Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vilm,
ztra Maxmilin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna

Postupn se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se páteli. Je tak na míst, kdo chce (není podmínkou), piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.


Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...

Tentokrát je to pohled na jednu kosí rodinku.


Prost DéjàVu

Já vím, e to tady u ped dvma lety bylo – Pravdivé vyprávní o kosí rodince v truhlíku. Ale ono se to opakuje a ta kosice, která si v polovin bezna zaala stavt ve stejném truhlíku jako ped lety nové hnízdo, nevypadá jako stará zkušená máma, je štíhlejší a opatrnjší.


Tehdy jsem kolem truhlíku mohla jít kdykoliv, všet prádlo kosici sedící na pti vajíkách za zády, nebo kdy se otoila, hledící mi z „oí do oí“. Vbec se nebála a ráda zobla kadou ponravu, kterou jsem jí poloila ped hnízdo, vetn vajíek natvrdo uvaených a nasekaných na drobné kousky.


Taky jsem tehdy nikdy nevidla, e by se v krmení a zahívání mravého potomstva stídala s „otcem“ kosákem, jak jsem to vídala nyní.


Usoudila jsem tedy, e se asi bude jednat o nkterou kosí holku z bývalých kosátek, která si pamatuje, kde se vyklubala. No, nemusí to být jen mj pedpoklad, protoe kos se na naší zahrad vyskytuje hojn. A to od jara do jara, v zim jsou pak denními strávníky, kteí si to „svoje“ peliv a nesmlouvav brání, rázn vyhánjí pípadné vetelce a nocují na vtvích, natahujících se pes bývalé kotce a na stechu domu.


Kdy jsem tedy sledovala kosici, která si peliv prohlíela a prolézala podzimní výzdobu truhlíku, prošlou zimou notn zdevastovanou, aby našla to nejideálnjší místo, zaujalo mne to natolik, e jsem se z kuchyn skoro ani nehnula, jen aby mi nic neuniklo.
Jene z kuchyn pes okno vidím truhlík jen z ánfasu, tak jsem vyuila chvíle, kdy kosice odletla sbírat další materiál pro stavbu, a pistavila si ped truhlík ebíek dvoják. Do hnízda jsem vidla nádhern a obdivovala zrunost, s jakou kosice proplétala silnjší kostru tenoukými kousky vtviek a uschlé, poddajné trávy.

 


ebík a moje zvdavost málem zpsobila zmar veškerého ptaího snaení. Na ebíku mne toti zastihla kosice vracející se ze zahrady se zobákem plným jemných stébel. Neekala mne, letla pímo k hnízdu a moje pítomnost ji vydsila natolik, e oste zakiela a frnkla pry. Pohled na ni mne v prvním okamiku rozesmál, no pedstavte si ptáka s knírem! Vzáptí mi došlo, e by se, vylekaná, u nemusela vrátit. Take ebík zmizel za vrátky kotce a já v kuchyni za oknem a ješt za záclonou, která, pokud jsem chtla sledovat dní na hnízd, se nesmla vbec pohnout. Kosi sedli vdy bokem a bdle pozorovali okno. Stailo, aby se záclona jen trošinku zachvla, a byli pry. Proto taky nemám ani jeden zábr s kosem na hnízd. Zkoušela jsem nkolikrát opatrn se piblíit s foákem, ale jakmile mne uvidli vykukovat za rohem, uletli s rozhoeným kikem.


Ve dnech stavní se kosice na hnízd píliš nezdrovala, ani já jsem nemohla prostát celý den u okna, tak jsem se chodila dívat jen píleitostn. No, dívat! Abych se dovdla, co nového uvnit hnízda, musela jsem pedevším vystihnout chvilku, kdy kosice odletla, a pak s nosem pitisknutým k truhlíku a rukama tímajícíma aparát co nejvýš nad hlavou, vlastn „naslepo“ jsem stiskla udlík a pádila zase dom. Pipadala jsem si jako“špion Šuškin“.


Nádherné bylo pekvapení, kdy jsem prvního dubna v 10:30 našla v hnízd ti vajíka. Kochat jsem se mohla a doma, kdy jsem vytáhla obrázek z foáku na plochu a kdy kosí máma u zase sedla bez hnutí na hnízd.

 


Trvalo pár dní, ne jsem objevila první vyklubané holátko a s ním záhadu, kterou neumím rozluštit. Mla by tam pece být ješt dv vajíka! Pedstava, e dosplý kos me tak velké vajíko vzít do zobáku a vyhodit ho z hnízda mi pipadala dost absurdní, ale stejn nemoná mi pišla monost, e to nkolikacentimetrové holé ptáátko na nm leí???


A co pak, kdy dva dny poté u byla v hnízd holátka dv a tetí vajíko, které se nikdy nepromnilo ve tetí ptáátko, akoliv s nimi sdílelo hnízdo zahívané stídajícími se rodii a navíc svými sourozenci.

