e jste jako scénáristka debutovala v T televizním scénáem Modrý kámen (2004) v reii Víta Olmera a v roce 2006 jste se scénáem „Peplavu i Dunaj“ zapojila do dokumentárního cyklu Luka Navary „Útky eleznou oponou“. Zatím Váš poslední byl námt a scéná „Bílý stelec“ (2014) https://www.youtube.com/watch?v=S06vYTIWs-g ve spolupráci s Ivou Tajovskou v rámci seriálu Stopy ivota, kteý realizoval reisér Tomáš Magnusek. Hlavní roli si v tomto filmu zahrála Simona Postlerová a Jan Tíska. Byla to zcela jiná práce a jist bylo nco, co v ní takzvan nedopadlo – anebo jinak ne jste si pedstavovala?

 


Samozejm! Bílý stelec ml všechny pedpoklady k tomu, aby se stal celoveerním snímkem. e byl zaazen do seriálu Stopy ivota, byl jeden z ústupk, ten nejzásadnjší, protoe tím došlo k silnému zkrácení a okleštní píbhu, který musel být zhuštn a o mnohé ochuzen. Pesto dostáváme velmi pozitiví ohlasy, asi i dík nádhernému a silnému obsazení. Vdy Jana Tísku zaujala role natolik, e kvli ní piletl z Ameriky.


Pokládáte se za optimistického, pozitivního lovka?
To rozhodn ne. Píliš na mne doléhá situace kolem nás a nkdy se propadám se svými hrdiny do jejich beznadjí. Vdycky je tu ale mj mu, který mi podá pomocnou ruku a vytáhne m na svtlo.


Kdy jste proívala nejhezí období vašeho ivota? A naopak, co bylo pro vás nejtší?
Tká období stídají období lehká. Oboje souvisejí s exilem. Tady se narodily moje dcery a bezesporu mi mateství a dti pomohly pekonat poátky exilu a pocity vykoenní, strach, e domov a své blízké u nikdy neuvidím. To byla nejtší doba temna, jakou jsem proívala.


Mla jste nkdy pi své literární tvorb njakou krizi, nebo nco jako kocovinu?
V tom se nevymykám z ady jiných autor. Krize, pocity prázdnoty nebo ztroskotání se u mne dostavují pravideln s kadou dokonenou prací.

ím jste si pála být v dívím vku? Bylo psaní odjakiva vaším snem, anebo jste chtla být nkým úpln jiným?
Akoli jsem od dtství vnímala krásu eské ei a odjakiva byly mým nejvrnjším pítelem knihy, tuka a papír, napadaly m všechny jiné profese od uklízeky a hereky a po lékaku. V eštin jsem nijak nevynikala a paní profesorka by se jist zhrozila, kdyby jen tušila, ím budu.


Máte pocit, e jste na vrcholu své literární tvorby, nebo e ješt vás nco ve psaní mimoádného eká?
O tom, e u nebudu psát, e je to moje práce poslední, ujišuji svoji rodinu pravideln. Dám se pekvapit.


Existuje nco, z eho máte strach, a u v osobním ivot anebo v profesi spisovatelky?
Mám strach z budoucnosti jako takové, z toho, co eká naše dti. Jene kadá doba mla svoje – a ne práv malé – problémy a píští generace se s nimi bude muset vypoádat, podobn jako to udlali i naši ddové.

Kde získáváte energii ke psaní, neboli co je vaší hnací silou?
S inspirací se dostavuje i energie, o které lovk pedtím neml zdání.

Nedávno jste se vrátila z Prahy, kde jste se zúastnila Kniního veletrhu. Jak to na vás všechno zapsobilo a co vaši tenái?
Jela jsem na veletrh na pozvání D, promítání eských koen a besedu s hosty. Nakonec se z toho vyklubala malá autogramniáda jak v D, tak v nakladatelství Brána, ve kterém vyšel mj poslední rukopis. Navázala jsem nová pátelství a pivezla si kufr knih. Setkání se tenái m vdy nadlouho nabije energií.

