Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Valérie,
zítra Rostislav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!


Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.


Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.


Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.


Kamejk - Mlýn


Hodnì nepøesné vzpomínky mám na mlýn, ve kterém dìda stárkoval. Podle máti jsem se tam uèil chodit na násypce v obilí. Abych si nenatloukl.


Další si vybavuji dìdovu od mouky zaprášenou mlynáøskou kšiltovku. Kdy¾ se s ní kleplo, krásnì se zaprášilo do bìla.


Pocit strachu ve mnì vyvolávala transmise. To bylo nìkolik kovových kol, šajeb, svištících a pomlaskávajících si pøi pohánìní rùzných mlýnských zaøízení øemeny. Pøed nimi jsem byl hodnì varován. A jejich rychlost a hlas staèil k získání respektu. Taky jsem se jich bál.


Nemohu nevzpomenout na šplouchání vody na lopatkách velkého kola. Bylo na spodní vodu. To pohánìlo paleèní kolo které velice èasto zlobilo. Staèil nìjaký zádrhel a palce, co¾ byly døevìné špalíky, se vyrazily. Zpátky se naklepávaly. Patøilo k nejzákladnìjším dovednostem mlynáøským palce vysekávat ze špánku tak, aby se u¾ jen naklepávaly. Aè nevyuèená, byla v tomto díle prý mistrem babièka.


 

Dalším magickým místem bylo stavidlo. Ovládalo se otáèením šikmo ozubeného kola po šroubovité høídeli. Nejdøív cákala voda jen malými èùrky v místech na podlaze ale jak se stavidlo zdvihalo, mohutnìl proud vody, zaèal být hlasitý a fascinující. Kolem støíkala pìna a drobné krùpìje co nìkdy vytvoøily náznak duhy. Nebylo koncem léta vzácností, ¾e proti této síle vyskoèil pstruh ve snaze pokraèovat v cestì k trdlištím. Já u¾ ne, ale dìda na tìchto místech pamatoval lososy. O jedné pøíhodì s touto rybou se bude povídat jinde.


Zde se také nacházely slupi, to byly døevìné bedny s roštovým dnem pro odtok vody. Vlastnì pasti na úhoøe. Ale našly se tam i jiné ryby. Velmi èasto mìlo toto zaøízení svoje samostatná stavidla. Koøist se vybírala keserem. To byla døevìná vidlice odpovídající síly s dr¾adlem. Sí»ovinu si vìtšinou upletl ka¾dý sám. Znova vzpomínám šikovnost babièky. S dìdou dokázali zhotovit za zimu v pohodì sítì 2 metry do hloubky a v délce 40 metrù. O nich také pozdìji.


Pod kolem zaèínala mlýnská strouha Boreèka(nebo Borejška). Byla jen asi 200 metrù dlouhá. Ale i v té délce jedno z mých, skoro vlastních loviš».


Tok øeky, zde skoro 100 metrù široký pacifikoval prostøední náhon. Na pravo byla plavba pro vory a lodì, vlevo s nacházej jez a šlajsna. Pod ní byla hlava a po velkých vodách lou¾e plná ryb i nástra¾ních rybek. Rozprostíral se zde ostrov porostlý vìtšinou akátem. pod jezem, který pamatuji u¾ protr¾ený, byly vrbièky s mìlèinami. Také jedno z mých klukovských teritorií.


Nad Kamýkem, v místì kde je nyní pøehrada byla vytvoøena pøi regulaci øeky - Horní a dolní øíèka. Z horní strany šla voda kanálem a ve spodní odtékala. Povodnì zarybòovaly spolehlivì. Na pravém bøehu touto cestou vznikly ètvercové špery. Byly také propojeny kanálem ale mìlké. Ryby se zde moc nezdr¾ely. Navíc byly hustì zarostlé travou.


Pod tím byla hráz pøístavu pro lodì z doby, kdy¾ se ještì plavila sùl a ostatní zbo¾í po vodì.
A pod pøístavem spojoval obì èásti Kamýka most.  Po dìdovi byl na mlýnì pan Spurný. Nevím pøesnì jak se co s mlýnem za socialisace událo. Jisté je, ¾e pøestal klapat.

 


Stavidla zde byla dvì Jedno na mlýn a druhé na pilu. Tu u¾ nepamatuji v provozu. Ale v tom jalovém stavidle se voda støíbøila pìnou. Chodil jsem tam chytat do té tøíštì na slunky. To byl název náš. Ve skuteènosti se jednalo o oukleje pruhované, které jsem znal z našeho potoka pod Seno¾aty. Byla to jakási poukázka na candáty. Snad na nic jiného tito vlci Vltavy lépe nebrali. Staèila minirybka bez hlavy. Jen na ocásek. Na bílé èervíky se tam daly nachytat. Pøekvapení bylo, kdy¾ se ve vodním víru dal vidìt i pstruh. Bývali to chlapíci. Potom bylo tøeba rychle domù, nahrabat hnojáèky, dát silnìjší foršlág a vìøit ve štìstí. Nìkolikrát se to povedlo.


K mlýnu asi patøila zábava pana Spurného, mlynáøe. Z okna házel do vody kousky chleba. Kdy¾ na nìj velcí tloušti vyjeli zkoušel je trefovat flobertkou. Dost èasto se mu to podaøilo. Umìl. To potom vyrazil po lávce syn Karel, nebo dcera Marcela a sáèkem rybu vylovili. Zkoušel jsem tam házet chleba jen tak na vlasci. Nebylo to ono pravé, oøechové.


Ale mimo pod zbranìmi se pod pilou naproti mlýnu dali po velké vodì v pohodì chytat na hnojáèky líni. Bylo pod kolem mìlko a tak tam nebyli ševci(je¾díci), kteøí by ¾í¾alku shltli, co¾ bylo pravidelné na vodì. Tvrdil ale dìda, nedosti¾ný diagnostik pøítomnosti rybích druhù, ¾e kde jsou ševci, tam jsou kapøi.


Chudáci je¾díci byli èasto obìtmi naší surové zábavy. Zátka od lahve napíchnutá na jejich bodliny byla velikou legrací pro nás. Pro posti¾ené u¾ ménì .


Pøi je¾dících se mìnil dìda v chirurga. Vìtšinou kdy¾ ryba našla ¾í¾alku, spolkla ji tak, ¾e se nedala vyndat. Následovalo utr¾ení hlavy a vyproštìní udice. To dìda komentoval. Operace se podaøila ale pacient to nevydr¾el. A byly ve výhodì doma koèky, které tìlíèka i kdy¾ plná slizu, však jsem se sešel i s názvem pro je¾díka slinták, byl pou¾ívána. Dali se ale docela dobøe pou¾ívat jako nástra¾ní rybky. Na štiky.


Tradovalo se, ¾e z nich je nejlepší polévka. Tak jsme mìli v Boreèce menší haltýøek s nimi. Byli krmeni hnojáèky. Nejsem si však jistý, ¾e vyjímeènost vánoèní rybí polévky byla v nich, nebo v kumštu babièky. Sna¾ím se jí vaøit podle jejího receptu a zatím v¾dy s úspìchem. Mo¾ná, ¾e je to zpùsobováno pomìrnì vìtším mno¾stvím strouhaného muškátového oøíšku. Je prý halucinogenní. Bez nìj by však polévka nebyla tou babièèinou.

 

Antonín Suk

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 08.01.2015  09:43
 Datum
Jméno
Téma
 08.01.  09:43 Von
 08.01.  04:57 Bobo :-)))