 


Je úasné pozorovat, jak ptaí dti rychle rostou. Však se taky rodie starají, div si kídla neumávají, ješt ne dosednou s potravou na okraj hnízda, u se natahují dokoán otevené zobáky. Jsou to jen vteinky oddechu pro rodie, ne vyistí hnízdo a spolknou bílý „raneek“ s výkaly svých potomk a frnk pro další potravu. Pokud se stalo, e druhý rodi piletl dív, ne první stail nakrmit a vyistit hnízdo, trpliv ekal na nkteré z blízkých vtví. Jednou jedinkrát se mi podailo ho zachytit v korun habru. Pak jsem hned vyklidila pole, abych zbyten nerušila.

 

 


Poasí bylo pravé aprílové. Kdy se teploty vyšplhaly ke dvacítce a nkdy i výš, sedl vdy jeden z rodi na kraji hnízda a svým tlem s roztaenými letkami chránil ptáata ped sluncem, které v této roní dob dosáhlo svými paprsky a do poloviny hnízda. A kdy naopak se píval studené fronty postaral, aby teplota spadla tém k nule a severovýchodní vítr ezal jako nabroušený n, stídali se rodie na hnízd a zahívali ptáata. Vidla jsem nkolikrát, e kos v dob, kdy kosice trpliv sedla na vajíkách, jí nosil potravu. A šlo mi hlavou, jestli je dobe, e nám bylo dopáno rozumu, a jestli by nám nestaily jen základní pudy, tak jak je mají krom lidí všichni ostatní tvorové, se kterými sdílíme planetu.


Z holátek se den za dnem stávali pohlední opeenci, rostli jako z vody a ani jsem se moc nedivila, kdy jsem vidla, jak si u zkoušejí letky a snaí se udret na okraji hnízda. Odhadovala jsem, e tak za týden i dva budou schopní vylett. Ale to jsem se poádn spletla. V pondlí dvacátého dubna jsem je vlastn vidla naposledy spolen v hnízd. Chtla jsem si vyfotit, jak si jedno z ptáat procviuje kidélka a pitom balancuje na kraji hnízda, ale jakmile jsem se piblíila, kosátko se pikrilo a jen koukalo.

 


Úterý jsem mla rušný den, plno práce doma a na zahrad, take jsem se ke hnízdu dostala a v podveer. ádná hlavika nevykukovala pes okraj, ale upoutalo mne šustní v rohu zdi za krytým bazénkem s dešovou vodou. Byla tam navátá hromádka suchého listí. Byla jsem jen krok od hnízda, tak jsem natáhla ruku a sáhla dovnit. ádná opeená tlíka, jen jedno vajíko. Vdla jsem, e jedno ptáe bylo znateln vtší a urit vyletlo první. To druhé nedokázalo pelett dva metry krytého bazénku a dosednout na vtev nad ním. První, co mne napadlo, e asi nepeije, jestli ho objeví nkterá z koek, které všechny prostory kolem našeho domu povaují za svj rajon. Nechtla jsem se k nmu piblíit, abych ptáe nezpanikaila, zvláš kdy se ze stromu nad ním ozval kik kosice. Byla to chvilka, ne se mi podailo ten roh vyfotit. U tam nic nebylo a kik kosice umlkl. Zvedla jsem hlavu a ve veerním šeru jsem vidla kosátko ve vtvi nad sebou.

 


Píští den jsem se pustila do úklidu a chystání truhlík pro novou sezónu muškát a všechno jsem i s kosím hnízdem vysypala pod kee coby kompost. A tím se vyešila i záhada se tetím vajíkem. Bylo v tom hnízd po celou dobu. A zahívané, nic se z nho nevyklubalo. No, i takový je ivot.


Dnes jsem se šla podívat, jestli vajíko v tom vyhozeném hnízd ješt je. Není, jak mete vidt na pravé fotografii. Teba si na nm pochutnal jeek, íkal Toník.

 


Poznámka:
Autorka fotodokumantace se omlouvá za rozdílnou kvalitu snímk. Byly poizovány v rznou denní dobu a v rzných podnebních podmínkách jednoduchou verzí digitálního fotoaparátu, kde k autorin spokojenosti staí jen umt pístroj zprovoznit a poté stisknout patiný udlík. Autorka je pesvdena, e coby reportání jsou ilustrace dostaten jasné a spoléhá na vlídnost a pochopení tená.


Text a ilustrace Marie Zieglerová

* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 06.05.2015  05:40
 Datum
Jmno
Tma
 06.05.  05:40 Bobo :-)))
 05.05.  20:36 Mara kostka
 05.05.  20:04 Kvta :-)))
 05.05.  19:34 Marta U. Kostka
 05.05.  18:58 Ludmila
 05.05.  14:19 zdenekJ
 05.05.  10:28 MilunaH
 05.05.  09:36 Vesuvjana dky
 05.05.  09:06 kusan
 05.05.  08:28 Von EMANCIPACI
 05.05.  08:23 Von Spznn due
 05.05.  05:55 KarlaA