 

 

Taky máte pocit, e lidem mladým, zdravým a dravým dnes patí svt?
Naše doba klade draz na pomíjivé hodnoty. Jakoby hodnota lovka klesala s jeho ztrátou zub a vypadalými vlasy. Neškodí si obas pipomenout, e práv tito lidé dávají ivotu jeho pestrost.


Vím, e máte osm vnuk. Kde nacházíte as pro svou rodinu a vbec - jak všechno staíte?
V rodin mám pevné zázemí. Mj mu se umí postavit k jakékoli práci a je mi obrovskou pomocí i oporou.

Prozradíte tenám ST plány do budoucna?
Moje pracovna je plná poznámek, nedokonených povídek, nerealizovaných scéná... Ráda bych se tím prokousala, uspoádala nebo vyházela, aby dti jednou nemusely na odpad pistavit kontejner.

 


asto navštvujete svou rodnou Prahu. Vidíte njaké zmny?
Nejen Praha, ale celá R jako kdyby se vyloupla ze skoápky njakého zakletého oíšku pro Popelku. Kadé msto a msteko, kadá ves neuviteln prokoukly. Opravují se památky a zmizela lešení. Vdy kdy po ase pijedu, tak obdivuji, jak echy zkrásnly.


Cítíte hrdost, e jste eška, máte vbec pocit njaké eské, národní výjimenosti?
Samozejm! Neijme jen a jen negativními zprávami, jen a jen politikou. R nejsou jen aféry a korupní skandály. Úspchy ech ve svt se nezastavily u lodního šroubu a kontaktních oek, jen se o nich nemluví. Neptejte se m, pro se tolik hovoí o primátu v konzumaci piva a ne teba o prvenství v zavedení bezdrátového kardiostimulátoru pímo do srdce, já to nevím. Nechápu, pro nám média vnucují o sob co nejhorší obraz. Nepiivujme ho. Pracujme radji kadý na sob, zbavme se závisti a naume se radovat z drobných úspch i z úspch druhých. A být na n hrdí.


Na závr bych vám rád podkoval za rozhovor a popál vám mnoho inspirace do další práce.


Václav idek

* * *


Knihy Blanky Kubešové:


Deník Leošky Kutheilové (1987, pod titulem Od školy se práši, 1993) - Romance pro orínu (1985, pod titulem orína, 2008) - Koií dlaba (1988 a 1991) – Horror Hill (1995, pod titulem Brácha Jerry, 2009) - Perlový svt (1996) - erná v bílé (2. cena Kniního Klubu, 1999) - abky na vod (2000) - Vltavnka (2004 a pod souhrnným názvem Vltavnka a Mj otec s velkým O, 2006) - Kolja... to neznáte mého psa (ve spoluautorství s Václavem idkem a kolektivem autor, 2004) - Baletky v modrém (2011) - Nevsta z Filipín (2014) - Kapky štstí a nadje (2015)


* * *

Zobrazit všechny lánky Blanky Kubešové

Zobrazit všechny lánky Václava idka

 




Komente
Posledn koment: 22.06.2015  10:27
 Datum
Jmno
Tma
 22.06.  10:27 Blanka K. Objmm tene a ptele v echch, Nmecku i dalek Austrlii...
 22.06.  06:14 Vclav idek Podkovn
 22.06.  05:14 Jana Reichova
 21.06.  13:41 jaroslava Pechov
 21.06.  11:15 adastra
 21.06.  10:49 adastra Vzkaz pro Ivana
 20.06.  18:25 Blanka K.
 20.06.  14:45 kusan
 20.06.  13:59 Ludk
 20.06.  13:53 Ivan
 20.06.  11:42 Janina Svobodov
 20.06.  09:44 Marta U. Kapky tst...
 20.06.  08:29 Von